Při koupi ojetiny je třeba prostudovat doklady k vozu. Samozřejmostí je zkontrolovat všechna čísla na štítcích a dokladech, zkontrolujte i kód motoru podle "velkého techničáku" (správně úřednicky Osvědčení o registraci vozidla). Přeptejte se v servisu, kde všude má vámi vybraný model vyražený a natištěný VIN kód, což je vlastně rodné 17místné číslo auta.
Pozornost věnujte oknům, všechna mají na jednom z dolních rohů natištěné výrobní údaje. Kromě značky výrobce tam najdeme také rok, ve kterém bylo vyrobeno. Mělo by to být to úplně poslední číslo v posledním řádku. To značí poslední rok v daném desetiletí.
Je jen málo modelů, které za poslední léta vydržely ve výrobě víc než deset let, k mýlce tedy dojít nemůže. Všechna čísla by měla být stejná. Pokud nesedí to u čelního skla, dá se to ještě vysvětlit tak, že bylo nutné ho vyměnit po zásahu kamenu apod. Ještě jedno z bočních oken nahrazené po návštěvě zlodějů je pochopitelné. Pokud má ale auto každé okno jiné, je to podezřelé.
Smutným faktem je, že důkazem čistého původu auta už není ani servisní knížka. Šéf výkupu AAA Auto Petr Vaněček varuje, že dnes už se nedá věřit ani servisním knížkám, které patří k ojetinám dovezeným čerstvě ze zahraničí. Servisky se dnes falšují i v Německu nebo Itálii. "V Itálii se třeba běžná cena falešné servisní knížky pohybuje kolem dvou set eur," říká Vaněček. Pokud jsou všechny zápisy v servisní knížce vyplněny stejnou propiskou a razítko je jedno jako druhé, stejně jako rukopis, něco nehraje.
Dobré je také prověřit, zda vámi vybrané auto nepostrádá někdo jiný. Nejlépe je investovat do prověření ve všech databázích kradených aut, které provede specializovaná firma. Při kontrole "proženou" auto také databázemi leasingových firem.
Prohlídka interiéru napoví, kdo s autem jezdil. Prohlédněte si popelník a zapalovač, zda autem jezdil kuřák. Podle očouzeného čalounění interiéru to nemusíte vždy poznat. Specializované firmy umí s pomocí horké páry "vytáhnout" z interiéru i tu špínu, kterou jste dávno prohlásili za nevyčistitelnou.
Bohužel není možné se spoléhat na počítadlo kilometrů. Jaromír Lelek, vedoucí výkupu autobazarů AAA Auto, varuje: "Odhaduji, že až 60 % ojetých aut prodávaných v Česku má upravený tachometr." Ještě dodává, že až 20 procent aut je uměle omlazených, tedy že jsou starší, než je udáno v dokladech.
Opotřebení pedálů, volantu, hlavice řadicí páky a různých páček, které řidič stále používá, musí odpovídat najetým kilometrům. Když je vše moc opotřebované, má toho auto hodně za sebou, to samé si pomyslíme, když září novotou. Prohlédněte si také sedačky, po letech těžké služby bývají prosezené, prodřené, propálené. Pokud jsou až podezřele zachovalé, mohou být měněné, nebo na nich měl předchozí majitel potahy.
Pak prohlédneme karoserii. Podívejte se do různých záhybů, zda v nich nejsou podezřelé spoje. Nerozpakujte se sundat čalounění kufru a oplastování interiéru, zda neskrývá svařené díly, které určitě nejsou z výroby. Sundejte těsnění kolem dveří, po celém obvodu musí vypadat spoje stejně. Na vzorovém autě, které toho má už hodne za sebou, je zřetelná oprava na pravém zadním rohu. V místech, kde je původní materiál, vidíme na lemu jasné stopy po bodovém svařování. To při opravě "garážisté" nenapodobí. Opravovaná část lemu je tedy rovná, zatmelená.
O tom, že s autem není všechno v pořádku, svědčí také koroze v místech, kde se to nedá čekat. Zrezlý výfuk přisoudíme sešlosti věkem, ale podlaha kufru v místech, kde je uložená rezerva, nebo partie, kde je uložený tlumič, opravdu běžně nerezaví. Zohýbané nosníky a kila tmelu výrobci opravdu nepoužívají.
Prohlédněte si lak, zda není auto někde přelakovávané. Postavte ho na světlo a sledujte rozdíly v barevnosti. Zda lak není krupicovitý nebo nemá jiné nedokonalosti. Někdy je lakování vidět na první pohled, některé nepozná okem ani odborník. Pak nastupuje moderní technika. V autobazarech na to mají speciální měřáky tloušťky laku, které odhalí místa, kde není barva původní. "Nejtenčí barva je už z výroby na střeše," prozrazuje Lelek.
V posledních letech je také možné se setkat s auty s perfektním, doslova netknutým lakem a interiérem, který toho má za sebou očividně víc než dost. Je-li to velké auto formátu Škody Superb, Fordu Mondeo, nebo třeba VW Passat, je pravděpodobné, že jste narazili na vysloužilý taxík. A menší auta pravděpodobně sloužila jako služební vozy. Od těch ruce pryč.
Další na řadě je vizuální prohlídka motoru, kontrola jeho zvuku a barvy kouře z výfuku. Snažíme se identifikovat pazvuky, chrastění, bouchání a jiné zvuky, které do hlasu správně fungujícího motoru nepatří. Na internetu si předtím, než se na obhlídku vybraného auta vydáte, pročtěte zkušenosti uživatelů. Vyplatí se také investovat do odborného tisku specializovaného na ojetá auta. Dočtete se v něm, na co se zaměřit, jakému motoru se vyhnout a kdy dát od auta ruce pryč, pokud se na něm projevují specifické závady.
Při testovací jízdě se neomezíme na objetí bloku. Musíme nechat motor zahřát, vyzkoušíme si různé jízdní režimy. Otestujeme různé povrchy, zda na dírách na nápravách nebouchá něco, co nemá, neozývají se pazvuky. Vyzkoušíme hezky zostra brzdy a zkusíme, zda auto někam netáhne. Na to stačí jet nijak vysokou rychlostí, srovnat volant a povolit ruce a šlápnout na brzdu. Pokud auto začne někam zatáčet, není vše v pořádku.
Pokud jsme nenašli autě žádnou nepravost, můžeme pomýšlet na podpis smlouvy. Vzor kupní smlouvy na ojeté auto si můžete stáhnout ZDE. Jak postupovat při převodu auta, se dozvíte TADY.
Jen tak pro zajímavost. Při výkupu v největší české síti autobazarů AAA Auto kontrolují na každém autě až 107 bodů. "Trvá to 30 až 40 minut," říká Jaromír Lelek z AAA Auto.
Co zkontrolovat
-
všechny doklady k vozidlu (včetně servisní knížky, původní kupní smlouvy atd.)
-
všechny identifikátory (VIN, číslo karoserie, číslo motoru)
-
prověření ve všech databázích kradených aut
-
vizuální prohlídka interiéru (ošoupaný volant, pedály, sedačky, švy na přístrojové desce v místech, kde je airbag...)
-
prohlídka karoserie (hledáme korozi a stopy po haváriích)
-
vizuální prohlídka motoru, kontrola jeho zvuku a barvy kouře z výfuku.
-
funkčnost elektrických součástí (stahování oken, centrální zamykání, klimatizace)
-
vizuální prohlídka podvozku na rampě (stav výfuku, náprav, úniky oleje)
-
důkladná testovací jízda
-
kupní smlouva musí přesně popisovat technický stav vozu
