Lidovci poprvé dobrovolně v opozici. A už vábí voliče na zlevnění elektřiny

  • 435
Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek chce řešit hospodářskou krizi snížením cen elektřiny. V úterý svůj návrh přednese premiéru Janu Fischerovi. Zopakoval, že se lidovci na sestavení vlády podílet nebudou. Poprvé v novodobé historii si zvolili opoziční roli.

Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek přesvědčuje voliče, že se jeho rozdělená strana na sestavování vlády podílet nebude. Vzbouřenci kolem ministra financí Miroslava Kalouska totiž o účast ve vládě usilovali a novému premiérovi údajně navrhovali i některé sobě blízké nestraníky.

Šéf ČSSD Jiří Paroubek ve čtvrtek řekl, že předseda ODS Mirek Topolánek přišel za Fischerem i s kandidáty na ministerská křesla od spřáteleného křídla v KDU-ČSL.

Čunek ale dnes potvrdil, že o žádných takových nominacích neví. Předsednictvo strany zopakovalo dřívější stanovisko celostátní konference, podle kterého KDU-ČSL odejde do opozice. "KDU-ČSL se nebude personálně podílet na nové vládě," oznámil Čunek.

Předvolební vějička - snižme cenu elektřiny

S premiérem Janem Fischerem se nicméně v úterý setká a bude se s ním bavit o tom, jak chce jeho nový kabinet bojovat proti hospodářské krizi.

Lidovci dokonce Fischerovi přinesou vlastní návrh, jak v době hospodářského poklesu pomoci domácnostem i firmám - elektřina by podle nich mohla zlevnit klidně až o třicet procent.  

Cestu, jak se snížení cen dobrat, ale Čunek neupřesnil. Vychází prý však z platné legislativy. Podrobnosti o návrhu zamýšleném jako protikrizové opatření řekne až v úterý Fischerovi.

Dosavadní legislativa však státu téměř žádné možnosti jak ovlivnit ceny energie nedává.

Ruku pro rozpuštění Sněmovny možná zvednou

Lidovci také trvají na tom, že k předčasným volbám by měla Sněmovna dojít klasickou ústavní cestou nebo díky změně ústavy na základě senátní novely. Jednorázová změna ústavy, kterou navrhuje ČSSD, ODS a zelení, se jim nelíbí.

Nevylučují ale, že nakonec budou pro zákon o předčasném rozpuštění Sněmovny hlasovat. Chtějí jeho projednávání propojit s přijetím senátního návrhu ústavní novely, která by mohla uspíšit v případě potřeby cestu k předčasným volbám natrvalo.

"Chceme propojit tyto dva návrhy tak, aby ústava už nemohla být pokřivována těmi jednorázovými návrhy," řekl novinářům předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

Přitom ještě před pár dny poslanci KDU-ČSL tvrdili, že vládou schválený návrh zákona na zkrácení funkčního období Sněmovny nepodpoří.

Být, či nebýt ve vládě?

KDU-ČSL měla své lidi téměř v každé polistopadové vládě, ať už byla středopravá nebo středolevá, s výjimkou období tzv. opoziční smlouvy, kdy si moc rozdělila ODS s ČSSD.

Tehdy se KDU-ČSL ocitla poprvé v opozici, byť nedobrovolně. Nynější odchod do opozičních lavic je proto novinkou - ještě nikdy předtím si lidovci neúčast ve vládě nevybrali dobrovolně.

Z druhé vlády Václava Klause sice sami odešli kvůli nejasnému financování ODS (a tím zapříčinili pád vlády), na dalším - překlenovacím - kabinetu se už ale zase podíleli. Stejně tak způsobili demisí svých ministrů pád Grossovy vlády v roce 2005 (kvůli aféře s Grossovým bytem), aby se hned nato stali součástí vlády Jiřího Paroubka.

Podle Jiřího Čunka je odchod do opozice možností, jak zlepšit před nadcházejícími volbami image strany. Lidé kolem Miroslava Kalouska ale litují pozic, které strana odchodem z vládních postů ztratila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video