Je to výbušné téma, o kterém se zatím mluvilo jen šeptem: rozdíl v kvalitě onkologických nemocnic je obrovský. V některých z nich přežívají pacienti po operaci nádorů až dvakrát déle než v jiných. Byť jsou od sebe třeba jen patnáct minut pěšky.
Tyto údaje má onkologická společnost k dispozici už čtyři roky. Ale zveřejnit je nesměla. Nemocnice si to nepřály. "Smím jen soukromě poradit pacientům, kam se jít léčit," říkal předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
MF DNES se však nyní exkluzivně dostala k auditu onkologických center v zemi. Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo zjistit, jakou péči dostává těch 64 tisíc pacientů, kteří ročně onemocní některým z nádorů.
A ukázalo se, že ani některá komplexní onkologická centra neléčí dobře. A to jsou přitom místa, která se na léčbu nádorů specializují a dostávají za to od pojišťoven zaplaceno.
Doposud jich bylo osmnáct, nepočítáme-li čtyři pobočky spadající pod velká centra. Teď jich zůstane dvanáct.
O nálepku komplexního onkologického centra přijde nemocnice Královské Vinohrady v Praze, centrum Pardubického kraje roztříštěné ve více ústavech, nemocnice Chomutov, nemocnice ve Zlíně, Fakultní nemocnice Brno a U Svaté Anny. Poslední dvě budou s léčbou rakoviny vypomáhat Masarykovu onkologickému ústavu v Brně.
"Centrum nemá dostatek klinických onkologů ani lékařů v přípravě. Řada přístrojů chybí nebo je zastaralá. Nemá ambulanci pro léčbu bolesti, neléčí se tu celé spektrum diagnóz," píše se v auditu hodnocení jednoho z center, které zanikne.
"Soustředit péči tam, kde to umějí a mají na to vybavení, je nezbytné. I za cenu toho, že za touto medicínou budou muset pacienti cestovat dál," říká náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová.
Ale nemusí mít teď pacienti strach, že se do centra nedostanou nebo že budou čekat na léčbu příliš dlouho? "To uvidíme. Zatím to bylo tak, že centra zdaleka nebyla tak využívána pacienty, jak by být mohla," dodává Vorlíček.
"Ty jednodušší typy nádorů by měl umět rozpoznat okresní onkolog a ten také určí, kam má člověka s tímto nádorem poslat dál, do jednoho z dvanácti onkocenter," říká Vorlíček, který se na auditu center podílel.
Péče o nemocné s rakovinou se zlepší
"Péče se tím nestává méně dostupnou. Znamená to však, že zmizí ta centra, která nemají dostatečnou zkušenost s léčbou kvůli nízkému počtu pacientů, nedostatku lékařů, správně vzdělaných lékařů či kvůli nedostatečnému vybavení," vyjmenovává náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová hlavní kritéria, která rozhodovala o tom, která centra zůstanou a která ne.
"Hodnotilo se mnoho parametrů a lze říci, že nebylo centrum, které by splnilo bezesporu vše, nicméně zde musela být skutečně velmi racionální úvaha o tom, co ještě je a co už není možno tolerovat. Samozřejmě jsme nemohli ohrozit fungování stávající péče. Nicméně vzniklo a vznikne spousta doporučení, co je třeba i ve stávajících centrech napravit. Takovouto hloubkovou analýzu ještě nikdo před námi neudělal," říká Stanislava Pánová z ministerstva zdravotnictví.
Centra tak dostanou nařízeno, kolik musí mít lůžek, jaké přístroje, počet lékařů a jejich vzdělání a také jaký musí mít minimální počet pacientů, aby dál mohla zůstat specializovaným centrem. Platí totiž, že čím víc případů lékař léčil, tím lépe to umí.
Nemocnice, které se na seznam nedostaly, se zřejmě budou vyřazení bránit. Odebrání nálepky onkologického centra má totiž personální i finanční dopady. Mimo jiné ty nemocnice, které mají statut centra, mnohem snáz dosáhnou na peníze z Evropské unie.
Nic se však nezměnilo v tom, kde se budou léčit nemocné děti: jedno centrum zůstává v pražské nemocnici v Motole, druhé ve Fakultní nemocnici Brno.
Radikální řez, k němuž se ministerstvo rozhodlo, je však podle lékařské onkologické společnosti jediný možný a správný. "Dávno jsme tušili, že je velký rozdíl mezi tím, jak se kde léčí. Teď to víme," podotýká předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Navíc: soustředění drahé a náročné péče do několika center je krok, k němuž ostatní země přistoupily už dávno. "V okolních zemích skutečně neexistují specializovaná centra, která by měla nižší spádovou oblast, než je jeden milion obyvatel," říká Stanislava Pánová z ministerstva zdravotnictví.
V Česku na rakovinu umírá každý rok 27 tisíc lidí. Nádory jsou druhý nejčastější důvod úmrtí, hned po nemocech srdce a cév.
Kde budou léčit rakovinuKterá centra zůstanou a která zmizí Centra, která zůstávají: Centra, která zaniknou: |
