Panasonic NeoPDP Z11 | foto: Jan Kužník

Vyzkoušeli jsme prototyp nejtenčí plazmové televize na světě

  • 129
Redakce Technet.cz měla jako první v Evropě k dispozici prototyp plazmového televizoru Panasonic Z11. Není tlustší než jeden palec, dokáže přehrávat videa z YouTube, zobrazovat fotky z internetu a má další, u televizí zatím neobvyklé funkce.

Úhlopříčka 1,34 metru, hloubka pouhých 2,55 centimetrů. Nejmodernější plazmový NeoPDP panel, síťové kabely s japonskými zásuvkami a napájecí napětí 120 voltů - to vše zdobí prototyp superplochého televizoru Panasonic TX-P54Z11E. 

Tenčí plazmový televizor se zatím neprodává a i mezi LCD byste hubenější výrobek hledali těžko.

Evropská finální verze bude stát 159 990 Kč.

Panasonic NeoPDP Z11Panasonic NeoPDP Z11

Plochá ve velké

Z dodávky na nás vykoukla nečekaně velká kartonová krabice, která po otevření překvapila především tím, že byla skoro prázdná. Tenoučká obrazovka uprostřed, z každé strany patnáct čísel prázdnoty a polystyrenu.

Prototyp Z11 totiž dorazil nezvykle s rovnou přimontovaným podstavcem, a tak mu musela být šíře "bedny" přizpůsobena. Instalační alternativou bude zřejmě konstrukce pro připevnění na zeď, na zadním panelu jsme však neobjevili klasické závity pro VESA závěs - spolehnout se tedy budete muset na originální příslušenství.

Při vybalování překvapí i vysoká hmotnost televizoru. Supertenké šasi musí mít vysokou torzní tuhost a tedy pevnou kovovou konstrukci. Spolu s odolným krycím sklem a úhlopříčkou 54“ to opravdu není žádné pírko.

Překvapivě tenká

Prototyp Z11 je unikátní především instalovaným zobrazovacím panelem. Jde o poslední generaci plazmového panelu nazvaného NeoPDP. Přepracovaná konstrukce plazmových segmentů (emitorů jednotlivých barevných složek bodů obrazu) umožnila ztenčení obrazovky i snížení produkovaného tepla. Televizor tak nepotřebuje tolik výkonné chlazení, což také přispělo k zeštíhlení konstrukce. Přesto se o odvod tepla stará několik ventilátorů, rozmístěných v ploše za zobrazovačem.

Panasonic NeoPDP Z11


V balení také naleznete dvojici reprosoustav, které zachovávají hloubku i výšku obrazovky. K ní je můžete připevnit dvojicí kovových můstků a k vestavěným zesilovačům propojit krátkými kablíky. Schválně píši "můžete", protože v instalacích s kvalitním multikanálovým ozvučením by stejně zůstaly tak trochu "na ocet".

Panasonic NeoPDP Z11

Rozdělený na dva kusy

Zeštíhlení také hodně napomohlo oddělení signálové elektroniky, řídící elektroniky, přijímacích tunerů a veškerých přípojných míst do externího zařízení, které výrobce nazývá jako "tuner unit", tedy "jednotka přijímače".

Nejtenčí plasma Panasonic

V samotném televizoru tak zůstala jen elektronika řídící svit jednotlivých segmentů panelu, vše ostatní se nachází vně televizoru. Na čelním panelu tak naleznete jen síťový vypínač, čidlo povelů dálkového ovladače, stavovou LED a slot pro SD karty. Suma sumárum, hloubka celého zobrazovače je pouhých 2,55 cm.

Sám o sobě nezní tento údaj tak dramaticky, jak tu o něm píšeme, ale při 1,34metrové úhlopříčce obrazovky to ve skutečnosti působí opravdu impozantně.

Tunerová jednotka TU-Z100U dorazila v samostatném balení a rozměry zhruba odpovídá firemním Blu-ray přehrávačům a DVD rekordérům – snadno ji tak umístíte mezi ostatní audiovizuální vybavení.

