Druhá nejdelší osvětlená sjezdovka v Česku
Nepřekvapí vás až tolik přes kilometr dlouhá, relativně lehká sjezdovka s novou čtyřsedačkovou lanovkou. Takové jste už viděli. Na areálu Monínec vás překvapí všechno dohromady.
Perfektní značení už 20 km od střediska. Velké bezplatné parkoviště pro 500 aut v těsné blízkosti. Moderní "alpská" budova s velkou samoobslužnou restaurací, dobrým a relativně levným jídlem (od 68 korun) a usmívající se pokladní. Čisté komfortní záchody. Dokonalý servis a slušná půjčovna, kde mimo jiné půjčují zdarma helmy dětem. Šikovní instruktoři ze zdejší lyžařské školy. A klientský, profesionální přístup veškerého personálu, s nímž jsme se setkali.
K tomu má celá sjezdovka umělé osvětlení, je dokonce druhou nejdelší osvětlenou tratí v celé ČR. Umělé zasněžování obstarává 10 sněžných kanonů Technoalpin, potřebnou vodu berou ze tří vesnických rybníků.
Ještě tu mají dětský vlek s tréninkovou loučkou a malý fun park, který má jeden "jump", lavici a rampu.
Budete hledat chyby, ale stěží nějaké najdete - to se v Česku stává málokde.
Zalyžuje si každý
Na Monínci si zalyžuje i dobrý lyžař. Možná to nebude na celý den, ale na půl dne určitě. Pro začátečníky, mírně pokročilé, seniory a děti je to ale téměř lyžařský ráj.
Monínec má sice jen jednu sjezdovku, zato pořádnou. Zde jsou její parametry: délka 1 200 metrů, šířka 17 až 70 metrů, nejvyšší bod 700 metrů nad mořem, převýšení 215 metrů. To je na české poměry slušná porce lyžování. Celková hodinová kapacita lanovky a vleku je přitom 3 600 lidí.
První polovina trati je téměř dokonalým carvingovým svahem, kde to můžete rozjet a krouhat parádní oblouky jako po kolejích. Kdo se odtud nemůže odpoutat, má možnost jezdit díky 600 metrů dlouhé kotvě, která končí kousek od horní stanice lanovky, jen horní pasáž. Ve druhé půli sjezdovka zmírňuje sklon, zužuje se a přichází docela zábavná část, vysněžený "monínecký velbloud" - vydutý most přes silnici. Pro začátečníky má až trochu moc příkrý sjezd, ale ten tu chtějí brzy zmírnit a zvýšit tak bezpečnost. Poslední, mírnější pasáž se už zase rozšiřuje a nabízí několik menších terénních zlomů.
Když jsme trať testovali minulý týden, byla sjezdovka krásně upravená rolbou, sněhová děla jela naplno a jezdilo se na asi 40 cm umělého sněhu, do kterého předtím napadlo trochu prašanu (současný stav je asi 50 cm technického sněhu). Kdyby nebyla pořádná zima - skoro deset stupňů pod nulou - byly by to takřka ideální podmínky pro lyžování.
Překvapilo nás, kolik lidí si navzdory tomu, že byl všední den, přijelo zalyžovat. V jeden okamžik před polednem byla už sjezdovka docela plná. Zejména v horní části trať přímo vybízí k pořádnému našlápnutí a dlouhým a rychlým carvingovým obloukům. Vzhledem k hustotě provozu proto raději dobrým borcům doporučujeme slalomky pro krátké oblouky - a držet rychlost na uzdě. Bude to bezpečnější.
Jeden z majitelů a provozovatelů areálu Jaroslav Krejčí, který bydlí v nedalekém Sedlci, je evidentně fandou do lyžování a obklopil se podobnými lidmi. "Mám radost, jak nám to zatím funguje, že lidé hodně jezdí a podle všeho jsou spokojeni," říká. "Ale to víte, zároveň mám stále strach, aby vše klapalo a my mohli za deset let splatit půjčené peníze."
Lyžařskou část provozu areálu má na starosti Petr Jirsa, který má pod sebou jak servis a půjčovnu, tak i lyžařskou školu MARO SCHOOL ("monínecká rodina"). Velký lyžař a bývalý instruktor s bohatými zkušenostmi z Krkonoš má kolem sebe hlavně mladé lidi, kteří tu dnes učí nejen skupiny dětí, ale i individuální zájemce z řad dospělých.
Do budoucna se chtějí v Monínci hodně zaměřit i na zábavu pro lyžaře. Vytvořit vhodné podmínky pro aprés ski a také zdokonalit fun park.
Může se hoditKolik stojí ski pasy Kde to je a jak je to daleko
|
