Národní muzeum vystaví standartu, do níž zahalili Masaryka při pohřbu

Mezi dvě historicky významná data zasadilo Národní muzeum v Praze výstavu Republika. Na Václavském náměstí se otevírá v den vzniku Československa a končí 15. března, kdy uplyne přesně 70 let od obsazení země německými vojsky a vyhlášení protektorátu.

Kurátoři výstavy se ve všech muzejních prostorech vracejí k období první světové války, připomínají rozbití Rakouska-Uherska a vznik samostatného Československa, jehož založení tvoří základ novodobých dějin země.

Zlatý věk české a slovenské státnosti, jak bývá období první republiky označováno, demonstruje vystavená pokladnice se státními symboly, které reprezentovaly stát.

INFOGRAFIKA: DEVADESÁT LET SAMOSTATNÉ REPUBLIKY

"Poprvé jsou vystaveny unikání předměty, mezi nimiž jsou Kupkovy plakáty z doby jeho působení ve francouzských legiích nebo text Washingtonské deklarace v podobě telegramů, které Edvard Beneš posílal do Prahy," připomínají zástupci muzea.

iDNES.cz chystá přenos koncertu

V úterý 28. října si Pražané připomenou 90. výročí vzniku státu. V Dejvicích se uskuteční velká vojenská přehlídka a také šestihodinový koncert, který portál iDNES.cz odvysílá celý v přímém přenosu.

Expozice je rozdělena do dvou samostatných celků. Jeden zastupuje život ve městech a diváci se s ním seznámí skrze ilustrovaný život kaváren, módních salonů a interiérů vybavených luxusním zbožím. Druhý představuje venkov a dobovou charakteristiku kostelů, škol, statků, hospod a sokolovny.

Významný prostor zaujímá i historicky přelomový moment zániku Československa. V této sekci jsou vystaveny originály mnichovské dohody. "Jedná se o unikátní historické dokumenty, které dosud dobrovolně neopustily území Německa a poprvé byly zapůjčeny do jiné země," řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš.

Mnichovská dohoda

Na základě mnichovské dohody, kterou v září 1938 podepsali představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa, muselo tehdejší Československo do dvou týdnů postoupit pohraničí; Mnichov se tak stal předzvěstí II. světové války.

Kromě historických souvislostí se návštěvníci výstavy mohou setkat s tvorbou významných osobností této doby, mezi něž patří architekti, vědci, umělci, ale i sportovní hvězdy.

V přízemí Národního muzea, v tzv. Hollareu, jsou vystaveny šaty Adiny Mandlové, boty Oldřicha Nového, obrazy od Toyen či Jindřicha Štýrského. K výstavě byl vydán průvodce v podobě rodinného fotoalba.

Akce k výročí založení ČSR

Výběr z tipů

Jízda veteránů - Opletalova ulice
Jízda veteránů odstartuje v deset hodin z Opletalovy ulice. Trasa povede centrem přes Václavské náměstí, Žitnou a Národní ulicí na Smetanovo nábřeží, do ulice Na Františku a dále do Wilsonovy ulice. Předpokládá se, že jízda skončí kolem poledne opět v Opletalově ulici. Lidé budou mít možnost přijít se na historická vozidla podívat i po skončení jízdy. Do 16 hodin jich až 200 bude vystaveno před budovou Autoklubu v Opletalově ulici.

Obecní dům - Den otevřených dveří
Pražanům i návštěvníkům hlavního města se tak naskýtá příležitost zhlédnout jedinečné secesní interiéry této národní kulturní památky. Prohlídková trasa povede všemi reprezentačními sály 1. patra – Smetanovou síní, Cukrárnou, Slováckým salonkem, Salonkem Boženy Němcové, Orientálním salonkem, Grégrovým sálem a Palackého sálem do Primátorského sálu, jehož umělecká výzdoba je ceněným kompaktním dílem světoznámého Alfonse Muchy. Součástí prohlídkové trasy bude též výstava Od avantgardy k socialistickému realismu. Vstup na Den otevřených dveří je volný.

Národní archiv - Den otevřených dveří
Na 28. října je ohlášen Den otevřených dveří Národního archivu. Určitě stojí za to si tam dojít, zvláště pokud jste ještě neviděli monotematickou výstavu o československé účasti na Světové výstavě v Bruselu EXPO 58. Je přístupná ve výstavním sále Národního archivu do 20. listopadu a vstupné se neplatí.

28. říjen v paměti Hradu - Pražský hrad
Otevírá se nová expozice s názvem 28. říjen v paměti Hradu: Proměny československé státnosti 1918–1948. Na této výstavě budete moci na vlastní oči vidět například tyto dokumenty: originál konceptu Washingtonské deklarace z roku 1918 z pera T. G. Masaryka, originály československých ústav z let 1920 a 1948 či originál Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava z 16. března 1939.