Indická sonda s názvem Chandrayaan-1 odstartovala k našemu nejbližšímu sousedovi z kosmodromu Šríharikota. "Poprvé letíme k Měsíci. Číně se to podařilo před námi, ale nyní se ji pokusíme dostihnout, překonat onu propast, která mezi námi zeje," uvedl šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO).
Mise má Indii přinést především zkušenosti
První indická kosmická sonda má hmotnost 590 kg a bude Měsíc zkoumat z oběžné dráhy po dobu asi dvou let. Jedním z hlavních cílů mise je testování nových technologií. Indie chce získat potřebné zkušenosti, které zúročí při dalších misích, naplánovaných na rok 2012.
Na palubě sondy bude nejen 6 indických, ale také 5 zahraničních vědeckých přístrojů. Svou vědeckou aparaturu si za peníze na sondu umístily instituce z USA a Evropy.
VYBAVENÍ SONDYTMC – kamera pro mapování lunárního povrchu s rozlišením asi 5 metrů, HySI – spektrometr pro mineralogické mapování, LLRI – laser pro lunární topografii Spektrometry a další přístroje |
Mise prozkoumá povrch měsíce
Dalšími cíli mise bude především mineralogický průzkum Měsíce. Na základě získaných dat bude sestavena podrobná mineralogicko-geologická mapa lunárního povrchu. V hledáčku budou především polární oblasti Měsíce, kde se předpokládá výskyt vodního ledu.
PODÍVEJTE SE, jak vypadá indická měsíční sonda |
Černý kůň kosmonautiky
Indie již dnes plánuje další sondy Chandrayaan. Dvojka tohoto programu by se k Měsíci mohla vydat v roce 2012.
Chandrayaan-1 může přinést nové poznatky o našem nejbližším kosmickém sousedovi. Větší množství informací ale zřejmě získá až velká americká kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jejíž start se očekává v dubnu příštího roku. Člověk by se pak po povrchu Měsíce mohl procházet okolo roku 2020.
Indie je všeobecně považována za rodící se kosmickou velmoc. Investice do kosmonautiky v jedné z nejlidnatějších zemi světa postupně rostou. V plánech je i pilotovaný let v nejbližších 10 letech.
