Podle mluvčí haagského soudu Laurence Blaironové je Bašír zodpovědný "za řízení útoků proti civilistům v Dárfúru, vraždy, únosy, mučení a deportace velkého počtu obyvatel".
Násilnosti v Dárfúru podle ní byly výsledkem systematického plánu v nejvyšších patrech súdánské vlády, ale soud podle Blaironové nemá důkazy, že by se Bašír dopustil genocidy. "Žádost o vydání předá tribunál co nejdříve súdánské vládě," uvedla mluvčí tribunálu.
konflikt v dÁrfúruKrvavý konflikt v Dárfúru začal v únoru 2003. Chartúm tehdy zareagoval na povstalecké hnutí zorganizováním vlastních arabských milic, takzvaných džandžaví. Ty zahájily etnické čistky černých Afričanů. Jejich výsledkem je tři sta tisíc mrtvých, další tři miliony lidí musely opustit své domovy. |
Prezident Bašír včera na shromáždění svých příznivců prohlásil, že si haagský tribunál může zatykač "sníst". Rozhodnutí podle něj "nestojí ani za ten inkoust, kterým je napsáno".
Sudán navíc jen pár hodin po vydání zatykače zrušil licence nejméně šesti mezinárodním humanitárním organizacím. Zástupci některých z nich řekli, že státní humanitární komise v Chartúmu si zavolala jejich manažery a bez uvedení důvodů jim oznámila zrušení licencí.
Súdánská vláda už v minulosti hrozila protiopatřeními proti humanitárním organizacím v Dárfúru, protože podle ní předávají důkazy prokurátorům mezinárodního soudu. Agentury obvinění odmítají. "Bude to mít devastující efekt na stovky tisíc lidí. Pomáháme 600 tisíců lidí v severním Súdánu, z toho 400 tisícům v Dárfúru. Je nesmírně důležité, aby nám vláda dovolila pokračovat," řekl mluvčí britského Oxfamu Alun McDonald.
Reakce jsou rozporuplné
Zatímco súdánská vláda verdikt soudu ostře odsuzuje, předáci povstaleckých skupin v Dárfúru jej vítají. "Gratuluji všem Súdáncům... je to historický den. Toto rozhodnutí plně podporujeme. Je to vítězství mezinárodního práva. Suverenita tyrany neochraňuje. Budeme s ICC spolupracovat, abychom zatčení uskutečnili. Umar Bašír se musí ihned vzdát," řekl jeden z velitelů Hnutí pro spravedlnost a rovnost Sulajmán Sandal.
V otázce žaloby nebyly státy Rady bezpečnosti jednotné. Proti byla především Čína. K odkladu vyšetřování soud ale vyzvala i Africká unie a Liga arabských států. Obávají se totiž, že obžaloba Bašíra by mohla destabilizovat region, ještě více zjitřit dárfúrský konflikt a ohrozit křehkou dohodu mezi povstalci a súdánskou vládou. - o dohodě si přečtěte zde
Protesty proti zatykači na súdánského prezidenta v Chartúmu
Zdrženlivě se k zatykači staví Rusko, které sice uznalo, že se Bašír musí ze svých zločinů zodpovídat, zároveň však podle něj zatykač přichází v nevhodnou dobu a může ohrozit mírová jednání v Dárfúru. Rozhodnutí soudu podle vyslance ruského prezidenta pro Súdán Michaila Margelovva vytváří nebezpečný precedens.
Některé africké země podle agentury AP pohrozily, že odstoupí od dohody o Mezinárodním trestním soudu. Tu dosud podepsalo 30 států černého kontinentu.
Rozhodnutí soudu naopak vítají organizace zaměřené na lidská práva, Washington, Německo, Británie či Francie. "Spojené státy věří, že ten, kdo páchal zvěrstva, by měl stanout před soudem," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Robert Wood s tím, že Washington nebude tolerovat žádné útoky proti civilistům v Súdánu.
Může být zatčen v mezinárodním vzdušném prostoru
O usnesení Mezinárodního trestního soudu (ICC) má nyní jednat Rada bezpečnosti OSN, jíž článek 16 statutu ICC umožňuje odložit vyšetřování soudu až o jeden rok.
Vyvstává také otázka, která autorita by mohla Bašíra zatknout. ICC nedisponuje policejním sborem, který by mohl do země vyslat, a mírové jednotky OSN a Africké unie v Súdánu nemají k zatčení prezidenta mandát.
V súdánském Dárfúru jsou téměř tři miliony uprchlíků
Moreno-Ocampo viní Bašíra ze zosnování násilností v západosúdánském Dárfúru, které začaly v roce 2003. Podle hlavního žalobce v jejich přímém důsledku zahynulo 35 tisíc lidí a nejméně 100 tisíc dalších zemřelo hlady a vinou chorob. Prokuratura tvrdí, že má proti Bašírovi silné důkazy.
Súdánský prezident je nejvýše postavenou osobou, která byla u ICC od jeho založení v roce 2002 obviněna. Je také první úřadující hlavou státu, kterou soudci obžalovali.
KDO je uMAR HASAN AHMAD BAŠÍR- Voják z povolání Bašír se narodil 1. ledna 1944 ve vesnici Chúš Bannaga asi 150 kilometrů severně od Chartúmu. Jeho otec byl rolník. Bašír se rozhodl pro vojenské vzdělání, které získal v Súdánu a v Egyptě. Později sloužil u výsadkového vojska, kde zastával velitelské a štábní funkce. |
- Pětašedesátiletý Bašír stojí v čele Súdánu od června 1989, kdy vojenským převratem svrhl civilní vládu Sádika Mahdího. V říjnu 1993 rozpustil svoji vládnoucí vojenskou juntu a stal se civilním prezidentem. Od roku 2004 je také armádním generálem.
