Po sobotním neúspěchu ústecké hejtmanky Jany Vaňhové nominovali delegáti sjezdu hned sedm náhradnic. Ani jediná však sítem hlasujících neprošla.
"Důvodem nezvolení Vaňhové byla s největší pravděpodobností konfliktní situace v ústeckém kraji. Delegáti tím dali vedení jasné poselství," řekla iDNES.cz Vladimíra Dvořáková.
Narychlo sestavená kandidatura pak musela dostát jedinému kritériu, totiž pohlaví. Specializace nebo schopnosti při nominaci velkou roli nehrály.
Sjezd ČSSD místopředsedkyni nevybral, rozhodne o ní ústřední výbor |
Totéž si myslí i Miluš Kotišová, spolupracovnice genderové organizace Fórum 50 procent, která zavedení kvót považuje za efektivní cestu, jak do dominantně mužského světa politiky vtáhnout ženský element.
"Okolnost, že jmen nominovaných do druhého kola bylo sedm, což je samo o sobě dost netypické, svědčí o celkové roztříštěnosti uvnitř strany do mnoha zájmových skupinek a neschopnosti vyjednávat a získat podporu předem," řekla iDNES Kotišová, která je coby komentátorka aktivní především ve feministické agentuře Gita.
ČSSD ve víru kvót
Sociální demokracie si od zavedení kvót slibovala především oslovení moderně smýšlejících voličů, vše v heslu modernizace strany. Podle politologů si tím však spíše naběhla.
"ČSSD si pěstuje jakousi image rovnoprávnosti, ale její politici už nejsou schopni dlouhodobě pracovat na tom, aby do vysoké politiky vytáhli více žen," myslí si Dvořáková.
Sama kvóty příliš v lásce nemá, třeba ve skandinávských zemích však podle ní fungují. "Souvisí to s celkovou atmosférou ve společnosti. U nás nikoho moc nezajímá, že žen je v politice málo. A těch několik na vrcholu většinou přejímá maskulinní chování, aby v mužské společnosti obstály," dodala politoložka.
O pravém důvodu zavedení kvót socialisty si velké iluze nedělá ani politolog Bohumil Dvořák. Podle něj šlo o populistické gesto.
Mezi jeho kolegy z branže se ale na ožehavé téma vyskytují mnohem vyhrocenější názory. "Ukazuje se, že tyto klauzule o tom, že někde musí být povinně žena nebo někdo z jiné sociální kategorie, jsou trochu samoúčelné," řekl ČTK Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity. "Skoro bych řekl, že kontroverze kolem toho, že musí být dovolena žena, protože to je stanoveno ve stanovách, trochu zpochybňují systém, který je zvolen," podotkl.
A třeba Petr Just považuje zavedení kvót přímo za kontraproduktivní. "Osobně vnímám kvóty jako něco, co spíš může situaci ztížit, než aby pomohlo dostat do vedení ženy," řekl ČTK Just.
Novou místopředsedkyni strany sice později zvolí Ústřední výkonný výbor strany, na způsob její volby do funkce přesto podle Justa ulpí "určitý stín, který tam zůstane".
Miluš Kotišovou ale nešťastná volba na sjezdu ČSSD o zbytečnosti kvót nepřesvědčila. "Tato volba nevypovídá o kvótách naprosto nic - ty fungují ve zdravé a sebevědomé straně spíš k jejímu prospěchu, podporují právě hledání šikovných kandidátek - dopředu, systematicky - anebo aspoň obnaží prekérní situaci ve straně právě tak, jak se to stalo ČSSD," uzavřela.
