Ahmadínežád drtivě vyhrál volby, v Íránu se strhly demonstrace

  • 550
Mahmúd Ahmadínežád obhájil post íránského prezidenta. Ministerstvo vnitra oznámilo, že získal 62,6 procent hlasů. Jeho rival Musáví si už během voleb stěžoval na neregulérnosti v hlasování a očekává se, že výsledky napadne. V ulicích Teheránu se rozpoutaly protesty Musávího přívrženců, proti nimž tvrdě zakročila policie.

Mír Hosejn Musáví získal ve volbách 33,75 procent hlasů. K urnám v Íránu dorazilo rekordních 85 procent voličů. Ministr vnitra Sádek Mahsúlí uvedl, že v metropoli Teheránu získal úspěšný expremiér Músáví víc hlasů než současný prezident Ahmadínežád. Ten ale uspěl u íránských voličů celkově a čeká ho tak zřejmě další čtyřletý mandát.

Znovuzvolený prezident v televizním vystoupení odmítl veškeré spekulace o manipulaci s hlasy a označil volby za své "velké vítězství". "Byly to svobodné a řádné volby," řekl Ahmadínežád. "Lidé hlasovali pro mou politiku," dodal.

Jiného názoru je Musáví, který už během hlasování poukazoval na nezákonné postupy úředníků, kteří prý například nechtěli jeho lidi pouštět do volebních místností. Očekává se, že Musávího tábor oficiální čísla zpochybní a napadne.

Protesty Musávího příznivců po oznámení výsledků íránských prezidentských voleb, ve kterých vyhrál současný prezident Mahmúd Ahmadínežád (13. června 2009)

"Nevzdám boj v téhle nebezpečné maškarádě, která může Írán zavést k tyranii," uvedl ještě před zveřejněním oficiálních výsledků Musáví. Tiskovou konferenci, kde měl výsledky okomentovat, překazila policie, která zatarasila vchod do budovy jeho volebního štábu a novináře odehnala s tím, že byla zrušena.

Na svůj web Musáví umístil výzvu stoupencům, aby vzdorovali "vládě lži a diktátorství". V rámci nepokojů, které se po volbách rozpoutaly v ulicích Teheránu, nicméně nabádal své přívržence ke klidu.

USA vývoj v Íránu bedlivě sledují

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v reakci na výsledky voleb uvedla, že USA situaci v Íránu prozatím pozorně sledují, a to včetně proklamovaných neregulérností. "Doufám, že výsledek voleb odráží vůli lidu," řekla. Na USA podle jejích slov udělala velký dojem vášnivá debata, která se v íránské společnosti rozhořela před volbami.

Bílý dům současně vyzval Teherán, aby mírově vyřešil jakékoliv spory týkající se voleb a prohlásil, že by Írán měl nyní využít situace a navázat s Washingtonem přímá jednání.

Negativní reakce zazněla z Izraele, jemuž Ahmadínežád opakovaně vyhrožoval "vymazáním z mapy". Před rizikem pokračování dosavadní íránské politiky varoval ministr zahraničí Avigdor Lieberman. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že předsednictví EU je "znepokojeno údajnými neregulernostmi ve volebním procesu" a následným násilím. (více viz BOX: Reakce zahraničních politiků)

Výsledky voleb jsou podle analytiků pro Západ zklamáním. Případné vítězství Músávího totiž mohlo snížit napětí kolem sporného íránského jaderného programu a zlepšit vztahy s USA. Západ Írán podezřívá, že cílem jeho jaderného programu je získat jadernou zbraň. Írán to popírá.

Protesty po oznámení výsledků íránských prezidentských voleb, ve kterých vyhrál současný prezident Mahmúd Ahmadínežád (13. června 2009)

Drtivá porážka liberálního kandidáta Musávího je v každém případě velkým překvapením. Analytici před volbami očekávali těsný souboj s Ahmadínežádem, do karet hrála Musávímu i vysoká účast.

Další reformní kandidát na prezidenta Mahdí Karrúbí, který skončil jako čtvrtý, už uvedl, že výsledky oznámené ministerstvem jsou "nelegitimní" a "nepřijatelné". Karrúbí získal jen 0,85 procenta hlasů. Pro čtvrtého kandidáta, bývalého velitele revolučních gard Mohsena Rezáího, hlasovalo 1,73 procenta voličů.

Ulice Teheránu ovládly protesty

Do ulic íránské metropole Teheránu vyrazily po vyhlášení výsledků tisíce stoupenců Musávího, kteří v centru města skandovali hesla jako "Diktatura", "Demisi pučistické vlády!" nebo "Smrt diktátorovi!" Podle svědků se na jednom místě střetli s příznivci Ahmadínežáda, z místa potyčky poté odnesli dva zraněné muže.

čtěte: Prezidentské volby v Íránu: Západ zajímá jádro, Íránce obživa

Asi dva tisíce Musávího příznivců se usadily uprostřed jedné z hlavních ulic Alí Vasr a skandovali: "Musáví, vezmi si zpět náš hlas! Co se stalo s naší volbou?" Policie demonstranty rozehnala obušky, pronásledovala je po ulicích a některé z nich zatkla.

