Prezidentské debaty v USA: Vítězí ten lepší herec

Doporučujeme   12:30
První debatu uchazečů o Bílý dům už má Amerika za sebou, čekají ji celkem ještě tři. Proč se jim přikládá takový význam a proč se říká, že devadesát minut může rozhodnout volby? A kdy se to tak opravdu stalo? Co ve skutečnosti stojí za vítězstvím: vize a myšlenky, nebo gesta a vtipy? Nebo až lobbistická práce členů volebních týmů v zákulisí? Vyhrát debatu je totiž složité umění.
Americké předvolební debaty mají pravidla složitější než bridž.

Americké předvolební debaty mají pravidla složitější než bridž. | foto: Reuters

Je to devadesát minut, které udělají z kandidáta prezidenta. Nebo naopak z prezidenta bývalého prezidenta, Jimmy Carter či George Bush starší by mohli vyprávět. Ani byste neřekli, že zrovna tady se dělají dějiny: dva muži (výjimečně tři, teď dokonce po desetiletích i jedna žena) přijdou, zaseknou do sebe jazyky jako tomahavky a po hodině a půl odejdou. Vlastně to vypadá velmi prostě. Ve skutečnosti mají prezidentské debaty v USA pravidla složitější než bridž. Před čtyřmi roky byla přesně dohodnuta dokonce teplota v místnosti. Jedenadvacet stupňů.

Letos jsou pravidla zřejmě o něco uvolněnější. Zato při minulých volbách, když vyjednávači za tábory George Bushe a Johna Kerryho dojednali poslední odstavec ze smlouvy dlouhé 32 stránek, šli to zapít do baru.

. Neviditelná pravidla

Televizní debaty mívají složitá pravidla. Dohoda mezi tábory G. Bushe a J. Kerryho před čtyřmi roky měla 32 stran, stanovena byla i teplota v sále. Letos je vše uvolněnější, ale viceprezidentská kandidátka Sarah Palinová, jež se necítí jistá, si vymínila, že ona i její soupeř budou sedět za stolem a nesmějí si klást otázky.

Pamatovalo se na všechno. Každá strana se snažila urvat pro sebe to, co považovala za výhodu. Všechno totiž hraje svou roli. Například letos republikánská viceprezidentka Sarah Palinová nechtěla stát na pódiu. Cítí se jistěji za stolem. Bude to tak.

Podobné to bylo i při viceprezidentské debatě před čtyřmi lety: také Dick Cheney a John Edwards tehdy seděli nezvykle za stolem. Vynutili si to republikáni, aby rtuťovitý a pružný Edwards, jenž se jako právník naučil podporovat svá slova pohybem po soudních síních, neporazil stárnoucího a unaveně vyhlížejícího Cheneyho už jen svým elegantním vystupováním.

Tehdejší pravidla byla vůbec neobvyklá a puntičkářská. Sál měl mít například teplotu nižší než 21 stupňů, avšak republikáni požadovali větší teplíčko. Vsázeli na to, že Kerrymu třeba opět potečou kapky potu, což prý odpuzuje ženy, a hlavně – debatér vypadá, že je v úzkých.

. V rádiu JFK prohrál

Kennedy a Nixon. V televizi vyhrál JFK, v rádiu Nixon.

První obětí televizního věku byl Richard Nixon v debatě s Johnem Kennedym v roce 1960. Byl po nemoci, potil se – a opálený JFK vyhrál. Výmluvné je, že podle průzkumu mezi posluchači rádií vyhrál na celé čáře Nixon. Z rozhlasu totiž byla slyšet jen slova, lidé u televizí se rozhodovali podle dojmu...

Demokraté souhlasili také s tím, aby řečnické pultíky byly nezvykle vysoko a aby oba soupeři stáli hodně daleko od sebe. Účel: Bush byl o dost menší než Kerry a výška pultíků i vzdálenost mezi nimi měly tento handicap zamaskovat.

Republikáni tehdy na Kerryho nastražili dokonce světelnou past. Protože byl výřečný a Bush stručnější, prosadili prezidentovi lidé světelnou signalizaci, která upozorní na to, že svůj čas "přešlápli". Barevné žárovičky měly říkat: Hleďte, John Kerry opět potřebuje příliš času, aby vysvětlil, co si myslí. To znamená, že nemá příliš jasno.

