Vážně nebyly v zápase chvíle, kdy jste měl obavy?
Ne.
Ani při dvou jasných šancích Slovinců v prvním poločase?
Já věřil Danovi Zítkovi, při takové rychlosti ani nejde mít strach. Všechno se semele strašně rychle, že nemůžete myslet na to, jestli padne gól, nebo ne. Jen jsem si řekl: Dane, chytni to! A on to zvládl.
Kdybyste prohráli, situace ve světové kvalifikaci by byla hodně kritická. Teď je jaká?
Prohrát, šance na postup by byla úplně minimální. A teď? I když zatím nejsme se všemi soupeři ve skupině v jedné rovině, přiblížili jsme se jim. Určitě jsme chtěli mít víc než čtyři body, proto neříkám, že atmosféra je výborná, ale lepší určitě. Teď ještě v listopadu vyhrát zápas v San Marinu a do dalšího roku musíme vstoupit s čistou hlavou.
Křištálová lupa
Jak se hrálo s nožem na krku?
Takových zápasů jsme my starší hráči prožili už spoustu. Baráže, důležitá kvalifikační utkání... Víme, jak se hraje v nepříznivé atmosféře, ale jsme profíci. Celý tým to táhnul za výhrou, věřili jsme, že to zvládneme. Nebyl to skvělý výkon, ale máme výhru. Nic jiného nás nezajímalo.
Přece jen, nervozita nepřibývala?
No, není to dobrý pocit, když ubíhají minuty, a pořád je skóre 0:0. Ale my máme dost silný tým, proto jsme nervozitě nepodlehli.
Spíš to vypadalo, že bojujete sami se sebou.
Možná to tak vypadalo, protože první půle nebyla dobrá. Druhou už jsme zvládli.
Může vydřená výhra mužstvo zase nastartovat?
Neřekl bych, že jsme měli špatnou sérii, ale určitě může být líp.
