Hostující obránce Josef Řezníček je protihráčem zhurta přibitý na mantinel. Chvíli před tím na něj domácí kouč Vladimír Růžička rozlíceně křičí, aby přestal simulovat.
Slávistický kapitán Josef Beránek atakuje karlovarského brankáře Lukáše Mensatora. Ve 49. minutě se pouští do rvačky s hostujícím Jakubem Čuttou. I tohle bylo v pátek k vidění.
Když začala potyčka mezi silákem Čuttou a veteránem Beránkem, celá aréna byla na nohou.
„Vyplynulo to z našeho souboje před brankou,“ popisoval Čutta. „Nikdo z nás v takové situaci neucukne, takhle se to hraje. To je hokej, v něm se to stává. A kdy už jindy by se to mělo stát, než právě v play-off.“
Ti dva se do sebe zaklesli a nad ledem létala jedna rána za druhou. Bum, bum! V rychlém sledu. Beránek přišel o dres, vysoký Čutta ho hned nadvakrát povalil. Slávista se přesto držel statečně, nebyl to bitkařský debakl.
„Moje poslední šarvátka? To už bude dlouho,“ rozmítal Beránek po utkání. „Tohle vzešlo z celkové situace. Karlovarští to chtěli ukončit a my pro změnu ne.“
S tím lze souhlasit. Před zápasem se psalo: to Vary mají na ledě větší hlad po výhře. Víc se o ni rvou. V pátém finále to ale zcela neplatilo, Slavia totiž chrabře vzdorovala.
A velkou zásluhu na tom měl právě Beránek, který po hřišti srdnatě vlál jak nazlobená fúrie. Dřel. Šel ze střetu do střetu. Tak vznikla i potyčka s Čuttou, za který oba bojovníci dostali trest dvě plus dvě minuty.
„Vidíte, dostali jsme dvě plus dvě minuty. Takže to vlastně asi ani bitka nebyla,“ řekl pak Čutta s úsměvem.
Čutta: byl to jen souboj před brankou
Popral se slávistický kapitánem Josefem Beránkem, ale po zápase dělal jako by se vůbec nic nestalo. "Nic to nebylo, jen souboj před brankou. Takhle to vyplynulo. Nic víc bych v tom nehledal," říkal karlovarský obránce Jakub Čutta.
Jak to celé začalo?
Prostě jsme se do sebe tak nějak pustili.
Požduchovali jste se už dřív, takže se asi dalo čekat, že se mezi vámi něco semele, že?
To je play-off, takhle se to hraje. Nikdo z nás necouvne. Ani já, ani on. Pak se stanou takové věci.
Na Slavii bylo znát, že hraje agresivněji než v předchozích zápasech.
V play-off se to tak hraje. Čím víc hrajete druhému týmu do těla, tak jeho únava se tím víc nastřádá. A ten druhý se z toho snaží vytěžit. To stejné platí pro nás. Taky musíme hrát víc do těla.
Na trestné lavici jste se držel za ruku. Bolí vás?
Nebolí nic, o ničem nevím (zadržuje smích).
Po té bitce jste se musel cítit jako vítěz, je to tak?
Tak vítěz... Dostali jsme 2+2 minuty, takže to vlastně ani bitka nebyla (pousměje se).
Nečekal jste, že dostanete trest na pět minut plus do konce utkání?
No jo, ale na druhou stranu by to byla škoda. Rozhodčí to vyřešili dobře pro nás oba. Kdy jindy se má něco takového stát, než v play-off.
Vracíte se do Varů, kde budete chtít v neděli dotáhnout finále do vítězného konce. Jak na vás dolehne poslední porážka?
Musíme se z toho poučit. Je to těžké, protože oslabení, která hrajeme, nás stojí spoustu sil. Snažíme se je hrát aktivně a pak nám ubývají síly. Musíme hrát tak, abychom nefaulovali a nedali jim k tomu šanci.
Na Slavii jste uhráli dvě výhry. S tím jste i přes poslední těsnou porážku spokojení, že?
Určitě, nemáme se za co stydět. Ze tří zápasů na Slavii si vezeme dvě vítězství. Kdyby nám to někdo před tou sérií na jejich ledě řekl, tak bychom to všichni brali. Je škoda, že se nám to nepovedlo dneska (v pátek) uzavřít, ale máme na to teď zápas ve Varech.
Slavia dokázala, že umí sérii ze stavu 1:3 otočit. Straší vás to?
Já myslím, že ne. Určitě se o to porveme, abychom jim to nedali. Nikomu to nedáme.
Finále zatím působilo docela poklidně. Změní se to od toho posledního zápasu?
Dneska to byl pro ně klíčový zápas. Oni to přece nevypustí. Nic nám nedarují. Stejně jako my jim. Tak to teď bude.
|
