Nový seriál Proč bychom se netopili: Rychlé šípy na pomalé vodě

Tak trochu je to zrada. Od vodáckého seriálu Proč bychom se netopili, který v pondělí startuje na ČT1, člověk čeká příběh typu adrenalinové party z Hop nebo trop. Načež se zděsí, že naletěl na vlastivědnou procházku.

Z průvodního komentáře slyší "vdechněte vůni vod a lesů", "pocítíte první dotek orosené trávy" a další poetická klišé jako z potlachu s bratry Nedvědy.

Je to zrada a zároveň škoda. Protože desítku dílů natočených podle předloh Zdeňka Šmída zdobí kamera Martina Duby, ústřední píseň Richarda Krajča i slušná sestava herců se třemi králi v popředí.

"Sakra, hrome"

Píseň

Poslechněte si v audiogalerii titulní skladbu k seriálu Tak nějak málo tančím, kterou nahrála skupina Kryštof.

Lukáš Vaculík coby zralý dobrodruh je přitažlivější než kdy jindy a vychutnává si pobavený odstup; Tereze Kostkové sluší přirozenost; a Jiří Ployhar tak jako v roli kultovního Mrázka z Redakce baví něhou dojemného šaška. Bez něj by se smích omezil jen na dlouze připravované pády do vody.

Na rozdíl od Hop nebo trop se děj nového seriálu bahní ve slovní lyrice bez jiskry, děje a hlavně v dětinsky školácké mělčině žertíků jako z Rychlých šípů. Vedle starosvětsky slušné mládeže s chováním žáků 3. B, která si zdobí stany květinami a v hrubosti sahá nejdále k "sakra, hrome", působí jejich o pár let starší druzi z Hop nebo trop jako zpustlí zhýralci z moderní stoky.

Též se tu rojí téměř pohádkové figurky včetně děda dobroděje a vzletný komentář občas proloží vodácké vysvětlivky; že by nábor k pádlům? Vláčné tempo ještě zpomaluje deníková forma, jež rámcový úvod zopakuje pokaždé i v závěru; po třech dílech je jasno, že to není technický překlep, nýbrž "umělecký záměr".

Od hejkala do kláštera

Pravda, od druhého dílu o sebe charaktery maličko křísnou a vztahy se začnou jitřit – ovšem tak nevinně, včetně nočních nahých koupelí, že rada pro televizní vysílání pošle místo pokuty pochvalný diplom. Možná i za satiru s německými turisty, za mušketýrskou soudržnost a za bodrou Moravanku, jejíž uměle roubované nářečí v čele s nočním "lesiskem" budí dojem, že sledujeme folklorní báchorku o hejkalovi.

Ve třetí části se dokonce vynoří pokus o říční verzi Bludného Holanďana, leč s předem jasnou banální pointou. Jinak i nadále všichni padají do vody – tu vesele, tu dramaticky – a Vaculíkův rek je stále zachraňuje, načež sám je zachraňován před svody cizích ženštin. Snad ti vzorní vodáci doplují šťastně až do kláštera.

Proč bychom se netopili
ČT od 26. 1. 2009, režie P. Nikolaev, hrají V. Rašilov, T. Kostková, L. Vaculík, díly 1., 2. a 3., 10x 55 minut.
Hodnocení MF DNES: 50 %