Nehoda Jörga Haidera

Nehoda Jörga Haidera - Rakouský politik Jörg Haider zemřel při nehodě v Klagenfurtu. (11. října 2008) | foto: Reuters

Rakouský populista Jörg Haider se zabil při autonehodě

  • 483
Jörg Haider zemřel při autonehodě. Hejtman rakouských Korutan a předseda populistického Svazu pro budoucnost v noci havaroval u Klagenfurtu, metropole své země. Nedožil se tak sklízení ovoce z předčasných voleb, v nichž před dvěma týdny jeho strana výrazně posílila.

Osmapadesátiletý Haider jel ve svém služebním Volkswagenu Phaeton sám. Jižně od Klagenfurtu dostal kolem půl druhé v noci smyk. Auto nejdřív porazilo dopravní značení, pak najelo na násep a posekalo kus živého plotu, narazilo do betonového pilíře a několikrát se převrátilo, napsal server derStandard.at.

Podle některých informací jel Haider velmi rychle a těsně před nehodou předjížděl.

Jörg Haider (BZÖ)Haider se při havárii těžce zranil na hlavě a na hrudníku. Lékaři uvedli, že neměl žádné šance na přežití, zemřel během transportu do nemocnice.

Politik byl ženatý a měl dvě dcery. Havaroval cestou ze stranické akce na oslavu devadesátých narozenin své matky do Bärentalu.

Tragická smrt předsedy otřásla stranickými kolegy. "Pro nás je to jako konec světa," řekl agentuře APA jeho stranický kolega a zástupce Stefan Petzner. "Nemůžu pochopit, co se stalo. Teď musíme všichni stát při sobě," řekl k dalšímu vývoji ve straně, která stála na Haiderově osobnosti. 

Haider dříve vedl Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ), od níž se Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) v roce 2005 odštěpil. Svůj největší úspěch v čele s Haiderem zaznamenali svobodní v roce 1999, když v parlamentních volbách získali 27 procent a následně dostali pozvánku do vlády lidovce Wolfganga Schüssela. Jejich vládní účast však měla za následek sankce ze strany Evropské unie.

Politik byl známý svou antiimigrační a protievropskou rétorikou. Patřil mezi nejkontroverznější osobnosti rakouské politické scény.

Nechvalně se proslavil svými výpady proti cizincům, chválou politiky zaměstnanosti nacistického diktátora Adolfa Hitlera či antisemitskými poznámkami. Patřil mezi odpůrce rozšíření Evropské unie o postkomunistické státy včetně České republiky.

. ukázky kontroverzních výroků

prosinec 1991 - Během bouřlivé diskuse v korutanském sněmu prohlásil, že Hitlerova říše "měla zdravou zaměstnaneckou politiku".

prosinec 1995 - V televizním interview označil příslušníky SS za "součást wehrmachtu", jimž přísluší "veškerá úcta a uznání".

leden 1998 - Otevření EU na východ označil za "vyhlášení války" Rakousku a za "zničující tažení proti domácímu zemědělství".

září 1998 - Při srovnávání holokaustu s "vyhnáním" sudetských Němců: "Když židovští emigranti kladou požadavky, pak je zadostiučinění nekonečné, když ale sudetští Němci totéž žádají od rakouské vlády, aby vůči českým úřadům prosadila jejich požadavky na zadostiučinění, pak se říká, že někdy už je konečně třeba učinit tlustou čáru za dějinami...".

1999 - Omluvil se za své výroky o nacismu.

září 2000 - Protirakouské sankce EU nazval "plácnutím do vody". Byly podle něj "eklatantním porušením práva EU".

únor 2002 - Svou cestou do Iráku, kde se mimo jiné setkal s iráckým prezidentem Saddámem Husajnem, nazval "humanitární misí." Saddáma později označil za "milého člověka, který se rád zabývá vznešenými filozofickými myšlenkami".

zdroj: ČTK

V roce 2001 prohlásil, že Praha bude moci vstoupit do EU jedině tehdy, jestliže se zřekne jaderné elektrárny Temelín a zruší Benešovy dekrety "pohrdající lidmi". Několikrát se slovně střetl s někdejším českým premiérem a předsedou ČSSD Milošem Zemanem.

Korutanům vládl dlouhá léta pevnou rukou, "poddané" si zavazoval štědrými sociálními dávkami nebo akcemi na nákup levného benzinu. - čtěte Haider je zpět, možná ještě silnější

V zářijových předčasných volbách získal Haiderův svaz 10,70 procenta hlasů, uspěli také svobodní na úkor vládnoucích socialistů a lidovců. - čtěte Rakouské volby vyhrál krajně pravicový populismus

Klagenfurt - mapa

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © PLANstudio


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue