Změnil se nějak tenis na antuce od dob, kdy jste tu vyhrával?
Hodně. Antuka je dnes nejagresivnějším povrchem ze všech. Musíte na ní tlačit, diktovat výměny, zakončovat. Protože když to neuděláte, ostatní vás ubijou. V mé době to bylo jiné: museli jste být zaprvé fyzicky silní a zadruhé trpěliví. Šlo o to udržet míč ve hře, zatímco dnes je potřeba toho druhého víc nutit k pohybu. Kdo je agresivní, vyhrává.
A vyhrává Rafael Nadal.
Lidi mají pocit, že je jeho tenis nudný a že jen vrací míče zpátky. To je ale hloupost. Dívejte se pozorněji: Nadal je nejagresivnějším tenistou světa.
Znamená to, že na antuce musí dnes tenisté útočit víc než třeba na trávě?
Mnohem víc. Na trávě nebo na betonech – když to zlehčím – jen hrajete. Míče z vaší rakety se díky rychlému povrchu samy postupně stávají nebezpečnými. Na antuce musíte tvořit, vymýšlet, riskovat. Na trávě se vám povede jeden úder a výměna končí. To nemá s agresivitou nic společného.
Bude letošní Roland Garros znovu soubojem jen mezi Nadalem a Federerem?
Ne. Bude to jen mezi Rafaelem a Nadalem. Když prohraje, je tu dalších šest hráčů, kteří můžou mít titul. Mezi nimi se pak samozřejmě Federer stává favoritem.
A když se ti dva utkají ve finále?
Pak má Federer šanci. Ale nic víc, nic jistého, jen šanci.
Proč? Pořád se Nadala bojí? Bylo to tady hodně vidět v loňském finále.
Pamatuju si jednu jeho větu právě loni před finále. Tvrdil, že časy, kdy se Nadala na antuce bál, jsou pryč. Vypadal sebevědomě, ale pak vyšel na kurt a byl na něm vidět větší strach než kdykoliv předtím. Hodně mě tím zklamal, byl jako malý kluk. Bál se Nadala loni tady a bál se ho i letos na Australian Open. Bojí se ho vždycky, když proti němu nastoupí.
Ale před pár dny ho porazil ve finále turnaje v Madridu. Navíc ve dvou setech.
To jsem měl po dlouhé době pocit, že je opravdu sebevědomý a odhodlaný. Beze strachu. Hrál takticky skvěle a trochu změnil styl na antuce. Víc chodí k síti, a to třeba i po druhém servisu. Hraje víc pestře a často míče zkracuje. Ale víte, co mu škodí nejvíc? Moc myslí na to, že hraje proti Nadalovi.
Stejně jako před lety ostatní moc mysleli na to, že hrají proti Federerovi?
Přesně tak. Dnes přece nikdo nechce hrát proti Nadalovi. Každý se mu radši vyhne, oddechne si, když ho má v pavouku turnaje co nejdál. Proto by si měl Federer vsugerovat, že hraje jen s nějakým levákem ze Španělska. Trochu ho rozhodit, nedopřát mu převahu. Udělat všechno pro to, aby se Nadal cítil menší, než ve skutečnosti je.
To jde?
Určitě to jde. Třeba udělat takovou drobnost, jako nedívat se mu do obličeje. Z Nadalova výrazu jde opravdu strach. Takže se nestarat o něj, ale o sebe.
Koho jste se takhle bál vy?
Toho budete znát.
Lendla?
Mečíře. Tomu se vždycky povedlo, že jsem hrál hůř, než jsem uměl. V tenise se vždycky bojíte těch, kteří dokážou, že hrajete hůř. A pak jsou druzí, proti kterým vám to naopak jde vždycky líp. Zase vám to ukážu na příkladu Federera a Nadala. Federer hraje proti Nadalovi hůř, ale zároveň mu sám nijak neuškodí. Takže když ti dva nastoupí proti sobě, Federer hraje nejhorší možný tenis a Nadal nejlepší. V tom je rozdíl.
VIDEO: FINÁLE ROLAND GARROS 1985: WILANDER - LENDL
Kdo je nejlepší hráč na antuce kromě Nadala?
Právě Federer, o hodně před ostatními. Když to vezmu historicky, Nadal je číslo jedna, Björn Borg dvě a Federer tři.
Kde jste vy?
Přestože jsem tu vyhrál třikrát, stejně jako Ivan Lendl, mezi nejlepší tři nepatříme. Federer je lepší, než jsme byli my. Víc dominuje. Má jen smůlu, že je v jeho éře Nadal.
Pokaždé, když na Roland Garros přijel třeba Pete Sampras, dalo se celkem jistě vsadit na to, že tu nikdy nevyhraje. Nešlo mu to. Ale Federer by to jednou dokázat mohl, ne?
Možná to bude znít divně... Ale přestože je antuka jeho nejméně oblíbeným povrchem, má tady větší šanci než na jiných grandslamech. Na antuce je lepší než Djokovič, Murray a další. Ale na tvrdých betonech ho tihle mladí už dokážou přetlačit. A těch mladých silových tenistů je pořád víc.
