Páteční emotivní diskusi poslanců o budoucnosti českých vojenských jednotek v zahraničí chápou jejich velitelé jako urážku všech vojáků, kteří v zahraničí působí. | foto: Armáda ČR

Hrozba stažení pobouřila vojáky, kteří v cizině nasazují životy

  • 3234
Handlování politiků ČSSD s českými vojenskými misemi v Afghánistánu, Iráku či Kosovu se citelně dotklo vojáků, kteří v cizině nasazují životy. A také rodin mužů, kteří v boji s terorismem zahynuli. Vojákům i jejich blízkým velmi vadí, že levice zablokovala prodloužení mandátu Čechům, aby donutila vládu k ústupkům ve zdravotnictví.

A také slovník, který politici při hádkách ve Sněmovně minulý týden používali.

"To nám chtějí říct, že naši blízcí a kamarádi tu padli zbytečně? To nám politici vzkazují, že nevědí, proč nás sem vyslali?" tlumočí názory vojáků jeden z důstojníků, jehož jednotka operuje v Afghánistánu.

Páteční emotivní diskusi poslanců o budoucnosti českých vojenských jednotek v zahraničí chápou jejich velitelé jako urážku všech vojáků, kteří v zahraničí působí.

"Když vám v Afghánistánu padne manžel či kamarád, tak se to dá s vypětím všech sil vydýchat. Utěšujete se, že jejich smrt měla alespoň smysl. Když se však vše, co vojáci v zahraničí pro Česko dělají, handluje za poplatky u lékařů a politici se chovají jako puberťáci, tak vám najednou smysl těch obětí uniká," říká další z českých velitelů v Afghánistánu.

Stejně jako kolega si nepřeje uvést jméno kvůli možným potížím. Uznává nicméně, že politici mají při schvalování akcí armády poslední slovo a vojáci se musí podřídit. Diskuse o misích však podle vojáků překročila přijatelnou mez, takže se netají výhradami, ačkoli jsou jindy na adresu politiků zdrženliví.

Vyhrocené spory o českých jednotkách v zahraničí zaregistrovali podle některých důstojníků i spojenečtí velitelé v Afghánistánu. "Vyzvídají, zda s námi mohou počítat tak jako dosud," líčí atmosféru v českém kontingentu jeden z vlivných šéfů.

"A to teď budete jen vyčkávat, poflakovat se po základně a posedávat v jídelně? Jdete s námi vůbec ještě do akcí, anebo si už začínáte balit věci?" popisuje český důstojník otázky, které nyní dostávají Češi od spojeneckých velitelů. Ti mají podle něho vážné obavy, že kolegové budou muset odejít od rozdělané práce.

Tyto starosti však v žádném oficiálním hlášení nenajdete. Natož aby si čeští vojáci či jejich spojenci stěžovali. Jiný vlivný a obvykle loajální velitel, který se podílí na plánování armádních expedicí, si po diskusi ve Sněmovně nebere servítky: "Spojenci bojují s teroristy a my bychom měli být s nimi. Vědí vůbec naši politici, na které straně stojíme? Pokud se ocitneme v průšvihu, automaticky očekáváme pomoc NATO. Dáváme ale i my spojencům tu samou jistotu?"

Pachuť už zůstane

Předseda zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) uznává, že spor o osud protiteroristických expedic armády či její pomoc při obnově válkou zničené země neměl zajít tak daleko, že ho lidé vnímají jako vydírání ODS při jednání o poplatcích u lékaře.

"Mrzí mne to. Vraťme teď balon na zem a v lednu už bez emocí hlasujme o setrvání armádních jednotek v nestabilních oblastech. Nedokážu si představit, že nenajdeme řešení a že bychom nechali spojence na holičkách," ujišťuje Hamáček.

Fakt, že jeho stranický šéf Paroubek označuje v debatě premiéra Topolánka za nabubřelého lenocha, se mu sice nelíbí, ale ještě větší výhrady má k ministru vnitra Ivanu Langerovi (ODS).

"Tento ministr, který zodpovídá za bezpečnost země, musí zachovat i ve vypjatých chvílích chladnou hlavu. Zřejmě toho ale není schopen, když říká, že Paroubek je vrahem českých vojáků. A na hrubý pytel neplatí nic jiného než hrubá záplata," říká Hamáček.

Vojáci, se kterými MF DNES hovořila, ale mají v jedné věci jasno: I kdyby v lednu ČSSD armádní expedice vládě odkývala, pachuť z toho, že sliby spojencům mohou kdykoliv jindy padnout za oběť stranickým zájmům, už v nich zůstane.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video