Zastava 101

Zastava 101 | foto: Zastava/rajče.net

Zastava 101: nejstarší sériově vyráběný evropský vůz současnosti končí

  • 39
Model s označením 101 přežil ve výrobním programu srbské automobilky Zastava nástup modernějších vozů, ekonomické sankce proti Miloševičově Jugoslávii i bombardování továrny v roce 1999. Po 37 letech výroby se mu stala osudnou až nedávná dohoda srbské vlády s italským Fiatem.

Ten zastaralou továrnu v jihosrbském městě Kragujevac převezme a po modernizaci zde začne vyrábět vlastní modely. Poslední kusy Zastavy 101 mají výrobní linku opustit na přelomu října a listopadu.

Spolu s vozem, kterému se přezdívá "stojadin" nebo "kec", mají definitivně skončit i další dva letité modely, Koral a Florida. Ty se ale začaly vyrábět vlastně poměrně nedávno - první z nich v roce 1981 a ve své době elegantní Florida ještě o šest let později.

První kusy Zastavy 101 totiž opustily výrobní pás továrny v Kragujevaci už 15. října 1971 (jeho předobraz, Fiat 128, se ale poprvé objevil ještě o dva roky dříve). To ze "stojadina" dělá v současnosti nejdéle sériově vyráběný model automobilu v Evropě. Během téměř čtyř desítek změn přitom vůz prošel jen drobnými modifikacemi.

Další fotografie zastav najdete ve fotogaleriích na rajče.net - ZDE

Srbský zákazník si tak dodnes za zhruba 100 000 korun může koupit auto, které se od začátku 70. let příliš nezměnilo - jen originální kulatá světla vystřídala hranatá a interiér ovládl místo původní koženky plast, jenž nahradil i chrom na náraznících a vnějších zrcátkách. Jinak si ale člověk v novém "stojadinu" může připadat jako ve stroji času: místo vstřikování má motor tradiční karburátor a o airbagu si může majitel nechat jen zdát.

Vyrobilo se přes milion "stojadinů"
Příliš změn se během výroby nedočkala ani diskutabilní kvalita "stojadinů". V jugoslávském časopisu Auto Revija se už v srpnu 1972 objevily kritické ohlasy prvních majitelů - Ivica Krašovec ze Záhřebu kupříkladu psal, že se mu u zcela nového vozu třikrát po sobě zablokovaly brzdy, Dušan Ćurčić z Bělehradu si stěžoval na odbytou elektroinstalaci. Dnes majitelé na internetu poukazují na odbyté dílenské zpracování a pazvuky.

Od roku 1971 se vyrobilo přes milion "stojadinů", z výrobního pásu v Kragujevaci sjelo ještě 250 000 vozů Zastava 128, což je vlastně původní sedan Fiat (dnes se dodává už jen v rozloženém stavu do Egypta).

Výroba ale v posledních letech klesá, ročně se vyrobí kolem 2 000 vozů. Je to však stále asi 20 procent roční produkce automobilky v Kragujevaci. Nejnovějším produktem továrny Zastava, která vznikla už v polovině 19. století jako zbrojovka a automobily vyrábí od 30. let 20. století, se v roce 2006 stal licenční Fiat Punto.

Zastava pronikla i do Československa
Zastavu 101 (s označením 1100) je možné potkat i v Česku, ve druhé polovině 70. let ji prodávala Mototechna. Auto za 65 000 korun tehdy patřilo k těm dražším, stejně stála Lada 1300, Škoda 120 byla o 7 000 levnější. Na kvalitu zpracování si ale stěžovali i recenzenti tehdejších časopisů Automobil a Svět motorů.

Druhý z nich v roce 1977 v závěru napsal: "Máme-li jmenovat pořadí, v jakém by se měl výrobce věnovat zlepšování vozu, pak se o první dvě místa dělí kvalita dílenské práce a snižování hluku." V Československu se prodalo jen 10 000 "stojadinů" a v českém registru jich zůstává necelá pětina - kolik z nich opravdu jezdí, se nedá zjistit. Občas se zachovalý vůz ještě dá potkat na silnici a existují i internetové stránky věnované Zastavě. V sousedním Polsku, kde se Zastava 101 vyráběla v licenci, je dokonce aktivní klub, který pravidelně pořádá srazy.

"Stojadin" je docela populární i v bývalé Jugoslávii, přestože není tak kultovním vozítkem jako jeho předchůdce ve výrobním programu kragujevské automobilky - "fićo", tedy jugoslávská verze Fiatu 600, která se vyráběla v letech 1955 až 1985. Známá kapela Hladno pivo třeba zpívá, že "Ty nové značky padají z pásů/jsou to jen vraky bez duší/ten můj (stojadin) je čistá ruční práce/od nárazníku k výfuku."

,