Protestující obsadili celou čtvrť, v níž sídlí ministerstvo vnitra. V ulicích podpálili autobus, motorku nebo popelnice, jinde útočili na policii kamením, údajně zapálili i objekt jedné z bank. Policistům se nepodařilo demonstranty rozehnat, některé pronásledovali do budov, kde se skrývali, a bili je obušky. Policie použila i slzný plyn.

Ahmedínežádův protivník Musáví si stěžuje, že členy jeho volebního štábu policisté zbili obušky, dřevěnými holemi a kabely elektrického vedení.

Jde o nejvážnější nepokoje v Teheránu za posledních deset let, napsala agentura AP. Podle jiných zdrojů metropole nepamatuje podobné střety od islámské revoluce v roce 1979. Nejméně tři lidé jsou zraněni. Mezi zbitými je i reportérka agentury Reuters.


Protesty Musávího příznivců po oznámení výsledků íránských prezidentských voleb, ve kterých vyhrál současný prezident Mahmúd Ahmadínežád (13. června 2009)

Nejvyšší íránský duchovní ajatolláh Chameneí označil v televizním prohlášení opětovné zvolení Ahmadínežáda prezidentem za "skutečný svátek" a volby za "masový úspěch". Všechny Íránce pak vyzval, aby podporovali zvoleného prezidenta, a přívržence všech kandidátů, aby se vyvarovali "provokativního chování".

Před státními úřady dnes od rána hlídají policisté, v zemi nelze odesílat textové zprávy z mobilních telefonů. Večer pak údajně v metropoli Teheránu vypadla mobilní síť úplně. BBC uvedla, že jeden z opozičních deníků byl v Íránu uzavřen a zdá se, že stránky britské stanice úřady v zemi blokují.

Volby se o protáhly o šest hodin

Analytici hledí na dosavadní sčítání s nedůvěrou. "Je těžké uvěřit, že k takovému výsledku došlo bez podvádění," uvedl prezident Národní íránsko-americké rady ve Washingtonu.

"Lidé v Íránu se dnes vzbudí do velkého šoku, pravděpodobnost, že se rozpoutají nepokoje, je vysoká," předpovídal před koncem sčítání Ali Ansari z Institutu iránských studií ve Skotsku.

V íránské metropoli Teheránu se strhly protesty po zveřejnění výsledků prezidentských voleb, v nichž zvítězil Mahmúd Ahmadínežád. (13. června 2009)

Íránské ministerstvo vnitra žádné nesrovnalosti během hlasování neobjevilo. Účast mezinárodních pozorovatelů, kteří by mohli zprostředkovat nezaujatý obraz situace, ale Írán nepovolil.

Podle novinářské organizace Reportéři bez hranic zatím informace o podvodech při volbách do světa nepronikly jen díky masivní státní cenzuře. "Reportéři" toto údajné chování íránských úřadů odsoudili.

Volební místnosti se pro 46 milionů oprávněných voličů otevřely v půl šesté ráno našeho času, zavřít se původně měly v 15:30 našeho času, komise však čas s ohledem na velký zájem několikrát posunula, místnosti se nakonec zavřely až v půl desáté našeho času s tím, že ještě poté mohli volit lidé, kteří čekali ve frontách.

Reakce zahraničních politiků

"Předsednictví EU je znepokojeno údajnými neregulérnostmi ve volebním procesu a násilím, které vzplanulo ihned po zveřejnění oficiálních výsledků voleb. Doufáme, že výsledek prezidentských voleb přinese příležitost pokračovat v dialogu o jaderných otázkách a ujasnit v tomto ohledu pozici Íránu. Předsednictví očekává, že nová íránská vláda převezme zodpovědnost k mezinárodnímu společenství."

české ministerstvo zahraničí za předsednictví EU

"Spojené státy se zdržují komentáře k volbám v Íránu. Samozřejmě doufáme, že jejich výsledky odrážejí opravdovou vůli a touhu íránského lidu."

americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová

"Mezinárodní společenství musí nekompromisně bránit v jaderných aktivitách Íránu, stejně jako v jeho činnostech, které podporují teroristické organizace, jež destabilizují Blízký východ... Problém netkví v osobnostech, ale v politice Íránu."

izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman

"Rádi bychom viděli Ahmadínežáda, pokud se jeho vítězství potvrdí, ukázat více moudrosti a porozumění pro světovou společnost."

Konstantin Kosačev, šéf zahraničního výboru ruské Dumy

"Doufáme, že v příštím volebním období budeme svědky pokroku ve vztazích Íránu s arabským světem a ve spolupráci v nastolování míru na Blízkém Východě."

Amr Moussa, generální sekretář Arabské ligy

"Doufáme, že Írán ... bude pokračovat v podpoře palestinských práv a palestinského lidu a bude stále respektovat palestinskou demokratickou volbu a pomůže nám ukončit sankce."

představitel radikálního palestinského hnutí Hamas Fawzi Barhoum

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue