Podle ministra financí v demisi Miroslava Kalouska se náklady na předčasné volby budou pohybovat kolem 900 milionů. Ilustrační foto. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Za nedůvěru vládě zaplatí stát téměř miliardu korun

  • 1989
Účet za březnový pád kabinetu Mirka Topolánka by se mohl vyšplhat na téměř jednu miliardu korun. Zhruba takovou částku totiž stály volby v roce 2006. Tehdy však na ně byla státní kasa připravená. Kde stát vezme peníze na letošní "nečekané" volby, ministerstvo financí zatím neví.

"Mimořádné volby budou stát přesně tolik, kolik řádné," napsal iDNES.cz v SMS zprávě premiér v demisi Mirek Topolánek. Do nákladů se podle něj promítne i inflace.

Podle ministra financí v demisi Miroslava Kalouska se náklady na předčasné volby budou pohybovat kolem 900 milionů korun. "V rozpočtu samozřejmě peníze na mimořádné volby nejsou, bude to mimořádný výdaj. Ještě nevím, jak to udělám, ale vyřeším to, jsem k tomu kompetentní," řekl iDNES.cz Kalousek.

Upozornil však, že peníze vydané ze státní pokladny na předčasné volby půjdou na úkor jiných výdajů. "Jak jinak," dodal.

Řádné volby do Sněmovny v roce 2006 přišly podle údajů ministerstva financí na celkem 955 milionů korun, a to včetně příspěvku politickým stranám, jehož výše se odvíjí od úspěšnosti stran.  

Vítr zavane i v rozpočtech stran...

Letošní předčasné volby udělají vítr nejen ve státní pokladně, ale i v rozpočtech politických stran. Pro letošek totiž partaje počítaly pouze s volbami do Evropského parlamentu a některé na kampani nešetřily.

ODS vyčlenila 40 milionů korun, ČSSD o deset milionů méně. Komunisté počítají na kampaň s částkou kolem 15 milionů, lidovci mluví o pěti milionech korun. Strana zelených se uskromnila nejvíc, na kampaň dá jen tři miliony.

Na předčasné volby ale strany ve svých rozpočtech nemyslely. "Máme však rezervu na neočekávané náklady, která se dá přesouvat z jiných plánovaných položek. Osloveni budou také možní sponzoři," nastínila některé z možností mluvčí Strany zelených Eva Rolečková.

... ale jen na chvíli

Strany ale mohou po volbách ve výsledku i nějaké peníze utržit. V případě, že v eurovolbách získají nejméně jedno procento z celkového počtu platných hlasů, budou mít podle zákona nárok na 30 korun za každý odevzdaný hlas.

A peníze je čekají i za úspěch v parlamentních volbách, v nich má hlas voliče cenu sto korun (tzv. příspěvek na úhradu volebních nákladů). Podle ministerstva financí navíc strana či hnutí, které získá ve volbách do Sněmovny tři procenta hlasů, dostane takzvaný stálý příspěvek ve výši šesti milionů korun ročně. Ten pobírá do příštích voleb.

Za každých dalších započatých 0,1 procenta hlasů si pak politická strana na účet ročně připíše dalších 200 tisíc. Obdrží-li více než pět procent hlasů, příspěvek se nezvyšuje. A ještě je tu příspěvek na mandát poslance, ten činí ročně 900 tisíc korun.

Tvrdík: Volby nejsou výdělečná záležitost

Podle šéfa volební kampaně ČSSD a Paroubkova poradce Jaroslava Tvrdíka se však na volbách zbohatnout nedá.

"Příspěvek od státu je kalkulován podle počtu získaných hlasů. V roce 2006 dostala ČSSD 172 milionů korun, náklady na kampaň dosáhly téměř 200 milionů. A to byla tehdy výjimečná volební účast, se kterou se standardně nedá počítat. Navíc si na volby musíte půjčit, protože příspěvek od státu přichází až následně," uvedl Tvrdík.

A co stálý příspěvek a příspěvek na mandát poslance (tzv. příspěvky na činnost)? "Proti příspěvkům na činnost politických stran jsou také logické věcně-příslušné náklady a hovořit o přebytkovém či dokonce ziskovém hospodaření alespoň v případě ČSSD určitě není možné," odpověděl Tvrdík.

Příspěvky vyplacené v roce 2006

Ilustrační fotoStálý příspěvek:
ČSSD: 10 000 000 Kč
ODS: 10 000 000 Kč
KDU-ČSL: 7 500 000 Kč
KSČM: 10 000 000 Kč
SZ: 5 000 000 Kč

Příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do PSP (100 Kč/1 získaný hlas):
ČSSD: 172 882 700 Kč
ODS: 189 247 500 Kč
KDU-ČSL: 38 670 600 Kč
KSČM: 68 532 800 Kč
SZ: 33 648 700 Kč

Příspěvek na mandát - poslanci
ČSSD: 64 800 000 Kč
ODS: 62 550 000 Kč
KDU-ČSL: 15 750 000 Kč
KSČM: 30 150 000 Kč
SZ: 2 700 000 Kč

zdroj: Ministerstvo financí ČR, kompletní přehled ZDE

O návrhu na zkrácení pátého volebního období Sněmovny má vláda jednat už zítra. Pokud ho schválí, poputuje k odsouhlasení do obou komor parlamentu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue