Podívejte se, jak se v Česku skladuje plyn, který se nám teď hodí

  • 59
Miliardy metrů krychlových zemního plynu ukrývá naše podzemí. A protože nevlastníme přírodní ložisko této suroviny, museli jsme si je tam na horší časy uložit sami. Řada z těchto zásobníků stojí za pozornost.

Bývalý uranový důl na Příbramsku, pórovitý pískovec v Hornomoravském úvalu, který byl původně nasycen vodou, či bývalé ložisko zemního plynu - to jsou ty nejzajímavější z podzemních zásobníků zemního plynu v Česku. Stát je nyní využívá k doplnění výpadku dodávek.

Svítiplyn je historií

Dříve se plyn pro pokrytí spotřebitelských špiček skladoval v mohutných plynojemech. Mohutné stavby obsahovaly jedovatý svítiplyn. Dodnes je můžete vidět na panoramatu Ostravy.

Po záměně svítiplynu za bezpečnější zemní plyn se změnil také způsob skladování. Zemní plyn se ukládá do obřích podzemních zásobníků. I ten největší zásobník typu MAN v Horních Měcholupech (zbourán v roce 1981) má vedle podzemních úložišť trpasličí kapacitu.

Zemní plyn je v podzemí

Zásobníky zemního plynu v ČR

Zásobníky zemního plynu v ČR

V Česku se o provoz šesti podzemních zásobníků plynu stará společnost RWE Gas Storage, která provozuje celkem tři různé způsoby podzemního ukládání plynu. Čtyři využívají plynová ložiska, jeden je typu aquifer (původně vyplněný vodou) a jedna skalní kaverna. Tyto zdroje jsou sloučeny do jednoho virtuálního zásobníku plynu s celkovou kapacitou 2 321 mil. m3 a těžebním výkonem 35,7 mil. m3 zemního plynu za den.

Další zásobníky provozuje společnost MND - zásobník Uhřice a společnost SPP Bohemia. Je jím zásobník Bojanovice v Dolních Bojanovicích. Ten ovšem není určen pro zákazníky v Česku.

Zásobník zemního plynu Háje - odfuky

Zásobník zemního plynu Háje - odfuky

Provoz podzemního zásobníku plynu si asi představujete jen jako potrubí a kompresory. Opak je pravdou, použité technologie zabírají několik hektarů. Na místě najdete další zařízení, např. zařízení pro separaci (odvodnění ložiskové vody) a ohřev plynu (zvýšení teploty plynu před snížením jeho tlaku), sušení plynu (odstraněním vodních par z plynu). 

Nechybí filtry pro čištění plynu, sondy a zařízení pro nástřik metanolu, sběrná střediska s měřicími a regulačními tratěmi sond. Měří se úplně vše, zejména množství plynu, který vstupuje do zásobníku nebo z něj vychází do přepravní soustavy.

Tři "nej" zásobníky Česka

1. Nejmenší zásobník v Lobodicích

Zásobník plynu Lobodice

Zásobník plynu Lobodice

Jediným aquiferovým a současně i prvním zásobníkem na českém území je podzemní zásobník plynu Lobodice. Najdete jej v Hornomoravském úvalu, což je 13 km jihozápadně od Přerova, v těsné blízkosti obce Lobodice. Objekty zásobníku se nacházejí po obou březích původních meandrů řeky Moravy a Malé Bečvy v rozsáhlém lužním lese. Je nejmenším podzemním zásobníkem v Česku.

Porézní zásobník plynu

Porézní zásobník plynu

Vlastní uskladňovací horizont (kolektor) představuje badenská bazální klastika (pórovitý pískovec a slepenec). Její průměrná mocnost je 12 metrů a má pórovitost 24 %. Plyn je uskladněn v hloubce 400 až 500 metrů. Původně byly tyto vrstvy nasyceny slabě mineralizovanou vodou, odtláčením vody byl vytvořen zásobník plynu (aquiferového typu).

Porézní zásobník plynu

Stavba zásobníku začala v roce 1962, první vtláčení přebytků koksárenského plynu z Ostravska se uskutečnilo 25. května 1965. Poslední zásoby svítiplynu byly odtěženy v roce 1990, poté došlo k záměně za zemní plyn. 