Bývalý první hráč světa John McEnroe nedávno Federerovi nabízel nějaké rady. Myslíte, že je potřebuje?
Jistěže potřebuje. Bez nejmenší pochyby. Každý tenista potřebuje radu, potřebuje poslouchat někoho, kdo se vyzná. A bývalí hráči o tenise něco opravdu vědí. Nebudou vám lhát, protože nemají proč. Mluví z nich zkušenosti. Řeknou mu třeba sto věcí, jak hráli na antuce oni, a on si vezme dvě. Když mu k něčemu budou, tak to stačí. O tenise zkrátka potřebujete s někým mluvit, a proto s Federerem jezdí čím dál víc nehrající kapitán švýcarského daviscupového týmu.
Tenis na antuce bývá vždy ovlivněn počasím. Pokud prší, je povrch jiný, než když je sucho. Může tohle nějak zamíchat s tím, kdo tu uspěje?
Může, a právě proto je Roland Garros nejtěžší turnaj na světě. V dnešní době platí, že zdejší vítěz je nejvšestrannějším tenistou světa. Vítr je na všech turnajích, o ten nejde. Ale jinde je povrch pořád stejný, beton v Austrálii má stejné vlastnosti v pondělí i ve středu. Antuka je ale jeden den pomalá, druhý den rychlá, podle toho, jestli prší, nebo je sucho. Nikdy nevíte, co vás čeká.
Sluníčko, teplo a tím pádem vyšší odskoky míčů vyhovují Nadalovi?
Vždycky to tak bylo. Na turnaji v Hamburku bývala antuka vlhká a právě tam Federer nad Nadalem předloni vyhrál. I v Madridu teď byla antuka podobná. Ale není to zase tak klíčové, jak se zdá. Alespoň v zápasech těch dvou ne.
Jak to myslíte?
Dřív to bylo jiné. Sampras byl daleko lepší na trávě a na betonu než na antuce, protože zkrátka dobře servíroval. Tihle dva jsou dobří všude. Ale Federer zatím nenašel způsob, jak s Nadalem na antuce hrát. Možná ho našel v Madridu – pokud to nebyla jen výjimka. Sebevědomí mu to určitě přidá.
Rozumím tomu dobře, že se rozdíly mezi povrchy snižují?
Jsou menší a menší, což je prostě špatně. Úplně jsme ztratili jeden tenisový styl.
Myslíte servis – volej? Na to si ze starších generací stěžují všichni.
A je to pravda, mně to taky chybí. Zápasy Nadala s Federerem už jsou na Roland Garros stejné jako ve Wimbledonu. Tenisový svět dělá velkou chybu. Tím, že se snižují rozdíly – zpomaluje se tráva nebo mění míče – hrozí nuda.
VIDEO: FINÁLE DAVIS CUPU 1984: WILANDER - CONNORS
Kdo bude světovou jedničkou za pár let?
Nadal,Murray, Djokovič, Del Potro. Ze současných juniorů tam nevidím nikoho. Ale líbí se mi právě Del Potro. Za poslední rok se hodně zlepšil – na to, jak je velký, se skvěle pohybuje a ta jeho výška má ještě jednu výhodu. Když hraje s Nadalem, nedělají mu problémy míče, které skáčou vysoko. K tomu přidám jeho sebevědomí. Je až neuvěřitelné, věří si na všechny.
Na koho byste letos vsadil mezi ženami?
Na Dinaru Safinovou. Je světová jednička, což si zaslouží. Byla už ve dvou grandslamových finále a od té doby ještě vyspěla. Je odvážnější, rychlejší, už nemá z vítězství strach. Dříve jí někdy na kurtu přeskočilo a zničehonic začala hrát jako blázen. Měla výkyvy, které už nemá. Její bratr Marat navíc vyhrál dva grandslamové turnaje, takže jí má kdo radit. Až vyhraje první grandslam, vyhraje jich dalších pět.
Co sestry Williamsovy?
Serena je favoritkou všude s výjimkou Roland Garros. Pokaždé, když bude hrát naplno, bude ze všech nejlepší. V ženském tenise nikdy nevíte, co se stane. Ale víte jednu věc: Serena vyhraje, pokud bude zdravá a dá do toho všechno. Je na ní ale vidět, jak nemá antuku ráda. Před Roland Garros třikrát prohrála v prvním kole a málem se jí to stalo i tady. Je to velká bojovnice, ale v Paříži to nepředvádí.
Popište svou práci komentátora pro Eurosport. Musíte se na ni nějak speciálně připravovat?
Připravuju se v kuse od chvíle, kdy mi bylo sedm let. Od té doby je můj život pořád jen tenis. Rád ho hraju, rád o něm mluvím. Ale kvůli jedné věci mám tuhle práci obzvlášť rád: vrátil se mi adrenalin. Všechno je v přímém přenosu a opět se dostávám do pozice, kdy můžu zklamat. Udělat chybu. Stejně jako kdysi na kurtu.
Game, Set a Mats. Wilander má vlastní tenisovou showPřepudrujte Matse, leskne se mu čelo, popohání režisér maskérky. "Ale rychle, za padesát vteřin jsme zpátky."
|
