Jestli v americké kinematografii zůstal ještě někdo doopravdy nezávislý, pak je to tenhle přemýšlivý chlapík. Provokoval už v Hollywoodu, když si dovolil natočit velmi svérázný remake Hitchcockova Psycha, ze židle zvedl dokonce otrlé publikum v Cannes - to když mu před pěti lety pustil snímek o vraždících teenagerech (Slon).
Trailer k filmu Slon
Následovala divácky ještě méně stravitelná panychida za Kurta Cobaina s názvem Poslední dny (2005) a je tu další burcující kousek - Paranoid Park. Příběh skejťáka z amerického Portlandu, kterému se jednoho dne podaří zavinit smrt pracovníka místní ochranky.
Formálně rozvolněný, netradičně vyprávěný snímek natočil van Sant podle autobiografického románu Blakea Nelsona, a přestože jde o téma americké provenience, nejvíce jím zaujal v Evropě, konkrétně ve Francii.
Trailer k filmu Paranoid Park
Výroční cena z Cannes a prestižní umístění v desítce nejlepších snímků za rok 2007 podle časopisu Cahiers du Cinema lze považovat za velké vítězství, mnohem cennější je ovšem pro van Santa pouhý fakt, že se kolem jeho dílka rozpoutala bouřlivá diskuse.
Paranoid Park totiž vznáší nepříjemnou otázku: lze lidskou chybu vnímat jako moment, který se dá odpustit? Ba co víc - může to být začátek něčeho nového a lepšího? Diváci se hádají a van Sant vrní blahem. Přesně tak to má rád.
