Dnes to tu vypadá jako ve fabrice, kolem vás se vinou nekonečné řady kabelů a barevných potrubí.
Vítejte v kolektorech, tunelech plných inženýrských sítí – nové atrakci Prahy, kam za necelý rok zavítalo dva a půl tisíce návštěvníků.
"Nabízíme čtyři trasy, největší zájem je o Královskou cestu, která vede ze Senovážného náměstí pod Obecní dům, ulici Králodvorskou a dům U Černé Matky Boží do Celetné," popisuje nejoblíbenější pouť podzemím Otakar Čapek, ředitel společnosti Kolektory Praha, která lidem technický unikát zpřístupnila.
Méně zdatní zájemci mohou vstoupit třeba do podzemí pod Vodičkovou ulicí – a to skoro v lodičkách. Kdo chce vyplavit do krve adrenalin a potrénovat zlehka fyzičku, nechť zvolí trasu C nebo D. Tam je nutno šplhat po žebřících.
"Na Královské cestě jich čeká sedm a lidé se dostanou až pětatřicet metrů pod zem," vábí zájemce Václav Černý, který má na starosti nejen technický dohled nad kolektory, ale občas také provádí skupiny návštěvníků.
Jsou zvědaví, co se skrývá za kovovými víky kanálů. "Říkala jsem si, co je pod chodníkem, po kterém chodím. A co je za ploty, za nimiž se budují nové kolektory," vysvětluje Miroslava Miková, zatímco nadšeně šplhá po žebřících, jezdí tunely důlním vláčkem a obhlíží kabely.
Devadesát kilometrů tunelů
Dosud je možné projít něco přes čtyři kilometry chodeb. Ze sídla firmy Kolektory Praha na Senovážném náměstí do nich vyrážejí skupiny každé pondělí a středu. Z pletence tunelů je však přístupná jenom část. A to velmi malá.
"Pod Prahou jich vede 90 kilometrů, a to není jednoznačně konečný počet," zdůrazňuje náměstek primátora Pavel Klega, do jehož kompetence kolektory spadají, a jmenuje plánované projekty: spleť pod Václavským náměstím, trasa pod Hlávkovým mostem, propojení Smíchova a Nového Města pod Vltavou, hloubkový kolektor v Revoluční.
Rychlost hloubení nových kolektorů? Co den, to metr tunelu. "Na světě neexistuje jiné město, kde by byl tak propracovaný systém zabezpečených inženýrských sítí," pyšní se Čapek a připomíná, že první tunely s kabely se kutaly pod ďáblickým sídlištěm kolem roku 1973.
Ty nejtěsnější jsou dnes široké kolem dvou metrů, nejširší chodby mají rozměry tunelu podzemní dráhy.