Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas hovoří v Brně k příznivcům poté, co soud zamítl vládní návrh na rozpuštění strany. (4. března 2009)

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas hovoří v Brně k příznivcům poté, co soud zamítl vládní návrh na rozpuštění strany. (4. března 2009) | foto: Igor ŠefrČTK

Dělnická strana slaví, soud zamítl návrh vlády na její zrušení

  • 863
Dělnická strana uspěla u Nejvyššího správního soudu v Brně. V pravomocném rozsudku zamítl návrh na ukončení její činnosti. O zákaz strany podezřelé z extremismu požádala vláda na popud ministra vnitra Ivana Langera. "Práce vnitra byla šlendrián," říká politolog Jan Charvát z Univerzity Karlovy.

Verdikt soudu rozpoutal potlesk a křik příznivců DS, kteří v síni rozvinuli vlajku se stranickým znakem. Předseda senátu Vojtěch Šimíček je okřikl a začal číst odůvodnění.

"Hlavní důvod zamítnutí je ten, že vláda neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, kterými by podložila některý z důvodů pro rozpuštění politické strany. Snažili jsme se podrobně vymezit všechny možné důvody a postup soudu, ale vláda nedokázala podložit žádný z důvodů, který by umožňoval rozpustit politickou stranu," řekl Šimíček.

"Výslovně jsme se obou účastníků řízení ptali, zda mají další důkazní návrhy, ale vždy bylo řečeno, že nemají. Soud postupoval maximálně korektně," podotkl soudce při čtení rozsudku.

Šéfa Dělnické strany Tomáše Vandase čekala před soudem asi dvacítka příznivců strany s potleskem a odznaky, šálami a vlajkou s ozubeným kolem, která je hlavním symbolem DS.

"V budoucnu bude následovat i vítězství v parlamentních volbách. A zcela určitě půjdeme tvrdě za svým cílem, abychom tuto vládní sebranku odstranili z vedení naší země a aby se tam dostali lidé slušní, čestní, kterým záleží na tom, aby Česká republika byla samostatným a suverénním státem," prohlásil před souvěrci Vandas.

Podle něj je verdikt prohrou ministra vnitra Ivana Langera, který by proto měl odstoupit. Sám ministr verdikt respektuje. "Soud vůbec poprvé popsal obecná kritéria, podle kterých rozhoduje v případě, že posuzuje návrh na zrušení strany pro rozpor s právním řádem," sdělil Langer.

Soud nezrušil Dělnickou stranu
Soudce Vojtěch Šimíček před vynesením rozsudku

Vandas před budovou soudu označil Langera za mafiána. "Verdikt znamená, že stále existuje právo a spravedlnost a že soud nepodlehl politickým tlakům mafiána Íčka, který si myslel, že diletantskými návrhy může dosáhnout zákazu konkurenční politické strany," uvedl.

Langer: rozhodnutí respektuji

"Ale i nadále budeme všechny, u kterých hrozí riziko porušování zákonů, velmi pečlivě monitorovat. Trvám na tom, že se svobodná soutěž politických stran a hnutí nemůže stát zástěrkou pro činnost neslučitelnou s fungováním demokratického právního státu a lidskými právy.

Soudní jednání začalo v únoru. Vandas od počátku tvrdil, že k rozpuštění strany neexistují důkazy. "Návrh, tak jak ho předložila vláda, je tak absurdní, směšný a postrádající důkazní materiály, že soud, pokud si bude chtít zachovat svoji nezávislost, ho musí zcela rozhodně smést ze stolu," řekl.

Ministerstvo vnitra zastupoval ředitel sekce všeobecné správy Václav Henych, podle kterého jsou důkazy o propojení Dělnické strany s neonacisty zcela průkazné. - čtěte Nejsme na divadle, okřikl soudce Dělnickou stranu. O zákazu nerozhodl

Také právnička Klára Kalibová nepochybuje, že Dělnická strana splňuje všechny náležitosti pro rozpuštění. "Analýza ale byla připravena špatně a já jsem ráda, že DS zakázána nebyla, protože to svědčí o nezávislosti a profesionalitě české justice," řekla iDNES.cz Kalibová z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost.

Soud nezrušil Dělnickou stranu
Soudce musel jásající příznivce Dělnické strany okřiknout

Paroubek: Langer je neschopný, musí z vlády

Rovněž předseda ČSSD Jiří Paroubek označil vládní návrh za špatný a Langera navíc za neschopného. Kabinet podle něho podcenil situaci a "neunesl důkazní břemeno".

"Zásadní vina je na straně ministerstva vnitra, které nedodalo ani základní důkazy. Rozhodnutí NSS je tak spíše než o Dělnické straně rozsudkem o neschopnosti ministerstva vnitra, respektive samotného ministra Ivana Langera," uvedl v prohlášení Paroubek.

Zároveň znovu vyzval premiéra Mirka Topolánka, aby navrhl prezidentovi Langerovo odvolání.

"Dělnická strana nemá úctu k demokracii"

"Osobně doufám, že rozhodnutím NSS celá věc nekončí a Topolánkova vláda využije všech zákonných prostředků k rozpuštění Dělnické strany," dodal Paroubek. Nad rozhodnutím NSS vyjádřil lítost a nespokojenost.

"Populismus Dělnické strany a její neúcta k základním demokratickým hodnotám i tradicím české státnosti je zřejmá," uvedl šéf sociálních demokratů.

Předseda Dělnické strany Vandas už dříve ohlásil, že v případě zrušení by strana pokračovala dál, i když pod jiným názvem a logem.

Politolog a expert na extremismus Zdeněk Zbořil po vynesení rozsudku poukázal v České televizi na skryté nebezpečí rasismu a antisemitismu v české společnosti. "Existuje i na vyšší úrovni, než je Dělnická strana," řekl ČT Zbořil.

Upozornil i na nápadnou podobnost Vandasovy partaje s Německou dělnickou stranou, ze které před 2. světovou válkou vznikla nacistická NSDAP, v jejímž čele stanul Adolf Hitler. - čtěte Dělnická strana je podezřelá z propagace nacismu

Dělnická strana

Vznikla 18. ledna 2003 na troskách Republikánské mládeže Miroslava Sládka, která byla ministerstvem vnitra rozpuštěna o rok dříve. V jejím čele stojí Tomáš Vandas, asistent výrobního ředitele blíže neurčené pražské stavební společnosti. Vandas se pravidelně zúčastňuje demonstrací pravicových extremistů, na nichž také pronáší projevy. V posledních komunálních volbách DS získala 3 mandáty.

Jak byste teď na místě ministra vnitra naložili s Dělnickou stranou?

celkem hlasů: 14873

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 18. března 2009. Anketa je uzavřena.

znovu navrhli její zrušení
znovu navrhli její zrušení 7743
nechali ji být
nechali ji být 6237
žádali policii, aby po ní tvrdě šla
žádali policii, aby po ní tvrdě šla 893
, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue