Dosud se Klaus a Topolánek přeli hlavně o směřování pravicové ODS. Teď jde o to, zda bylo propojení politiky a byznysu horší za Klausových vlád v 90. letech, nebo za Topolánkovy vlády. Politici se přou, čí kamarádi dostávali větší přihrávky v podobě veřejných zakázek, a obohacovali se tak na úkor státu.
Otevřený střet zahájil prezident Klaus, který v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Topolánkova vláda byla nejzlobbovanější v české historii. - čtěte více o prezidentově kritice Topolánkovy vlády
Topolánek napřed mlčel, v pondělí to však Klausovi vrátil. "Je mi ho líto. Lukeš, Kovarčík, Kožený, Velek, Ulčák... Souček, Janoušek a další a další Klausovi muži," zaútočil Topolánek: připomněl řadu podnikatelů, kteří byli s Klausem spřízněni v 90. letech, kdy stál v čele vlády.
"On (prezident) řekne, že je nezná. Slušnost nám velí mlčet. Na to asi spoléhá. Nevím, jak dlouho to vydržíme," řekl v pondělí Topolánek pro MF DNES.
Kdo jsou lidé, které jmenoval? Například Jan Souček v době Klausova vládnutí snadno dostával úvěry od polostátní banky IPB; podnikal ve sklárnách.
S byznysmenem ve sportovním marketingu a sponzorem ODS Peterem Kovarčíkem strávil Klaus dovolenou. A poslední šéf SSM, lobbista Milan Ulčák, který byl Klausovi také blízký, se pohyboval kolem privatizace uhelných firem.
Nepleťte si lobbing s korupcí, kritizují Dalíka Klausovci
Topolánka mohlo rozzlobit, že Klaus se jmenovitě opřel do jeho blízkého kamaráda, lobbisty Marka Dalíka. Dalíka ostatně kritizuje i Klausův známý Kovarčík (ten, jehož Topolánek taktéž "pranýřoval").
"Důležité je neplést si lobbismus s korupcí. Svět kolem pana Dalíka je v USA federální trestný čin. Vždyť je skandální, že byl přítomen jednání ministra dopravy s firmou Kapsch," říká.
Proč si prezident Klaus myslí, že byl Topolánkův kabinet více ovlivněný než třeba předchozí socialistické vlády?
"Byl to v podstatě institucionalizovaný mechanismus. Pan prezident mimo jiné vychází z postřehů několika podnikatelů, kteří mu to formou povzdechnutí říkali nezávisle na sobě. O něco se ucházejí a řekne se jim – musíte běžet tam za tím, přitom ten nemá řádnou funkci," vysvětlil prezidentův tajemník Ladislav Jakl.
Válka lobbistůTopolánkovi muži podle Klause: Klausovi muži podle Topolánka: |
Do ohně přilil Topolánek už před měsícem
Válka mezi Mirkem Topolánkem a Václavem Klausem začala docela nenápadně vlastně už před měsícem. Topolánek nejprve utrousil, že za pádem jeho vlády stojí vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti, kterou stát začal připravovat k prodeji za vlády Václava Klause. A pak ještě naznačil, že se prezident nedávno přimlouval za spřízněného podnikatele Jana Součka, kterému krachovaly sklárny.
Klaus si to nenechal líbit a reagoval v rozhovoru z tohoto víkendu. "Pan Topolánek s nimi nebyl v kontaktu o nic méně, určitě s nimi nevypil o nic méně skleniček," dodal k Topolánkovu obvinění ještě v pondělí prezidentův tajemník Ladislav Jakl.
Prezidentův víkendový útok v předvolební atmosféře však lidi v ODS spíše semkl kolem Topolánka.
Klaus versus TopolánekKdo má větší máslo na hlavě – ten současný, nebo zakládající předseda ODS? Každý má něco – Václav Klaus především svou kuponovou privatizaci, na které vydělaly především velké investiční fondy. Podnikatelé zase mohli za Klause těžit z velkorysých bankovních úvěrů, které za ně nakonec do velké míry zaplatili daňoví poplatníci. A Klausova vláda připravovala také privatizaci některých klíčových podniků, které se nakonec prodaly za vlád ČSSD. Jeden z nejproblematičtějších prodejů – privatizaci Mostecké uhelné společnosti – nyní vyšetřuje švýcarská policie. Mirek Topolánek vládl v době, kdy už toho na prodej moc nezbylo. Ale i on chtěl dělat velké obchody. Jeho kabinet chtěl prodat například ruzyňské letiště nebo České aerolinie. Také vymyslel stomiliardovou veřejnou zakázku na likvidaci starých ekologických škod. Ale nic z toho vláda nedotáhla do konce. V síti Topolánkových ministrů se nakonec chytily spíš menší ryby. Kontroverzní obchody se podařilo dotáhnout do konce především na ministerstvu obrany. Za ministryně Vlasty Parkanové – a především za jejího náměstka Martina Bartáka z ODS – nakoupilo ministerstvo bez výběrového řízení například španělská letadla CASA, která mají problémy doletět do Afghánistánu. Vláda jejich nákup ještě v demisi posvětila. Kritizovaný byl nákup drahých transportérů Pandur, který dotáhl do konce Barták. Transportéry stály 14 miliard, což některým kritikům přišlo příliš. |