Státní zástupkyně přiznala, že pro Staškovou uvažovala i o doživotí. Je prý přesvědčena, že dítě bodla, i když se k tomu nepřiznala. "K vraždě došlo kumulací jevů, k nimž už pravděpodobně nedojde," vysvětlila, proč nakonec doživotí nenavrhla.
Roli hrálo také tvrzení znalkyně, že resocializace Staškové je sice obtížná, ale nikoliv vyloučená. S tím souhlasil i obhájce ženy. Tvrdí sice, že jeho klientka syna nožem nebodala, ale přesto uvedl, že výjimečný trest je přiměřený.
Žalobkyně označila jednání obžalovaných za ukázku naprostého cynismu a neúcty k životu. "Seděli v autě na svých sedačkách a vzadu jim umíralo dítě. Naříkalo, sténalo, a přestože nyní tvrdí, jak ho milovali, nikdo neučinil nic pro jeho záchranu," uvedla.
Antonie Stašková i Pavel Grepl seděli po celou dobu klidně. Grepl hleděl do země a Stašková se kousala do rtů.
Obžalovaní: Za smrt Honzíka nese vinu jeho otec
"Vzkázal bych Romanovi (otci dítěte Romanu Rokosovi, poznámka redakce), až se někdy podíváš na fotku Honzíka, vzpomeň si, co jsi zavinil," řekl Pavel Grepl při svém závěrečném slově.
Tvrdil, že jim chtěl Roman Rokos Honzíka ukrást. Vůbec neakceptoval, že otci svěřil dítě do péče soud. Naopak soudcům vzkázal, aby v budoucnu věnovali pozornost všem, i třeba malicherným důkazům, než rozhodnou, komu z rodičů svěří dítě.
Grepl při své závěrečné řeči plakal, ani ji kvůli tomu nedokončil. "Honzíka jsem měl rád jako vlastního a nikdy bych mu neublížil," řekl mimo jiné. Také Antonie Stašková napadla otce dítěte. "Žádné ženské, která si založí rodinu, by nevyhovovalo, aby otec nezabezpečil rodinu," uvedla na jeho adresu.
"Vím, že se to nedá slovy nahradit. Nic ho nenahradí. Nejsem hysterická, ať si každý myslí, co chce, já říkám, co cítím. Na mém životě nezáleží, není pro co žít," tvrdila se slzami v očích. Na adresu Grepla uvedla, že se o Honzíka výborně staral a byli jako rodina.
Umírání Honzíka trvalo hodiny
U soudu vyšly najevo otřesné detaily o tom, jak pětiletý hoch loni v prosinci umíral. Znalci vypověděli, že to trvalo tři až čtyři hodiny. Zřejmý je také motiv. Matka nechtěla, aby dítě získal otec, jak rozhodl soud.
Podle psycholožky Štěpánky Tůmové jednala Stašková se svým synem jako s předmětem, o který se bojovalo. "Nenávist k otci převážila nad vším ostatním," uvedla u soudu.
Matka dítěte podle ní vůbec neprožívá pocit viny. Ze všeho naopak viní okolí. Podle psycholožky je dominantní a manipulovala Greplem, který je na ní závislý. Ani on ale není podle znalkyně schopen citového prožívání.
Emoce obou jsou údajně jen povrchní. Stašková i Grepl první den líčení proplakali. "Pláčou jen nad sebou," komentovala to psycholožka.
Pavel Grepl u soudu vzpomínal, jak Honzík trpěl, plakal a naříkal. Ukázalo se, že ještě komunikoval, a dokonce prý utěšoval svou matku, ať se nebojí, že jí nezemře.
Verze obou obžalovaných se od sebe ale liší. Zatímco Grepl tvrdí, že bodala matka a on nakonec dítě udusil, aby ukončil jeho trápení, matka Honzíka Antonie Stašková svou účast na vraždě popírá. Přiznala jen, že chlapci píchla injekci se vzduchem. Schválně prý ale bodla mimo žílu. - čtěte Neboj se, já ti neumřu, sténal prý pobodaný Honzík
. Kauza Jana Rokose v datech25. května 2007 - Roman Rokos předal pětiletého syna manželce, která ho měla mít na víkend. Od té doby ho neviděl. 8. ledna 2008 - Vedení jihočeské policie uspořádalo tiskovou konferenci, kde ohlásilo, že při pátrání po Honzíkovi kriminalisté nechybovali. Pouze přiznali, že vyšetřovatelka špatně komunikovala s otcem. Pochybení neodhalila ani Inspekce ministra vnitra. - více zde |
