Kvůli skandálu s výdaji rezignuje i předseda britské Dolní sněmovny

  • 13
Skandál s kontroverzními poslaneckými náhradami připraví o post dalšího britského politika. Předseda Dolní sněmovny Michael Martin oznámil, že k 21. červnu podá demisi. Řekl to odpoledne před poslanci v parlamentu.

"V zájmu zachování jednoty jsem se rozhodl, že se v neděli 21. června vzdám předsednické funkce," řekl v parlamentu Martin. Následovník na jeho post se podle šéfa Dolní sněmovny bude volit o den později.

Michael Martin čelil v minulých dnech tvrdé kritice za to, jak řeší aféru s výdaji britských politiků. Podle televizní stanice Sky News bojoval proti odtajnění výdajů poslanců už loni u soudu.

Když předminulý týden deník The Daily Telegraph začal zveřejňovat detaily o skandálních náhradách politiků, rozzlobil Martin veřejnost, ale i některé poslance: více ho totiž zajímalo, jak se deník k detailům dostal, než obsah zveřejněných informací. Předseda Dolní sněmovny také odmítal reformy výdajů. V pondělí se omluvil, nicméně volání dalších politiků obou hlavních stran po jeho demisi odolával.

Poprvé po tři sta letech

Ve Velké Británii tak podobná situace nastala poprvé po tři sta letech, během kterých v Británii nemusel předseda Dolní sněmovny podávat demisi. Naposledy rezignoval v roce 1695 rezignoval John Trevor kvůli přijetí úplatku.

Kvůli skandálu s náhradami výdajů skončili už první britští politici

Britská politická scéna se v posledních dnech otřásá v základech

Skandál s poslaneckými výdaji ve Velké Británii doposud stál "hlavu" tři politiky. Poté, co rezignoval poradce šéfa konzervativců Andrew MacKay a labouristé vyloučili bývalého ministra zemědělství Elliota Morleyho, musel odstoupit také náměstek ministra spravedlnosti Šahíd Malík. Další desítky poslanců se rozhodly kontroverzní náhrady za výdaje vrátit. Martin je zatím nejvýše postaveným politikem, jehož současná aféra stála funkci.

Britská politická scéna zažívá kvůli zveřejnění detailů o výdajích politiků, které si nechávali proplácet, jedny z nejhorších dnů ve své historii. V mnoha případech šlo o absurdní věci, na něž politici neměli nárok.

Britská dolní sněmovna při projednávání skandálu s výdaji (18. května 2009)

Sporné náhrady za výdaje se týkají hlavně toho, že mimolondýnští poslanci si mohou nechat proplatit náklady na svá bydliště v metropoli. Deník The Daily Telegraph začal předminulý týden postupně zveřejňovat podrobnosti o výdajích.

I když poslanci většinou neporušovali parlamentní pravidla, přišlo se na to, že žádali náhrady za kdeco, včetně konzerv pro psy či opravu trubky pod tenisovým kurtem. Obyčejné Brity to v době finanční krize, kdy mnoho lidí přišlo o práci, pobouřilo. - přečtěte si Britští politici musí státu splatit účty za svou hamižnost

Britský ministerský předseda Gordon Brown navrhl, aby systém poslaneckých náhrad měla oproti dosavadním zvyklostem na starosti na parlamentu nezávislá instituce. "Westminsterský palác (sídlo parlamentu) nemůže pracovat jako klub pro gentlemany, který si pravidla určuje sám," řekl Brown.

Oznámil také, že žádný poslanec, který pravidla ohledně náhrad zneužíval, nebude moci v příštích volbách za labouristy kandidovat nebo se nebude smět dostat do vlády.

Cameron volá po předčasných volbách

Šéf opozičních konzervativců David Cameron v pondělí kvůli skandálu vyzval premiéra Gordona Browna k okamžitému vypsání parlamentních voleb, které by se konaly současně s volbami do Evropského parlamentu 4. června.

Ministerský předseda musí vypsat volby do června 2010 a jeho labouristé soustavně zaostávají za konzervativci, i když skandál se podepsal na popularitě všech tří hlavních stran.

Podle průzkumu listu The Guardian podpora labouristů klesla o dvě procenta na 28 procent a konzervativců o jeden bod na 39 procent.

Kromě toho anketa labouristické webové stránky LabourList.org ukázala, že šest z deseti labouristických voličů si přeje odchod premiéra Browna. Hlavním favoritem na jeho nástupce je ministr zdravotnictví Alan Johnson.                                        (Zdroj: ČTK)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue