V pondělí večer telefonovala na policejní stanici ve městě Craigavon, asi 40 kilometrů jihozápadně od Belfastu, otřesená žena, protože jí pouliční gang rozbil okno. Kolem 21:45 dorazila do čtvrti Lismore Manor dvě policejní auta, popsala televizní stanice BBC. V okamžiku, kdy muži zákona z vozidel vystoupili, ozvala se střelba.
Jedna z kulek zasáhla do hlavy osmačtyřicetiletého Stephena Carrolla, který zůstal v autě. Caroll později zranění podlehl, další policista vyvázl se zraněním. Deník The Times upozornil, že oblast kolem místa vraždy má pověst "bašty" přívrženců odštěpenecké skupiny Pokračování IRA. Ta se také k útoku později přihlásila.
Vyšetřování vraždy policisty ve městě Craigavon v Ulsteru
Šéf severoirské policie Hugh Orde nazval pondělí "smutným dnem" pro celé Severní Irsko. "Střelci byli kriminálníci a psychopati. Připomíná nám to, že malá skupina lidí, která je odhodlána zničit obrovský politický pokrok, se stává nebezpečnější," řekl. Zda střelbě předcházelo falešné tísňové volání, není jasné. "Na každý pád šlo o promyšlenou vraždu," prohlásil Orde.
Policisté v souvislosti s vraždou svého kolegy zatkli v úterý prvního podezřelého. V cele skončil osmnáctiletý mladík. "V současné době pomáhá policistům s jejich vyšetřováním," uvedla severoirská policie ve svém prohlášení bez doplnění dalších detailů. Dalším zatčeným byl sedmatřicetiletý muž.
Britský ministerský předseda Gordon Brown, který Ulster včera kvůli vraždě dvou vojáků navštívil, incident odsoudil a opět ujistil, že "staré dny se nevrátí". Měl na mysli třicetiletý severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky, který si v letech 1966 až 1998 vyžádal na 3 600 životů.
|
K nejnovějšímu atentátu se podle televizní stanice BBC přihlásila odštěpenecká skupina nazvaná Pokračování IRA, za sobotní atentát na dva Brity je zodpovědná Pravá IRA. Obě skupiny vznikly poté, co IRA vyhlásila v roce 1997 příměří a o rok později podepsaly na Velký pátek znesvářené strany mírovou dohodu. IRA se postupně odzbrojila, nespokojenci ale vytvořili několik odštěpeneckých skupin.
Podle britských médií je to první vražda policisty v Severním Irsku od roku 1998. Útok se stal jen dva dny poté, co přívrženci organizace Pravá IRA zavraždili v kasárnách v hrabství Antrim dva britské vojáky. Další čtyři lidé skončili s vážnými zraněními v nemocnici. - čtěte V Severním Irsku po 12 letech umírali britští vojáci. Útočila Pravá IRA
Přestože jsou útoky proti britským bezpečnostním silám v posledních měsících častější, odborníci na bezpečnost jsou ohledně možností rozpoutat další vlnu násilí skeptičtí.
Britská média píší o "návratu teroru"
Ulice Severního Irska ale stejně ovládl po dvou atentátech strach, píší Timesonline. Lidé se bojí nejen toho, že zažijí další útoky odštěpenců IRA, ale také odvetných akcí probritských geril. "Jeden z bachařů zkontroloval nejdříve podvozek svého auta a také ulici, než do vozu nasedl a odjel," uvedl deník s tím, že obavy jsou cítit všude.
MI5 poprvé před několika měsíci varovala, že riziko útoku irských republikánů vzrůstá. Teroristé se pokusili několikrát zaútočit, ale až do soboty ve všech případech selhali. Například v lednu bezpečnostní síly zneškodnily v obci Castlewellan 140kilogramovou bombu. Šéf severoirské policie Orde minulý týden varoval, že riziko útoků odštěpeneckých republikánů je nejvyšší za posledních sedm let.
Odštěpenci z IRA mají mezi lidmi už jen mizivou podporu
Odborníci i politici se podle ČTK shodují v tom, že odštěpenecké skupiny IRA mají mezi lidmi mizivou podporu. Většina katolíků i protestantů, kteří zažili dlouhá léta násilí, podporuje mírový proces a nechce návrat atentátů a vojenských patrol v ulicích.
Nicméně posledních deset klidných let paradoxně potenciálně ohrožuje mírový proces, shodují se odborníci. Dorůstá totiž generace mladých bez zkušenosti s každodenním násilím a napětím, která nemusí mít zábrany starší generace.
Třicet let teroru v severním irskuIRA (Irská Republikánská Armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky. Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Hlavní příčinou konfliktu je, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.
V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA, požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC) |
