A není to látkou. Vnucuje se srovnání se Zkrocenou horou, romancí dvou kovbojů, jež se stejným rozpočtem jako Milk utržila ve Státech čtyřnásobek, o světě nemluvě. Rozdíl tkví v pojetí: Zkrocená hora líčí lásku, Milk hnutí homosexuálů.
Na tribuny!
Navíc Milk zvolil tak tradiční životopisný tvar, až se nechce věřit, že ho osobitý režisér Gus Van Sant přijal. Obsahuje všechna klišé žánru, skok ze slzavého finále v čase zpět i hrdinův monolog s diktafonem.
Zato se může spoléhat na hereckou tvárnost Seana Penna, jenž Milka provází vnějšími proměnami – od úvodu, kdy po boku půvabného Jamese Franka působí až přepjatě rozněžněle jako politováníhodný lovec mladíčků, přes uvolněnou beatnickou stylizaci až po solidní zjev váženého městského radního.
Pro někoho se Penn zázračně drží těsně pod hranicí karikatury gaye, pro někoho už je nad ní. V každém případě má těžkou úlohu, neboť ve srovnání s průzračně čistou Zkrocenou horou je Milkovo soukromí okatější, intimita převažuje nad vztahem a místo vnitřních pochyb se vede manifestační boj o společenské uznání.
Dobové retro 70. let s podmanivou náladou se povedlo, to americký film opravdu umí – včetně Pennovy proměny ve vlasáče s nahou hrudí. Ale jinak se film připravuje o moment překvapení, jakmile z ložnic utíká do ulic. "Odžínovaný" Penn víc agituje, než prožívá, rozdává letáky, fráze o revoluci či hesla "Nejsem kandidát, jsem součást hnutí".
MilkObsahuje všechna klišé žánru, skok ze slzavého finále v čase zpět i hrdinův monolog s diktafonem. |
Vzdor herecké jistotě se tak Milk zařazuje k dílům těžko přenosným mimo zemi původu a spřízněné aktivisty. Na tribunách Milk patří všem, jeho partner kdesi vzadu trpí, neboť cítí, jak se mu vzdaluje – takhle prvoplánově vypráví pěkně natočený plakát. Nervně, takřka reportážně nasnímané demonstrace či porady štábu nemohou zakrýt čouhající agitku a se zpomalenými záběry či letákem v rukou dítěte nastupuje kýč.
Přitom film obsahuje i nádherné prvky. Dojemný projev Diega Luny, Milkův přerod v "gaystar" po vyhraných volbách a zejména výraz Joshe Brolina, v jehož postavě bobtná napětí ústící v náhlý čin bez gest a výlevů, jakoby mimochodem.
V Brolinovi nachází Milk konečně osobnější tón a s výstřelem se film pozvedne o deset procent hodnocení výš. Jenže poté se bohužel vrátí k průvodům, svíčkám a patosu "naděje pro tisíce mladých hochů"; nechybí ani povinný dovětek o dalších osudech Milkových věrných.
Zkrátka je-li Zkrocená hora velký film o jedinečném velkém citu, Milk je střední film o velké bitvě za práva všech homosexuálů.
Hodnocení MF DNES: 60 %
