Rozhodnutí vlády je v procesu rozpuštění Dělnické strany předposledním zákonným krokem. Definitivní slovo bude mít Nejvyšší správní soud, proti jehož verdiktu nebude možné odvolání.
"Nemůžeme tolerovat subjekt, který porušuje ústavu, směřuje k potlačení rovnoprávnosti a práv a svobod občanů," řekl k rozhodnutí vlády ministr vnitra Ivan Langer. Vadí mu například prohlášení strany ze 17. října, ve kterém uskupení "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá".
Langer: Demokracie musí mít sílu se bránit
"Demokracie musí mít sílu bránit se těm, kteří vystupují pod rouškou demokratických principů s myšlenkami, které nejsou v souladu s právy občanů a které porušují platné zákony," dodal ministr, který je přesvědčen, že jeho návrh u Nejvyššího správního soudu uspěje.
Ministři připouštějí, že nezabrání opětovnému sdružení členů Dělnické strany - pokud bude zakázána - pod novou vlajkou. To už naznačovaly výroky radikálů na jejich diskusních fórech. Langer k tomu podotkl, že české zákony takový postup umožňují a vláda se jimi bude řídit.
Dělnickou stranu znalci pravicového extremismu spojují s dalšími uskupeními z této části politického spektra, například s neonacistickým Národním odporem nebo Autonomními nacionalisty. V řadách Dělnické strany jsou aktivní právě lidé spojení s Národním odporem. - čtěte Do vedení Dělnické strany byli zvoleni lidé spjatí s neonacisty
Strana organizovala i protest v Litvínově na svátek 17. listopadu. Při něm se stovky radikálů, kteří chtěli proniknout na romské sídliště Janov, popraly s policií. - podívejte se na VIDEO: Extremisté tři hodiny marně dobývali romské sídliště Janov
PROFIL DĚLNICKÉ STRANYDělnická strana byla registrována 22. ledna 2003 a založili ji bývalí členové republikánských stran spojených s osobou Miroslava Sládka. Předsedou je Tomáš Vandas, bývalý tajemník Republikánů Miroslava Sládka. Podle některých médií má strana nyní přibližně 300 členů. |
