Vážně ne?
Ne. Tohle už mám za sebou. Chci se hokejem bavit a mám radost, když se daří a je v týmu dobrá nálada. Nepřijel jsem vyhrát kanadské bodování, to už se mi povedlo dřív. Ani na to teď nemám.
Ale tým na vás stojí. I zápas proti Švédům to dokázal.
Nevím. Hlavně nesmíme zapomenout, že ještě další kvalitní hráči přijedou. Teda snad přijedou. Snad zase něco nepřijde faxem (smích). Určitě to nebude na mistrovství tým s takovými jmény, jako jsme čekali. Ale nebude to horší tým.
O to víc bude asi potřeba hodně hrát dozadu, že?
Určitě, to se nedá nic dělat. Nemůžeme to otevřít a čekat, že dáme soupeři šest gólu, to bychom taky s ostudou mohli jet domů.
Na zápase bylo poloprázdno, nebyl jste zklamaný?
Já jsem říkal Čájovi (Čajánkovi), že můžeme klidně hrát svou hru a ne pro diváky, že stejně žádní nepřijdou. Ale ne, počet diváků neřeším.
Co řekl o spoluhráčíchS Jakubem Klepišem jsem hrál skoro celou sezonu. Petra Čajánka znám taky, je to výborný centr. Ale hlavně je to centr, který se přizpůsobí křídlům, což je pro mě hrozně důležité. |
Před tou přesilovkou pět na tři, v níž jste dal gól, jste se zastavil u švédského brankáře a něco jste si povídali. Co to bylo?
On mi říkal, že jsem tam upadl schválně (Švédové šli do tří po faulu na Jágra).
A upadl jste schválně?
No tak asi jo (smích).
V první třetině jste se dokonce pustil do šarvátky před švédskou brankou a Tjärnqvista jedním chvatem povalil na zem...
Tak mám snad naposilováno. S tím se nenarodíš, ani to nenajdeš. To je dlouhodobý trénink. Třicet let práce na statku a v posilovnách.
Takže vás teď v podobných strkanicích uvidíme častěji?
To radši ne, protože by to příště mohlo dopadnout naopak. Musíš si vybírat ty nejmenší hráče, to je základ (smích).
