Divadelní úprava sci-fi o světě, v němž chybí mužské geny, je dílem Martina Jaroše a Martina Čápa. Původní film natočil v 80. letech polský režisér a producent Juliusz Machulski.
Režisér Roman Štolpa obsadil do rolí hlavních hrdinů - dobrovolníků, kteří se po umělém zmrazení těla probouzejí o "něco" déle, než jak to plánoval původní vědecký experiment, Mojmíra Maděriče a herce Národního divadla ve Varšavě Janka Monczku. Ten se narodil v Českém Těšíně, takže mluví česky.
Šok protagonistů příběhu po probuzení je dvojnásobný, neboť se ocitli v 21. století, v novém společenství, kde žijí pouze ženy. Muži totiž na Zemi zatím vyhynuli, ženy se staly zcela soběstačnými a "silnější pohlaví" je pro ně nepřítelem číslo jedna. Max a Albert jsou tak proti své vůli považováni za jakési nepohodlné "vykopávky" a hrozí jim to nejhorší: smrt nebo násilná přeměna v ženy.
Ženský svět zastupují René Slováčková, Michaela Dolinová, Eva Čížkovská, Dagmar Čárová a překvapivě i Petr Oliva v alternaci s Pavlem Skřípalem. Pro toho, kdo si však pamatuje původní snímek, to takové překvapení nebude.
Ukázka z filmu Sexmise
Loni vyšla Machulského Sexmise v edici Levné knihy na DVD. Kdo si ji obstaral, přesvědčil se, proč byla ve své době kultovním snímkem. Nejenom kvůli erotice, neboť odhalená ňadra byla tehdy na filmovém plátně vzácná, ale především pro svůj humor.
Režisér Machulski (Vabank I a II, King Size) si ke spolupráci na scénáři přizval Jolantu Hartwigovou a Pavla Hajného a do hlavních rolí obsadil populárního Jerzyho Stuhra a Olgierda Lukasiewicze.
Snímek, který měl v českých kinech premiéru v roce 1985, získal rok předtím hlavní cenu na festivalu polských hraných filmů v Gdaňsku. Hlavní hrdiny tehdy nadabovali Viktor Preiss a Václav Postránecký.
