Mamer sám zdůrazňuje, že jeho hudba není "čínský folklor", nýbrž "čínský folk" - jistěže kořeny lidové hudby jeho země odráží, přetváří je ale už v plně "umělém" duchu. To je slyšet už na první poslech i z jeho aktuálního alba, v jehož zvláště některých písních nad východní instrumentací převládá spíš přístup známý ze současné alternativně folkové vlny.
Ostatně, Mamer je hudebník protřelý nejrůznějšími styly - mezi svými prvními láskami uvádí třeba King Crimson, Television nebo Pink Floyd (až si člověk říká, jak se k němu nahrávky těchto kapel mohly v izolované komunistické Číně dostat...) a během studií hrál na kytaru v kapele, jež měla v repertoáru coververze písniček svérázného mixu interpretů Michaela Jacksona, The Police a Metalliky.
Hudební základ alba tvoří předivo nejrůznějších strunných nástrojů. Dominantním Mamerovým instrumentem, který jej udržuje v kontaktu s tradicí, je domorodá dvoustrunná loutna dombra, pocházející z jeho rodné oblasti, z plání na čínsko-ruském a čínsko-kazašském pomezí (kazaština je ostatně písničkářovým mateřským jazykem, ve kterém také zpívá).
Mamer ovšem hraje i na různé typy elektrických a akustických kytar, které používá v otevřeném ladění, a buzuki. Ovládá - a velmi často používá - i jeden nedrnkací nástroj, totiž takzvanou židovskou harfu (známější u nás pod názvem brumle).
Jako spoluautoři i podílníci na aranžmá jsou vedle Mamera podepsáni producenti Robin Haller a Matteo Scumaci - odtud nadžánrový i multikulturní přesah, který písničkám umožňuje vystupovat vlastně i v kontextu širším než čistě "worldmusicovém". Specifická melodika a nálada evokující rozlehlé prostory, kterými jsou inspirovány, ovšem i v obecně folkových souřadnicích zajišťuje Mamerovi naprostou originalitu.
S touto náladou si ve svém remixu skladby Mountain Wind, která je bonusem alba, pohrává a jemnou elektronikou ji povyšuje dnes už nežijící francouzský progresivista Hector Zazou. Není jediným hostem desky - instrumentálka Celebration je jakýmsi pomyslným "soubojem" Mamera s fenomenálním jazzovým bendžistou Bélou Fleckem.
Řekneme-li "čínský alternativní folk", leckomu to asi zní třeba jako "neworleanská cimbálovka". Tedy jako roztomilá kuriozita, od které větší emoci než chápavý úsměv neočekáváme. Mamer ale rozhodně není ten případ. Ukazuje, že země, která stála u kolébky lidské kultury, má i dnes, kdy jí zmítá (snad už) dodělávající totalitní systém, světu co nabídnout.
Mamer: Eagle
Real World/Indies Scope, čas 45:22
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
