Austrálie truchlí, oběti požárů uctí dnem smutku a mší

  • 0
Austrálie uctí oběti ničivých požárů dnem smutku a vzpomínkovou mší, oznámil premiér Kevin Rudd. Při řádění živlu zemřelo nejméně 181 lidí, jejich počet se zřejmě zvýší. Úřady varují, že mnoho obětí může být zavaleno v troskách shořelých domů. Vláda slibuje, že vybuduje účinnější varovný systém před požáry.

"Je důležité, velmi důležité, aby národ truchlil," prohlásil v parlamentu předseda australské vlády Kevin Rudd. Detaily o dni smutku ani mši zatím neposkytl. Podle televize CNN vláda nyní konzultuje přípravy s církví.

Jihovýchodem Austrálie se o víkendu přehnala nejničivější vlna požárů za posledních více než sto let. Shořelo na 400 tisíc hektarů země, přes tisíc domů a některá menší města prakticky lehla popelem.

Na Sydney Harbour Bridge visí vlajky kvůli obětem požárů na půl žerdi. (9. únor 2009)
Na Sydney Harbour Bridge visí vlajky na půl žerdi

Mezi obce, které požár prakticky vymazal z povrchu země, patří Marysville. Kromě mnoha domů tam popelem lehla policejní stanice, základní škola, školka a 43 obchodů. Obyvatelé se navíc stále nesmějí vrátit. V obci, kde před požáry žilo na pět set lidí, jich zřejmě uhořelo sto. A policie ještě pátrání po obětech neukončila.

Vyšetřování ve Steels Creek, kudy se přehnal ničivý požárKde začít? Australané se po požárech vracejí domů, vidí jen trosky

Mrtvých je zatím 181, ale policisté pokračují v prohledávání postižených oblastí a očekávají, že mnoho těl ještě objeví v troskách domů a shořelých autech. Počet obětí by se tak mohl vyšplhat až na 300. Řádění živlu nepřežilo také na milion větších zvířat.

Lidé nebyli včas varováni

Premiér státu Victoria John Brumby přiznal chyby v boji s katastrofou. Mnoho lidí prý nebylo před rychle postupujícím živlem včas varováno, protože telefony byly přetížené.

Australská vláda rozhodla o vybudování telefonického varovného systému před požáry už v roce 2004, ale jednotlivé státy jej zatím nerealizovaly. Potřebují k tomu totiž změny v zákonech, které například neumožňují zveřejňování soukromých telefonních čísel.

Podle televize BBC už australská vláda slíbila, že urychleně zruší byrokatické překážky znemožňující vybudování varovného systému. Podobný systém mohl zachránit lidské životy tím, že by lidé v postižených oblastech dostali SMS zprávy vyzývající je k evakuaci.

Do požáry zničených obydlí se začali vracet první Australané. Nacházejí většinou trosky. Záběr z města Flowerdale. (11. února 2009)
Záběr z Flowerdale

Na jihovýchodě země mezitím pokračuje takzvaná operace Fénix - policejní pátrání po možných žhářích. Úřady totiž věří, že některé požáry založil někdo úmyslně. Australská média informovala, že policisté zadrželi další dva muže podezřelé ze žhářství.

V oblasti mohl řádit sériový žhář

Na jejich divné chování policii upozornili telefonicky místní obyvatelé. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy, vyšetřování je na začátku.

Policisté se dokonce domnívají, že v oblasti řádil sériový žhář, který by mohl být zodpovědný za jeden z nejničivějších požárů. "Už po nějaký čas je tady sériový žhář, pracujeme na jeho dopadení. Je ale příliš brzy na to, abychom řekli, že je zodpovědný za sobotní oheň. Vyšetříme to," řekl listu The Times zástupce šéfa policie ve státě Victoria Simon Overland.

Vyšetřovatelé prohledávají australský Pheasant Creek, jež zasáhl požár. (12. únor 2009)
Záběr z Pheasant Creek

V obci Churchill zemřelo 21 lidí a na sto domů shořelo. A mezi obyvateli města začíná narůstat hněv, že by za tragédii mohl být zodpovědný někdo z nich. "Máme mezi sebou zrádce. A tak jako se modlíme pro mrtvé, tak doufáme, že vrah se bude zodpovídat před soudem. Příliš mnoho dobrých lidí už přišlo o život," řekl místní politik Darren Chester.

Podezření na žhářství se rýsuje také u požáru v Marysvillu a v Mansfieldu. Nejvyšší trestní sazby za žhářství jsou 25 let vězení, viníkům ale může hrozit i obvinění z vraždy, a tudíž doživotí.

V oblasti stále hoří až na tři desítky požárů, ani jeden přímo neohrožuje žádné město. Jejich intenzita je slabší, uvedly místní úřady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue