"Jsme rádi, že tak nebyla pojmenována nějaká ulice na okraji Prahy, ale že se to stalo v centru a shodou historických náhod je to ulice, v níž sídlí náš ústav. Je to pro nás čest," řekl novinářům ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček.
"Je to pro nás výraz porozumění té oběti a výraz toho obrazu Polska, u kterého bychom chtěli, aby byl víc vidět," uvedl polský velvyslanec v ČR Jan Pastwa, který se slavnostního odhalení také zúčastnil.
Do ulice na Žižkově dorazil i Siwiecův syn Wit. "Děkuji vám za to, co jste udělali pro památku mého otce," vzkázal Čechům Wit Siwiec.
"Neměli jsme tušení, co se otec chystá udělat"
Siwiec se stal lidskou pochodní před zraky tisíců lidí i vysokých představitelů komunistického režimu, kteří přišli na varšavský stadion Desetiletí oslavit dožínky.
Ryszard SiwiecRyszard Siwiec se narodil roku 1909 v jihopolské Debici. Vystudoval filozofii na univerzitě v tehdy polském Lvově, za války vstoupil do Zemské armády bojující proti německým (a ruským) okupantům. Po roce 1945 pracoval jako účetní, práci ve školství z ideologických důvodů odmítl. |
Zemřel čtyři dny po svém činu v nemocnici. V závěti, kterou pořídil krátce před smrtí, napsal: "Lidé, pokud ve vás ještě zůstala jiskřička lidskosti, lidských citů, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik prostého obyčejného člověka, syna národa, který vlastní i cizí svobodu miloval nadevše, nad vlastní život."
"Nikdo z rodiny neměl tušení, co se chystá udělat," řekl Siwiecův syn Wit v rozhovoru pro MF DNES. - čtěte Přišel a zapálil se kvůli srpnu ’68
Před 41 lety nahrála Siwiecův čin polská Státní bezpečnost. Teprve před dvěma lety historikové našli video v archivu. "Ten záznam jsem měl doma, ale nemohu se na něj dívat. Viděl jsem ho vlastně poprvé až letos 21. srpna v jednom televizním týdeníku. Bylo to děsivé," uvedl Wit Siwiec.
V roce 2001 udělil prezident Václav Havel Siwiecovi posmrtně Řád Tomáše Garrigua Masaryka prvního stupně.
Siwiecova ulice na Žižkově nesla dříve jméno tajemníka komunistických Rudých odborů Václava Havelky. Ústav pro studium totalitních režimů, který tu sídlí, užívá novou adresu a uvádí ji i na svých webových stránkách už od poloviny prosince loňského roku, kdy magistrát změnu schválil.
Další lidské pochodněNa protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zvolil kromě Jana Palacha a Jana Zajíce smrt v plamenech v lednu 1969 na schodech Maďarského národního muzea v Budapešti sedmnáctiletý učeň Sándor Bauer. O tři měsíce později se v centru Rigy ke stejnému činu odhodlal Lotyš Ilja Rips, který ale pokus o sebevraždu přežil. |
