Když dojel ke střídačce, vztekle zahodil hokejku a sedl si na kraj lavice. Nejdřív se ale pořádně vykřičel, vyčinil spoluhráčům za velké chyby a nedůsledné bránění.
A pak už jen sledoval, jak jeho tým dostává ještě jeden gól a celkově prohrává potupně 0:8. "Byla to bezmoc. Smutek," říkal Lašák.
Rozjeté české hokejisty by však v sobotu možná nezastavil nikdo. Slovensku s Lašákem v brance připravili nejvyšší porážku, jakou dosud na mistrovství světa zažilo.
Cítil jste se někdy hůř ve slovenské brance?
Už asi jo, jednou ano... (chvíli mlčí) Ale je to hanba, velká hanba. Těžko se mi o tom mluví.
První gól jste dostal až po dvou tyčkách. Říkal jste si, že to bude zápas, v němž budete mít štěstí?
Jenže tomu se musí jít naproti. Jinak se k vám nepřikloní.
Poté, co jste v polovině utkání odjel z branky, jste seřval celou střídačku. Proč?
Byl jsem naštvaný, že nehrajeme dobře. Tak jsem jim něco řekl od plic. Velmi jsem byl naštvaný, chtěl jsem to aspoň nakopnout. Trošku to pomohlo.
Čím to podle vás bylo, že jste utkání tak nezvládli?
Nevím. Jsem tak rozčarovaný, že nemůžu dělat žádné hodnocení. Možná se to zdá divné. Je to smutek.
Obránci vám moc nepomohli, domlouval jste jim i na ledě?
Na to není při hokeji čas. To není jak při fotbale, že bych vyběhl na šestnáctku a křičel po nich.
Jak moc je to frustrující, když je o výsledku rozhodnuto už v první třetině?
I když to bylo 0:4, tak si pořád říkáte, že se to dá ještě otočit. Jenže přijdete na led a slova zůstanou v kabině. To je na tom to frustrující. Ne to, že jsme prohráli první třetinu 0:4. Ale to, že jsme nepřišli na zápas.
Čekal jste u prvního gólu, že rozhodčí posoudí Jágrovo máchnutí hokejkou jako hru vysokou holí?
Mně se zdálo, že se toho puku nedotkl. Čekal jsem, že to sklepne dolů. Jenže on to pustil a mně to propadlo.
|
Další zprávy ze slovenského týmuV extralize chytáte za Pardubice. Takže utkání s Českem jste bral hodně prestižně, že?
Už ani ne. Ty obrovské derby, jaké to byly dřív, to už vyprchalo. Ale mám přechodné bydliště v Pardubicích. Takže všichni známí, které tam mám, se určitě dívali. Chtěl jsem porazit kluky, které znám.
S jedním z nich, útočníkem Tomášem Rolinkem, jste se srazili před brankovištěm a něco jste si říkali. Co to bylo?
On mě vždycky dohrává, i v přípravě. Ale jsme s Tomášem hodně dobří kamarádi. Nehádali jsme se.
Co rozhodlo, že jste proti Česku nastoupil právě vy? Na šampionátu jste zatím dochytal jen utkání s Kanadou a naskočil na nájezdy s Běloruskem.
Asi sedm let jsem s Českem neprohrál, takže mi dal trenér důvěru.
