A stále je to něco, o čem samotný Havlát nerad mluví v budoucím čase. "Nedívám se do dálky," říká v rozhovoru pro MF DNES.
Ve třinácti utkáních zatím nasbíral 14 bodů a mezi českými hráči je druhý o bod za Alešem Hemským.
K tomu se už Havlát blýskl nádhernou trefou proti Phoenixu, když s pukem prolétl celým obranným pásmem a bekhendem se trefil přesně pod horní tyčku.
V posledním utkání proti Calgary si připsal hned tři body za gól a dvě asistence.
Vypadá to, že třikrát operované rameno konečně drží a vy se teď cítíte na sto procent zdráv. Je to tak?
Za poslední dobu jsem zmeškal hodně hokeje, proto teď musím odehrát co nejvíc zápasů. A začátek sezony je zatím dobrý. Je to mnohem zábavnější než ty poslední roky.
Víte to přesně, v kolika utkáních jste za poslední tři roky chyběl?
Byla jich spousta. Poslední rok jsem nehrál skoro vůbec.
Za poslední tři sezony to vychází na 137 zápasů z 246, které jste v základní části mohl odehrát.
Moc povzbuzující to není. Měl jsem smůlu na velká zranění. Nešlo o ta běžná na čtyři pět zápasů, u mě to byly tři čtyři měsíce. Pak je těžké se vracet do rozjeté sezony.
Kdy jste se naposledy takhle cítil?
Ani nevím. Je to teprve začátek sezony, musím ještě hodně věcí zlepšovat. Hlavně musím být zdravý.
Je vidět, že to nechcete zakřiknout.
Nejdůležitější je vyhnout se zraněním. A důležité je také to, že celý tým letos hraje mnohem líp.
Ale už po čtvrtém utkání jste měnili trenéra. Denise Savarda nahradil Joel Quenneville. Bylo to dokonce po výhře 4:1 nad Phoenixem.
Bylo to velké překvapení. Vedení klubu asi cítilo, že je čas na změnu.
Bylo to zřejmě i kvůli tomu, že Savard nedovedl tým do play-off, že?
Loni nás od něj dělily tři body. Proti předchozí sezoně to byl velký posun. Ale vstup do sezony asi nebyl podle představ vedení, proto sáhlo ke změně. Od té doby se nám daří, všichni se chtějí novému kouči ukázat.
Omezují vás při hře nějak předchozí zdravotní problémy?
Letos hraju bez ortézy. Ta mě v pohybu omezovala, teď je to mnohem lepší.
A tu ortézu jste odložil sám, nebo ji už po operaci, kterou jste na jaře podstoupil, nemusíte nosit?
Doktoři nechali rozhodnutí na mně. Oni si stejně myslí, že to nemá na rameno vliv. Že by to něco zachránilo. Loni jsem s ní hrál, a stejně mi rameno znovu vypadlo. A navíc mě to omezovalo v pohybu, nemohl jsem dělat na ledě věci, které jsem chtěl.
Nemohl jste dávat tak krásné góly jako letos proti Phoenixu, že?
Někdy to tak vyjde. (smích).
Při vašich předchozích zraněních ramena šlo na první pohled o nevinné pády či srážky. V posledním utkání s Calgary jste ale už ustál i tvrdý střet s obráncem Phaneufem. On měl dokonce od vaší hokejky tržnou ránu.
Chtěl jsem vyhodit puk. Neviděl jsem, že na mě jede. V poslední chvíli jsem jen dal ruce před sebe. Byla to ode mě vysoká hůl, ale hlavní je, že jsem mu nezasáhl oko.
Neměl jste strach, že se vám budou hráči Calgary mstít? V klubu už nemáte ochránce Davida Kočího...
... hlavně jsem tady teď bez jediného Čecha. (smích) Úplně sám.
A jak to berete?
Nikdy jsem to nezažil. Vždycky jsem měl kolem spoustu Čechoslováků. Po letech zase pracuju na angličtině. Ale chybí mi české vtípky, voloviny, které jsme dělali.
Změnilo vám to i volný čas? Zajdete si teď třeba v Chicagu častěji na basketbalový zápas Bulls?
Občas, když máme pár dní volno. Na konci minulé sezony jsem byl i na baseballu podívat se na Cubs.
Byl jste tedy na stadionu, kde budete hrát 1. ledna zápas pod širým nebem proti Detroitu. Už se těšíte?
Doufám, že si tam zahraju.
Tým Chicaga je plný mladíků. Vám je 27, ale už jste čtvrtý nejstarší.
Přesně tak. Je to jiné. Pořád jsem docela mladej, a přitom jsem skoro nejstarší. Je to sranda.
Mělo by to ovšem mít i takový dopad, že byste si měl vzít občas slovo v kabině a něco říct. Děláte to?
Je tu spousta kluků, kteří v kabině hodně mluví. Já dělám svou práci na ledě.
V létě do klubu přišla posila. Poradcem se stal Scotty Bowman, nejúspěšnější trenér historie NHL.
Párkrát jsme se spolu už bavili. Ani nevím, kolik přesně získal Stanley Cupů. Kolem deseti...
Devět.
Vždyť říkám, že kolem deseti. (smích) Má nám co říct. Určitě ty Stanley Cupy nevyhrál náhodou.
Po sezoně vám končí smlouva. Chtěl byste v Chicagu pokračovat i v té příští?
Na to je čas. Neřeším to.
Závisí to na tom, jestli tým postoupí po šesti letech konečně do play-off?
Já se na to nedívám. Musím odehrát co nejlepší sezonu. Na další plány je brzy. Dva roky už jsem nehrál play-off, už mi to hodně chybí.
