Dvouprocentní posun v preferencích je jen nepatrný. Sami autoři šetření uvedli možnost statistické chyby 3,1 procenta. Obama v průzkumech dlouhodobě vede, řada amerických médií už ho v podstatě pasovala na nového šéfa Bílého domu. Přesto v neděli deník New York Times - který Obamu oficiálně podpořil - napsal, "že nikdo nemůže s jistotou vědět, co se v úterý doopravdy stane".
V podobném duchu se nesou i další komentáře v novinách i televizi. Málokdo si troufá říct, že je rozhodnuto.
Sledujte volbu prezidenta USA on-line |
"Všechny signály naznačují, že se blížíme k tak těsným volbám, že vítěz nebude ještě v úterý znám," soudí analytik veřejného mínění Bill McInturff. A to přes skutečnost, že za posledních šedesát let se žádnému z kandidátů, který týden před volbami zaostával o víc než pět procent, nepodařilo vyhrát.
Chování voličů zůstává otázkou
Co se týče chování voličů, jisté je pouze jedno: počty nově registrovaných a dlouhé fronty před volebními místnostmi během předčasného hlasování naznačují, že letošní účast by mohla být rekordní.
Předpovědi hovoří o 64 procentech. To je více voličů, než dorazilo k volbám v roce 1960, kdy bojoval Kennedy s Nixonem. "Jsme svědky rekordního zájmu voličů o kampaň," citoval deník New York Times Michaela P. McDonalda, který se na univerzitě George Masona zabývá studiem voličstva. - přečtěte si Demokrat? Republikán? VOTE. A není návratu
Obama věří ve velký úspěch mezi novými a občasnými voliči, zejména mezi mladými lidmi a Afroameričany. McCainovi poradci ale tvrdí, že není důkaz o tom, že by vyšší účast zásadně změnila složení elektorátu. Podle nich se zvýší zastoupení všech demografických skupin, čímž se údajně vyrovnají veškeré Obamovy výhody.
Sám Obama o víkendu varoval své stoupence před unáhlenými závěry. "Ani vteřinu nevěřte, že je po volbách," prohlásil.
Roli může sehrát i rasový motiv
Určitou neznámou zůstává i role, jakou v letošních volbách sehrála (a sehraje) rasová otázka. Barack Obama je historicky prvním černochem, který může zasednout v Oválné pracovně. Drtivá většina Afroameričanů ho podporuje, ale nebylo to tak vždy. "Začali se k němu přiklánět, až když porazil Hillary Clintonovou v úvodních primárkách v převážně bílé Iowě," řekl Tad Devine, stratég bývalých demokratických uchazečů o Bílý dům Ala Gorea a Johna Kerryho.
Profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar upozorňuje, že při volbách se může projevit takzvaný Bradleyho efekt, jev pojmenovaný v roce 1982 podle černošského uchazeče o úřad kalifornského guvernéra. Spočívá v tom, že bílí voliči před hlasováním tvrdí, že rasový původ kandidáta není významný, ale při samotné volbě předsudky nepřekonají a hlas odevzdají bílému kandidátovi.
"Někteří voliči možná, když budou v soukromí za plentou, si budou znovu klást otázku, jestli jsou připraveni - jako země a kultura - mít Afroameričana v čele Ameriky," říká Švejnar. Sám se domnívá, že na to Američané jako celek připraveni jsou.
Rasová otázka může sehrát roli hlavně u nerozhodnutých voličů, jichž zbývá podle různých průzkumů sedm až 20 procent. Právě tato skupina tradičně drží klíče k Bílému domu.
Americký politický reportér Peter Brown nicméně soudí, že nejdůležitější barvou letošních voleb je zelená. Čímž neodkazuje na ekologii, ale na barvu amerických bankovek. Ekonomika se stala nejdůležitějším tématem kampaně ještě před propuknutím současné hluboké krize. A nyní v podstatě není konkurenčního tématu. "Lidé jsou prostě vyděšení, co s nimi bude," říká Brown.
Potvrzuje tím slova bývalého amerického diplomata Davida Evanse, jenž v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že rasovou otázku v USA zastínily mnohem větší a důležitější problémy jako mezinárodní terorismus nebo právě ekonomika. - rozhovor s Davidem Evansem si přečtěte zde
Otazník se jménem Palinová
Otazník na republikánské straně se vznáší nad angažmá Sarah Palinové jako kandidátky na McCainovu viceprezidentku. Její hvězda za dva měsíce od nominace značně pohasla a dnes schopnost aljašské guvernérky pracovat po prezidentově boku uznává jen třetina voličů.
Republikánský tábor tvrdí, že se k McCainovi přiklánějí ženy, zejména hospodyně bez vyššího vzdělání, což by mohlo naznačovat pozitivní vliv takzvaného faktoru Palinová. Podle průzkumů ale Palinová mnohé ženy naopak odradila.
Vítězem prezidentských voleb se v USA nestává ten, kdo získá nejvyšší celkový počet hlasů voličů, ale kdo vyhraje v nejvíce státech, respektive ve státech nejlidnatějších. Občané v každém státě volí takzvané volitele. Zjednodušeně řečeno, čím více má stát obyvatel, tím více má volitelů. Kandidát, který v určitém státě vyhraje, pak získává všechny volitele za daný stát. Volitelů je dohromady 538. K vítězství je třeba získat jejich nadpoloviční většinu, tedy 270 hlasů.
Kandidáti objíždějí nerozhodnuté státy
JAK V USA VOLÍ PREZIDENTA
Poslední den kampaně tráví oba hlavní kandidáti na cestě po nerozhodnutých státech, které budou klíčové pro výsledky hlasování. Zatímco John McCain vede svou kampaň v sedmi státech od Floridy po Arizonu, Obama se soustředí na tři státy, kde je podle průzkumů rozdíl mezi oběma soupeři nejmenší.
Dnešní plán McCaina i Obamy zahrnoval mítink na Floridě, kde se rozhoduje o 27 volitelích. Florida tak bude mít ze všech nerozhodnutých států největší váhu pro výsledek celostátních voleb. Podle dnešního průzkumu Zogbyho institutu pro agenturu Reuters tu má Obama dvouprocentní náskok.
McCain pokračoval ve své kampani v Pensylvánii, kde už měl dvě vystoupení v neděli. Republikánský kandidát usiluje o 21 zdejších volitelů, přestože zde podle Zogbyho institutu ztrácí na Obamu 11 procentních bodů. Analytici se shodují, že demokratický kandidát musí v Pensylvánii vyhrát, aby měl šanci na získání prezidentského úřadu.
Dnešek je pro oba dva kandidáty posledním dnem 21 měsíců dlouhé předvolební kampaně. Poslední zastávkou na vysilujícím turné bude pro Obamu jeho domovský stát Illinois, kde bude čekat na výsledek voleb, McCain si na verdikt voličů počká v domovské Arizoně.
