David Bowie v newyorské Madison Square Garden (1983)

David Bowie v newyorské Madison Square Garden (1983) | foto: Profimedia.cz

David Bowie má od sebe nejradši sedmdesátá léta

Britský zpěvák David Bowie vydal kuriózní kompilaci svých starších nahrávek. Jmenuje se iSelect a sestavil ji ze svých oblíbených vlastních písní.

Album bylo původně určeno jako "příbal" zdarma k vydání britského nedělníku Mail on Sunday z 29. června loňského roku. Úspěch edice dovedl vydavatelství, vlastnící práva k Bowieho nahrávkám, k myšlence udělat ze sběratelského počinu posléze další položku běžné zpěvákovy diskografie.

David Bowie a kompilace

Bowie má na svém kontě řadu nejrůznějších kompilací, mnoho z nich je ale něčím - stejně jako zpěvák sám, vždy a za všech okolností - zajímavá, netypická. Tak například Best of Bowie z roku 2002 vyšla hned v několika mutacích, rozlišených geograficky (na českém trhu se přirozeně objevila ta určená především pro Němce). Téhož roku vyšlo výběrové dvojalbum Bowie at the Beeb s výmluvným podtitulem The Best of the BBC Radio Sessions. Kompilace All Saints zase přináší výhradně instrumentálky z Bowieho desek vydaných mezi léty 1977-99.

David BowieKompilace iSelect vypovídá především o zpěvákovi samotném. Není totiž vůbec běžné, že by nad sestavením takovéhoto alba měl sám umělec absolutní supervizi, zde je ale právě vtip v tom, že Bowie sám na svou minulost nahlíží svýma dnešníma očima - a to nejen sestavou oněch dvanácti písniček, ale i komentářů v bookletu.

V první řadě: s výjimkou úvodní písně Life On Mars? a (s trochu přimhouřenýma očima) Teenage Wildlife kompilace neobsahuje žádné takzvané hity. Ty samozřejmě zpěvák "vystřílel" na jiných výběrech, to ale nemusí být jediný důvod jejich absence. Možná spíš svědčí o tom, že vkus publika se s umělcovým může na hony míjet, a v neposlední řadě i o tom, že stálým "povinným" obehráváním se pro zpěváka může i kdysi celkem oblíbený hit stát prokletím.

David Bowie: Life on Mars? (původní videoklip, 1973)

David BowieZadruhé: absolutní těžiště výběru tkví v nahrávkách ze 70. let, zejména z jejich první poloviny, konkrétně z alb Hunky Dory (1971), Aladdin Sane (1973), Diamond Dogs (1974) a Young Americans (1975). Z přelomu 70. a 80. let Bowie reflektuje Lodger (1979) a Scary Monsters (1980), nejmladším titulem, ze kterého bylo vybíráno, je Never let Me Down (1987).

Píseň Time Will Crawl právě z tohoto alba je jednou ze dvou kuriozit, kterými je kompilace ozvláštněna pro zaryté fanoušky, kteří jinak mají Bowieho takříkajíc "komplet": jde o aktuální remix, kde původní, "osmdesátkové" automatické bicí nahradil živý bubeník a přitočeny byly i smyčce.

David BowieDruhou kuriozitou je dosud nikdy nezveřejněná skladba Some Are z let 1976-79, která vznikla ze spolupráce Davida Bowieho a Briana Ena při přípravě slavného "berlínského" alba Low (1977).

Nabízí se otázka, proč Bowie sáhl tam, kam sáhl. Odpověď možná najdeme hned v prvním ze zpěvákových komentářů v bookletu: "Tahle písnička byla jednoduchá. Být mladý bylo jednoduché." Nelze ostatně přeslechnout, že i poslední řadová alba, najmě Heathen (2002) a Reality (2003), se v mnoha ohledech právě ke stylu "Bowie model 70´s" vracejí.

David BowieKompilace iSelect není nic pro "bowieovské začátečníky". Vzdáleně si sice udělají obrázek o jedné až dvou kapitolách jeho dlouhé a maximálně proměnlivé kariéry, výmluvnější vstupenkou do jeho omamného světa je ale bezpochyby například svrchu zmíněná kompilace Best of Bowie, pokrývající rovnoměrně delší časový úsek. Bowieovští fajnšmekři a sběratelé by naopak iSelect neměli oslyšet.

David Bowie: iSelect
vyd. EMI, čas 57:55
Hodnocení iDNES.cz: 70 %