VIDEO: Výklus, masáž i hranolky. Tak se Šebrle „léčí“ z desetiboje

Bolí vás stehna, tříslo, achilovka a zablokovaná záda. Máte za sebou dva dny téměř neustálého napětí a nervozity. Jste vyždímaní, jako byste letěli přes půl světa a během té štreky se skoro nevyspali. Zhruba tak se světový rekordman Roman Šebrle cítí po desetiboji. Jak zahání únavu?

"Dneska to bude boj," řekne olympijský vítěz z Atén. "Třetí den po desetiboji je nejhorší." Je středa, právě ten bídný den, kdy jsou svaly zatuhlé a tělo nejvíc sužují bolístky. Šebrle si z mítinku v rakouském Götzisu, kde skončil čtvrtý, dovezl rozjitřenou achilovku a natažené tříslo. K tomu jej tradičně pobolívají stehenní svaly. "Standardní stav po desetiboji," odvětí.

Seriál

Regenerace Romana Šebrleho je prvním dílem. V příštích týdnech vám přineseme další pohledy do zákulisí sportu.

Proto středeční regenerační den zahájí návštěvou vyhlášeného fyzioterapeuta Pavla Koláře. Kvůli tomu odloží původně naplánovanou návštěvu posilovny. "Proč si tělo, které uvolnil, zase zablokovat?" vysvětluje. Blíží se poledne, když Šebrle vyrazí na dráhu pražské Julisky. Nejprve se začne protahovat u zábradlí. "Jdeš klusat, starouši?" optá se ho jeden z mladších kolegů.

Šebrle stráví několik minut na dráze, potom pokračuje ve strečinku, tentokrát si pomáhá speciální gumou. Když je hotov, lehce poskakuje po dráze, zaběhne si několik rovinek. Žádný ostrý sprint. Namožené stehenní svaly by si při rychlém pohybu snadno mohl poranit. "Ale poslední dvě rovinky byly docela rychlé na to, že je teprve středa."

Program dne

co dělal Šebrle

-návštěva u vyhlášeného fyzioterapeuta Koláře

-lehký trénink v Praze na Julisce (strečink, lehký výklus, rovinky, překážky)

-plavání a masáž

-večer sauna

Je první v měsíci, tak se rozhoukají sirény. "Kluci, padla," křikne Šebrle směrem k dalším atletům. Nakonec si do cesty nastaví překážky, které překonává téměř za chůze.

V pondělí jen odpočíval, v úterý si zaběhl pár rovinek, ve čtvrtek ho čeká lehounké posilování a v pátek golfový turnaj.

První ostřejší trénink má v plánu v sobotu. V pondělí bude znovu závodit, i když jen v některých disciplínách.

"Rozhoduje se podle citu. Kdyby týden nic nedělal, vypadne z toho. Takhle bude po týdnu rozběhaný," vysvětluje trenér Dalibor Kupka.

Z dráhy míří Šebrle do bazénu. Voda uleví jeho tělu ze všeho nejlépe. "Miluju ji, ale nesnáším plavání. Ať zvolím jakýkoli styl, vždycky plavu pomalu." Proto se nejraději několikrát denně cachtá doma s dětmi, jenže vlastní bazén nyní opravuje. A tak skáče do vody vedle dalších sportovců Dukly. "Mám nejlepší styl, chtějí, abych ho předváděl studentům," řekne se smíchem a rozplácne se na hladinu, až voda pořádně vyšplouchne.

Několikrát přeplave sem a tam, na chvíli se opře o hranu bazénu. "Desetiboj je dřina. Únava je velká. Přirovnal bych ji k tomu, když letím daleko a třeba dva dny v kuse nespím," popisuje Šebrle. Aby tělu pomohl, zamíří ještě na masáž. Na závody jej doprovází tradičně fyzioterapeut Petr Křížek, který mu poskytoval "první pomoc" hned v Götzisu. "Ostatní odnese Pavel Albrecht, nejsilnější člověk na světě," líčí Šebrle.

Z rukou maséra se Šebrle vydá do péče číšníka v restauraci svého RS Sport Centra. Oběd? To je pořádná porce smaženého květáku a hranolků. K tomu Coca-Cola. A jedna oblíbená pochutina, kterou mu vyčítá manažer a rádce Robert Změlík.

"Tatarku bych si nedal, to bych si nedovolil. Ahoj, Roberte," žertuje Šebrle. Po desetiboji si povolí. "Řídím se heslem jednoho z mých trenérů, pana Váni: jen si dej, ono si tělo řekne, co potřebuje. Hranolky si dopřeju jednou za měsíc, totéž tatarku. Snažím se vyhledávat spíš těstoviny a rýži." K tomu polyká výživové doplňky. "Člověk ztrácí vitaminy a minerály daleko víc než při normální práci. Pořád je musí doplňovat."

Je zhruba půl čtvrté odpoledne, když se Šebrle zamíří trochu prospat. Večer se pak ještě vrátí do sauny. "Tělo se díky ní daleko víc prokrvuje." Nebo má k dispozici vířivku, ta mu také svědčí. "Ve vodě si svaly chrochtají."

Co ještě Šebrle řekl o regeneraci

Jak regeneruje hned po desetiboji?
"Jste psychicky tak vyřízení, že večer nemáte náladu myslet na to, co byste měli udělat. Dáte si jedno dvě piva, která vás trochu uvolní. Lépe se vám po nich spí. Ale jakmile si jich dáte víc, je to naopak to nejhorší, co můžete udělat."

Co bolí po desetiboji?
"Problémy se liší člověk od člověka a závod od závodu. Nejvíc namožené jsou zadní stehenní svaly. Dále trpí achilovky."

Jak moc potřebuje po závodě spát?
"V pondělí jsem přijel a šel spát v jedenáct večer. Probudil jsem se
v deset ráno. Ale kdybych nemusel vstávat, spím dál. Večer jsem si šel lehnout těsně po desáté a probudil jsem se ve středu v devět."

Co když si děti chtějí hrát s utahaným tátou?
"Většinou jdu. Dětem se odmítá špatně, ale už si to hlídám. Naposledy jsem se zranil, když jsme byli večer pryč s manželkou Evou a druhý den měla dcera narozeniny. Cítil jsem, že jsem sedřený. Normálně se v takových chvílích seberu a jdu se vyspat. Jenže jsem to neudělal. Druhý den jsem přes únavu šel na tréninku a zranil jsem se."

Jak ještě odpočívá?
"Řekl to Pavel Kolář: Můj největší nedostatek je, že nedokážu odpočívat pasivně. Místo abych si při volnu lehnul k televizi, jdu na golf, fotbálek, ven s dětmi. Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy viděl film. Musím se jít do obýváku podívat, jestli ještě máme televizi."