I kdyby bez úhony přežil všechny "medemovštiny" v podobě pornograficko-metaforických scén, i kdyby se zorientoval v ději připomínajícím nesložený obraz z kaleidoskopu, v momentě, kdy dojde na kálení v zájmu blaha iráckého lidu, půjde pod sedadlo. Zcela jistě. Medem je zkrátka Medem.
Tvůrce kultovních děl, jako je Sex a Lucía, jako by pořád zkoušel, kolik si může dovolit. Formu, která se odjakživa pohybuje na hranici srozumitelnosti, ještě více rozbíjí, dějovou linku Chaotické Any by s velkou pravděpodobností dokázal poskládat jen on sám.
Přesto stále ještě umí držet pozornost: za cenu přivírání očí, které se u některých scén až příliš ostýchají, ale umí. Medemovská magie funguje.
Ana (Manuela Vellés ) je dívka vychovaná v jeskyni. S otcem, kterému přezdívá zvíře, žije na Ibize a dny tráví malováním obrazů.
Když jí jednoho dne na místním trhu přijde nabídka odjet do Madridu a rozvinout svůj talent tam, neváhá. Zpočátku to vypadá jen na rozkošatělý popis bohémského života, brzy ale Ana začne propadat vizím, které pikantní realitu zcela pohltí.
Co je pravda a co fantazie? Co bylo, co je, co bude a co by mohlo být? Hypnóza, kterou Ana podstupuje, rozostřuje kontury a zanechává hrdinku napospas chaosu. Nemluvě o divákovi.