2. Největší zásobník v Česku je v Dolních Dunajovicích

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Největší zásobník plynu v Česku je 6 km severně od Mikulova pod východním úpatím Pavlovských vrchů na katastrech obcí Dolní Dunajovice, Horní Věstonice a Březí. 

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Nadějná struktura pro akumulaci uhlovodíků byla objevena při regionálním seizmickém průzkumu v blízkosti obce Dolní Dunajovice. Hned prvním vrtem byla v roce 1973 zjištěna významná akumulace zemního plynu.

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Zásobník plynu Dolní Dunajovice

Drenážní hornina plynového ložiska je uložena v hloubce 1 050 metrů pod povrchem. Již během primární těžby zemního plynu bylo rozhodnuto, že po odtěžení přibližně poloviny zásob zde bude vybudován podzemní zásobník plynu.

3. Skalní kaverna Háje - 45 km chodeb v žule

Hlavní výhodou kavernových úložišť je rychlost plnění nebo těžby plynu. Kavernový zásobník Háje je první komerčně využívaný zásobník vybudovaný v krystalinických strukturách (žula). Předtím byla tato úložiště pouze v solných kavernách nebo v opuštěných uhelných dolech. 

Zásobníky zemního plynu Háje

Zásobník zemního plynu Háje

Skladovací prostor pro zemní plyn byl vytvořen ražením a těžením horniny z podzemí nedaleko bývalého uranového dolu. Prostor byl vyražen v jednom horizontu se spádem 5 ‰ v hloubce od 961 metrů (u ústí pěti těžebních sond) po hloubku 955 m na druhém konci zásobníku ve vzdálenosti asi 1 350 metrů.

Soustava chodeb má  profil 12 až 15 m2. Celková délka chodeb je 45 066 metrů. Zásobník tvoří systém chodeb o vodním objemu 620 tisíc m3. V podzemí může být uloženo až 64 milionů m3 zemního plynu. Plyn se skladuje při přetlaku až 10 MPa. Kaverna byla poprvé napuštěna zemním plynem v srpnu 1998.

Zásobník zemního plynu Háje - vstup pro ježky

Zásobník zemního plynu Háje - vstup pro ježky

V nejnižším místě kaverny je odvodňovací vrt. V tomto místě je jímka, do které stéká voda z celého zásobníku. Vrt je vystrojen pažnicí, čerpacími trubkami a elektronovým čerpadlem, které slouží k odčerpávání vody z podzemí.

Zásobník plynu - kaverna

Vyražené chodby byly ponechány bez povrchové úpravy, pouze v místech, kde byla hornina silně rozvolněna a hrozilo zavalení chodby, byly postaveny trvalé výztuže. Místa s průsaky vody puklinami ve skalním masivu byla dotěsněna injektáží.

Důležitou částí kaverny pro uskladnění plynu je tlaková uzávěra, která uzavírá dva dopravní překopy, které zajišťovaly přístup do prostoru zásobníku. Tlaková uzávěra se skládá ze čtyř tlakových zátek (na každém překopu jsou dvě).

Každá tlaková zátka je betonové těleso ze stříkaného drátkobetonu o celkové délce 10 metrů. Betonová tělesa jsou z obou stran ohraničena ocelovými pancíři uzavírajícími celý profil překopu. Horninový masiv u zátek je zpevněn ocelovými svorníky. Z důvodu zvýšení nepropustnosti horniny byla v úseku betonového tělesa zátky provedena injektáž horniny.

Pro vytvoření vodní tlakové clony proti unikání plynu kolem zátek jsou na předpolí na vodní straně těchto zátek vyvrtány dva vějíře zavodňovacích vrtů, které jsou vedeny kolmo na obrys překopů.

Tlaková voda z mezizátkového prostoru a zavodňovacích vrtů proniká do puklin a trhlin v okolním horninovém masivu a působí proti tlaku plynu. Tlak vodní clony v mezizátkovém prostoru je udržován vyšší o 0,5 MPa tlakem dusíku nad vodní hladinou. V případě poklesu hladiny vody v mezizátkovém vrtu pod 250 metrů je voda automaticky doplněna na požadovaný stav.