Protože Bush nebyl považován za zrovna pohotového řečníka, prosadili jeho vyjednavači do smlouvy i odstavec o tom, že kandidáti se nesmějí vzájemně oslovovat a nebudou si klást přímé otázky, na které by ten druhý musel odpovídat. Teď je to přesně naopak. McCain a Obama při první debatě měli na zodpovězení každé otázky dvě minuty, pak měli ještě pět minut diskutovat sami mezi sebou. To jim moc nešlo. "Mně to neříkejte, řekněte to přímo jemu," musel moderátor vyzvat Baracka Obamu.

Naopak viceprezidenti jako by byli v sále každý sám. Štáb Palinové si vymohl, že vzájemné otázky nebudou povoleny.

Ale při debatách bývají nakonec důležitější jiné detaily.

Na hodinky se nedívej!
Už je to šestnáct let, ale George Bush starší se kvůli tomu možná budí v noci ještě dnes. V průběhu poslední ze tří debat s Billem Clintonem se mezi řečí podíval na hodinky. To gesto mělo sílu ručníku vhozeného do ringu. Říkal tím: Už aby to skončilo. Jak dlouho se ještě budu trápit? Už nemám zájem. Celá Amerika to tak přečetla.

Bill Clinton a George Bush. Mediálně zdatný Clinton přebral Bushovi USA.

V roce 1984 prezident Ronald Reagan jasně prohrával už druhou debatu se svým vyzývatelem Walterem Mondalem. Hovořil zdlouhavě a téměř stařecky. Logicky dostal otázku, která nemohla nepřijít: totiž, zda mu nebude na překážku jeho vysoký věk. "Nechci z věku udělat téma této kampaně," odpověděl s úsměvem. "Opravdu nechci vytřískávat politický kapitál z mládí a nezkušenosti mého protivníka." Tím Reagan všechno vyhrál.

Tyto epizody – a samozřejmě spoustu dalších – mají na zřeteli i McCain a Obama.

A hlavně tu legendární, která je už notoricky známá. Před první televizní debatou v historii se John Kennedy trochu opaloval a přišel sršící zdravím a energií. Richard Nixon se zotavoval z virózy a vypadal tak špatně, že mu po přenosu telefonovala i jeho matka, která měla starost, jestli je v pořádku. Taky se nestačil přeholit. Tohle možná rozhodlo.

Kennedy a Nixon. V televizi vyhrál JFK, v rádiu Nixon.

V debatách totiž lidé nezkoumají znalosti kandidátů a detaily jejich programů. Ověřují si jejich osobnosti, jejich chování. Vidí, jak se chovají pod tlakem a jak pohotově reagují. Hlavně však hodnotí to, jak vypadají. Více než politické postoje je přesvědčí postoj před kamerou. Vypadá kandidát důstojně a státnicky? Je rozhodný, klidný, autoritativní a důvěryhodný?

Američané tomu říkají "působit prezidentsky".

V roce 2000 Al Gore v první debatě při každé Bushově odpovědi hlasitě vzdychal, jak potlačoval svůj nesouhlas a popuzení. Bylo to slyšet po celé Americe. A uškodilo mu to.

Kandidáti dobře vědí, že oficiálním účelem debat je, aby vysvětlili, co by dělali jako prezidenti, rozhodne však hlavně to, jestli vypadají a mluví jako prezidenti. O úspěchu nerozhodují analýzy a vize, ale umění hrát, pohybovat se a také trochu showmanství.

Vyhraje ten lepší herec. Když v debatách v roce 1992 hovořil Bill Clinton, měl v očích výraz, jako by recitoval milostné verše dívce v kavárně. Rovnou však "sbalil" celou zemi.

Podobně jako herci na debaty i nacvičují. McCain i Obama, Palinová i Biden několik dnů biflovali ty správné odpovědi, nacvičovali pohyb, správná gesta a výrazy. Měli figuranty, kteří nastudovali budoucího protivníka a chovali se co nejvíce jako on. Bidenovou sparingpartnerkou byla samozřejmě žena.

Po celou dobu je drilují nejlepší odborníci na komunikaci.

A ti zbylí čekají, jak to dopadne. Pro různé odborníky na řeč těla a psychology jsou debaty něco jako předčasné Vánoce.
Nejsou mimo hru: někdy mohou udělat vítěze i z poraženého.

Umění obrátit výsledek
Pro diváky trvá televizní debata devadesát minut. Ve skutečnosti jsou to tak tři dny. Po ní se rozjede debata o debatě.

. Kerry v. Bush

John Kerry a George W. Bush

Často nakonec rozhodují detaily, které nemají s debatou nic společného. Když například Kerry řekl, že Bush vlastní dřevařskou firmu, ten odpověděl: "To je pro mě novinka. Chcete koupit nějaké dřevo?" Sál se smál, ztuhlý Bush se uvolnil a bodoval i druhý den v průzkumech.

