I v Monte Carlu před rokem se jelo na mokru, což jsou podmínky, které mladému pilotvi evidentně sedí. Zatímco se jeho zkušenější týmový kolega Fisichella trápí na posledních místech závodního pole, on exceluje.
Ale jeden rozdíl mezi oběma závody je. Zatímco v Monaku ho vyřadil nárazem zezadu neopatrný Kimi Räikkönen, v Šanghaji skončil bez kontaktu s jiným pilotem. Prostě dostal smyk a čumákem monopostu si to namířil přímo do peumatikové bariéry.
"Ke konci závodu bylo auto téměř neovladatelné," vysvětloval. "Hodně jsem chtěl a pekelně se soustředil. Ale bylo to málo. Nakonec jsem se na trati neudržel. Vlastně bylo štěstí, že jsem zůstal v závodě tak dlouho."
V době nehody byl Sutil se stejnou sadou pneumatik v závodě už třicet kol. Jeho tým totiž chytře využil druhého výjezdu safety car a zavolal ho v 18. okruhu do boxů. Sutil dostal natankováno až do cíle a kousek po kousku postupoval startovním polem vpřed. Přestože startoval až z osmnácté příčky.
Ale ani v samém závěru nemohl na zcela ojetých gumách jet opatrně - pronásledovala ho smečka jezdců v čele s úřadujícím šampionem Hamiltonem. Pokud by zvolnil, rázem by spadl ze sedmého místa na desáté.
"Měl jsem stejné pocity jako v Monaku," popisoval chvíle po nehodě, kdy v monopostu nevěřícně vrtěl hlavou. "Když ještě sedíte v autě, je těžké uvěřit, že jste v jediné vteřině ztratil úplně všechno. Ale prostě byl konec. Cítil jsem se špatně už kvůli všem lidem v týmu."
Ale na závěrečný souboj s Hamiltonem Sutil jen tak nezapomene. "Možná to je slabá útěcha, ale je to krásný pocit závodit s mistrem světa. Navíc když nemáme tak dobré auto jako on."
"Byl to skvělý závod, pro nás s infarktovým závěrem," řekl šéf stáje Vidžay Mallya. "Jsem hrdý na celý tým a na skvělou Adrianovu jízdu. Opět prokázal, že na mokru opravdu umí. Vyška nám výborně také strategie. Chyběla jen trochu štěstí," dodal.
