"Pokládám za užitečné uvažovat o tom, co se stane, když se nové technologie obrátí proti nám. Oko dravce nabízí zábavu, ale zároveň jsme chtěli, aby film odpovídal realitě," představil svůj nový snímek třiačtyřicetiletý Caruso.
Při natáčení si užil spolupráci s řadou expertů od různých futuristů, poradců pro bezpečnost až po agenty FBI. "Snažili jsme se podrobně popsat způsob, jakým je nyní možné sledovat pohyb lidí. Taky nás zajímalo, kdo všechna data zpracovává," vysvětluje.
K rozhovoru pro iDNES.cz v losangeleském hotelu Four Seasons přišel v dobré náladě. V bleděmodré košili ohrnuté v rukávech odpovídal se sebevědomím tvůrce, který věří, že ho za jeho nový film čeká stejná chvála jako za snímek Disturbia.
. Kdo je D. J. Caruso
|
Vystudoval Pepperdine University v Malibu, filmovou kariéru zahájil jako asistent produkce. Od režírování seriálů se dostal k celovečernímu debutu, kterým byl v roce 2002 thriller Salton Sea. Sklidil pochvalu, a tak mohl točit s Angelinou Jolie a Ethanem Hawkem (Zloděj životů, 2004) nebo s Al Pacinem a René Russo (Maximální limit, 2005). Loni představil thriller Disturbia, který vychází ze stejné zápletky jako slavný Hitchcockův film Okno do dvora. - Kde je hranice mezi starostí úřadů o bezpečnost a osobní svobodou?
Sám to nedokážu specifikovat, ale jako filmař jsem si přál na toto téma vyvolat diskusi. Sledování je v Oku dravce podobné jízdě na horské dráze, ale měla by být napínavá, zastrašující a bláznivá zábava, která navíc nabízí důležité otázky: Může za mě rozhodovat někdo jiný? Na čem to závisí? Na politicích, kterým už řadu let nikdo nikde nevěří? Snad to bude dávat smysl, aspoň pro lidi, kteří na tento antagonismus věří.
Není to vše odstrašující?
Je, ale přece kvůli tomu nezahodím mobil nebo nepřestanu používat internet a navigaci. Doufám, že to tak uvidí i diváci, spíše jako pohádku o něčem, co by se mohlo skutečně přihodit. Připadá mi to, jako když jste dříve poslali dopis, kteří si přečetli lidé, jimž nebyl určen. Dnes je to tak s e-mailem, snad jen s tím rozdílem, že vám ho někdo označí jako spam.
Kdy s nápadem na tento film vlastně Steven Spielberg přišel?
Asi před deseti lety. Nebyl sám, podobným zápasem s novými technologiemi procházel už před ním Kubrick a další. V základě jde o to, že přístroje, které všichni milujeme, se mohou obrátit oproti nám, i když jde o drobnosti. Žiju v Pasadeně, kde nedávno vyměnili parkovací automaty. K jejich zaplacení není třeba mít drobné, stačí zastrčit kreditní kartu. Magnetická stopa vše vyřídí, ale zároveň potvrzuje místo, kde se nacházíte. Neměl bych se bát?
Jak moc vám Spielberg s realizací filmu pomáhal?
Nejdříve jsem si myslel, že není možné, aby se mi takový úspěšný tvůrce věnoval. Jenomže záhy pochopíte, jaký je to velký filmový nadšenec, hlavně ve střižně. V okamžicích, kdy jsem si nebyl jistý, přišel s úžasným nápadem. Pomáhal jako mentor, má velice specifickou představivost. Cítil jsem se poctěn.
. Oko dravce opisuje a dojímá projevyRecenze MF DNES od Mirky Spáčilové |
Co pro vás bylo při vzniku Oka dravce největší tvůrčí výzvou?
Udržet balanc mezi postavami a nic nezanedbat při jejich představování. Bylo to tentokrát napínavější než u předchozích mých filmů.
Proč hlavní roli dostal dvaadvacetiletý Shia LaBeouf?
Původní scénář požadoval třicátníka. Připadalo mi ale nedůvěryhodné, že by postava v tomhle věku byla tak neurotická. To je spíš případ mladíka, který ještě neví, čeho chce v životě dosáhnout. Shia je přesně v tomto věku, sám objevuje, jak velký vliv budou mít technologie na jeho budoucnost. Navíc mi role v Oku dravce přišla jako přirozené pokračování jeho osobního i filmového vzdělávání po Disturbii. Znovu je sám za sebe, kdežto v Indianu Jonesovi a Království křišťálové lebky jen někoho představoval.
Bude vaším dvorním hercem podobně, jako má Martin Scorsese třeba Leonarda DiCapria?
Během natáčení se tvůrci často sblíží, protože mají podobné názory a navzájem si vyhovují. Doufám, že to bude i náš případ.
Co vás na něm nejvíce zaujalo?
Především jeho expresivní oči. Pohled, kterým dokáže potvrdit, že se jedná o skutečný okamžik, a ne o nazkoušenou scénu. Pravdivost je pro diváky nejdůležitější. Pracuje velice tvrdě, aby scéna vypadala opravdově. Ať už se dívá na kus papíru, který má představovat robota, nebo dalekohledem z okna do fiktivní krajiny, umí vás zaujmout, jako by sledoval skutečné věci.
Připravujete spolu něco dalšího?
Spolu s produkční firmou NewLine, která je nyní součástí studia Warner Bros., se snažíme dát dohromady projekt Y: The Last Man. Záleží na tom, jak se časově dohodneme s ohledem na další závazky. Mohla by to být trilogie, ale bude záležet na prvním díle. Pokud se nepovede, tak už další nebudou. (smích) První scénář jsme proto hodně zjednodušili, aby se děj vešel jen do několika dnů a byli jsme schopni ho svižně odvyprávět.
Oko dravce obsahuje velkou automobilovou honičku. Splněný dětský sen?
Miloval jsem auta jako každý kluk. V Oku dravce není samoúčelná, významně podporuje příběh. Proto jsme měli uvnitř všech aut kameru, která ukazuje okamžiky střetů. V Disturbii šlo o jediný okamžik, který změnil celý život, tady se spíše jednalo o čistý adrenalin při rychlé jízdě a nárazech aut.
Proč jste si vybral právě Porsche SUV?
Cayenne Turbo nepatří v Los Angeles mezi sexy auta, a tak mě napadlo, že by si výrobce mohl přát vidět to auto v hollywoodském filmu. Síla motoru turbo o 500 koních mě zaujala. Automobilka byla velice vstřícná.
Takže jste mohli nabourat aut, kolik jste chtěli?
Tak to ne. Potřebovali jsme jich rozmlátit a použít v honičkách přibližně deset. Dali nám jenom jedno turbo (cena v USA je více než 100 tisíc dolarů - pozn. aut.), ostatní byly něco jako makety.
Vypomáhal jste si digitálními triky?
Nemám je rád, pokud nejde o filmy z jiného světa jako Mumie. Nespoléhám se na ně. Když se v Oku dravce převalí náklaďák, tak se to stalo. Ohnivá koule je taky skutečná. Digitální efekty jsme použili jen k vymazání kabelů a dalších nedostatků.
Natočit realitu je levnější než digitální triky?
Na to je těžká odpověď. Většina producentů vás bude přesvědčovat, že nejlepší je vše natočit před zeleným pozadím v ateliéru. Nevěřím tomu, ale uvědomuji si, že kvůli ekonomickým důvodům i tvůrčím požadavkům bude stále častěji docházet k prolínání reality a digitálních triků.