V současné americké mediální kultuře kabelových televizí, bleskurychlých reakcí a vlivných blogů volební štáby musí ovlivňovat novináře od první minuty.

Před čtyřmi lety jsem poslal volebnímu štábu Johna Kerryho mailem několik dotazů, na něž jsem nikdy nedostal odpověď. Zato jsem ve chvíli, kdy běžely debaty, dostal řadu mailů upozorňujících na skutečné nebo domnělé přešlapy, které v diskusi právě udělal George Bush.

Američtí novináři, kteří kryjí volby, dostanou desítky těchto mailů. Z obou táborů. Ovlivňování pokračuje i potom. Někdy se tak podaří během pár hodin nebo dnů opravdu udělat vítěze z toho, kdo podle většinového názoru skončil na lopatkách. Například v roce 2000 po první debatě Bushe s Gorem. Gore byl téměř jednoznačně prohlášen za vítěze, ale televize, nejvíce probushovská stanice Fox News, se začaly zaměřovat na Goreovo vzdychání. Stala se z něj zpráva. Měla symbolizovat, že Gore má příliš hraběcí způsoby. A tak se debata, kterou Gore v reálném čase vyhrál, stala za několik dnů debatou, kterou prohrál.

Někdy i horší kandidát může vyhrát, pokud má lepší tým.

Vítězem nemusí být zrovna ten, kdo položí svého soupeře na lopatky silou argumentů a utluče ho fakty. Televizní debaty jsou jako krasobruslení – záleží na celkovém "uměleckém" dojmu.

V televizi víc než myšlenky zabírají hlášky a gesta.

Před čtyřmi lety při první debatě s Kerrym měl Bush často výraz nervózního školáka. Američané ho tak potom viděli až do druhé debaty, kde už si dal pozor. To bylo jediné, na co se scukla debata: vyplašená mimika, ne myšlenky.

V pokračování se to obrátilo. Kerry tehdy hovořil o tom, že Bush má jakousi malou dřevařskou firmu – zřejmě to měl být nešikovný příklad. Bush reagoval slovy: "Cože? Já že mám dřevařskou firmu? To je pro mě novinka. Chcete koupit nějaké dřevo?" Všichni se smáli, televize to vysílaly a Bush bodoval.

Někdy jsou tyto hlášky jen dílem momentálního nápadu, vtipnou replikou, většinou jsou však vymyšleny dopředu. Pracují na nich týmy lidí, kteří musí předpokládat, co řekne protivník a jak ho chytře a vtipně utřít. Pak je naděje, že se z hlášky stane šot, který bude tvořit jádro zpravodajství z debaty.

Carter a Reagan. Carter neměl proti herci Reaganovi naději.

V roce 1980 zničil Reagan Cartera tím, že na mnohá jeho prohlášení reagoval shovívavým úsměvem: "Už s tím zase začínáte." Carter vypadal jako peskované dítě. Sál se smál a tahle věta se objevovala v televizi skoro jako nějaký klip.

Jsou to detaily, ale velmi rozhodují i v dobách, kdy se hovoří o významných tématech. Je to tím, že debaty jsou jedinou příležitostí, kdy Amerika vidí oba kandidáty v přímém střetu. A protože není často schopna rozeznat detaily, přednosti nebo úskalí plánů zdravotní péče nebo politiky v Afghánistánu, vybírá si podvědomě toho, kdo na ni působí lépe.

Někdy jen díky vtipu, obratné replice nebo sebevědomému držení těla. Vítězí prostě ten lepší.

Někdy to bývá ten lepší herec.

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Tajemný pan Pacička z Tábora. Příběh muže, který spojil velké korupční kauzy

29. března 2024

Premium Dlouhá léta byli hlavními tvářemi velkých kauz v Česku kontroverzní podnikatelé z Prahy. Například...

Útok Hamásu byl ozbrojený odpor, řekla ikona feminismu. Ničíte levici, vyčítají jí

29. března 2024

Premium Jedna z nejznámějších feministických autorek, americká filozofka židovského původu z Kalifornské...

Předali si to v Praze. Německý poslanec Bystroň podle BIS přijal peníze od Rusů

28. března 2024  22:03

Německý poslanec strany Alternativa pro Německo Petr Bystroň byl podle české Bezpečnostní...

Vyřizování účtů, nebo ruská vlivová operace? Polské odvolání generála šokuje

28. března 2024  21:10

Varšava náhle odvolala generála Jaroslawa Gromadzińského z prestižní funkce velitele evropského...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...