K zobrazovači ji připojíte pomocí HDMI kabelu, což je jediné rozhraní, které na televizoru je. Vlastně ne. Je zde ještě schovaný konektor (fyzicky připomínající IEEE1394, tedy FireWire) pro připojení bezdrátového vysílače/přijímače. Shodný naleznete i na tunerové jednotce.

Panasonic NeoPDP Z11

Ty jsou současnosti nevyužité, protože zatím probíhá jednání s úřady o povolení využití potřebné frekvence. Tedy stejné martyrium, které muselo nedávno absolvovat například Wireless USB (a vzhledem k vysílacím výkonům a tedy fyzickému dosahu signálu celkem zbytečně).

Nemusí na ni být bezprostřední výhled dálkovým ovladačem, protože povely přijímá zprostředkovaně po HDMI kabelu z čidla na televizoru. Díky VieraLink (HDMI 1.3 CEC) můžete jejím prostřednictvím ovládat i Blu-ray přehrávače a DVD přehrávače a rekordéry Panasonic.

Tunerová jednotka konektory posetá

Základem jsou, jak název napovídá, přijímače televizního signálu. Náš prototyp měl HDTV tunery pro provoz v japonském prostředí, u evropského modelu se však předpokládají DVB-T (MPEG 2 i MPEG 4), DVB-C a DVB-S. Tunerová jednotka tak nahradí nejen set-top-box, ale i přijímač kabelového digitálního vysílání a také digitální satelitní přijímač.
Protože je styčným bodem mezi zobrazovačem a ostatním audiovizuálním arzenálem, je důležité, že nabízí celou škálu přípojných míst.

Panasonic NeoPDP Z11

Je vybavena trojicí HDMI vstupů, dvojicí komponentních YUV vstupů i se stereofonním zvukem, jedním kompozitním CVBS video výstupem a S-Video výstupem včetně dvoukanálového zvuku. Dále naleznete digitální optický zvukový výstup, LAN konektor pro připojení do počítačové sítě (pro systém Viera Cast) a port RS232C pro servisní účely a také anténní vstup. A samozřejmě jeden HDMI výstup, kterým vše výše i níže jmenované dostanete v digitální formě do zobrazovače.

Pod sklápěcím čelním panelem je schován slot pro SDHC karty, jeden HDMI vstup, kompozitní video/S-Video/PC (D-SUB) vstupy i se zvukem a tlačítka ovladače hlasitosti, volby kanálů, vstup do menu a potvrzení OK.

Panasonic NeoPDP Z11

Uvnitř jednotky jsme objevili několik desek tištěných spojů s mnoha procesory, každý s vlastním pasivním žebrovaným chladičem. O odvod tepla se stará jeden ventilátor v zadní stěně.

V provozu

Vzhledem k tomu, že se jedná o prototyp a hardware i firmware ještě dozná změn, nepustili jsme se do podrobnějšího testování – nebylo by to úplně fér. I tak můžeme prozradit, že obraz potěšil dokonalým podáním černé a přirozenými civilními barvami.

Spotřebu jsme měřili až za transformátorem, který převáděl našich 230V na japonských 120V. Samotný převodník měl v klidu 7,5 W a po zapojení televizoru kolísala naměřená spotřeba v rozmezí 90–460 W, podle celkového jasu obrazu. Zcela běžná sledovací hodnota se pohybovala u 230 W, což je u  54“ úhlopříčky velmi solidní hodnota.

Kladně musíme hodnotit i grafické Menu, které Panasonic vyvinul ve spolupráci s firmou Apple. Jeden obraz vydá za tisíc slov, podívejte se na něj na video:

Systém VieraCast jsme bohužel nemohli vyzkoušet. Možná to byl zádrhel vývojové verze firmware, možná nějaká chyba redakční sítě, nicméně se nepodařilo navázat komunikaci s VieraCast servery. Jak vypadá a funguje, se můžete podívat do tohoto článku z minulého týdne.

,