Ééééééééééééééééh, tak tohle už nedám! Možná by bylo lepší odpásat se a vyskočit, než se houpavý stroj překotí na moje dveře a pokutálí se ze svahu - jak říkají milovníci terénního dovádění, půjde přes boudu. Tak aspoň brzdím, což ovšem moc nepomáhá - pod koly se hrne hlína.
Ve vysílačce slyším: "Nebrzdit, rovnat kola. A znovu! Tohle nebylo nejlepší." Točím tedy rovně a dokončím prudký sešup z umělé haldy mosteckého off-roadového polygonu. Ale jen proto, abych znova vyjel na kopec a opakoval disciplínu, jíž můj instruktor Pavel Jakušev říká "otoč se kolem mě ve svahu".
Princip je jednoduchý: nemám sjet z kopce rovně, jak se to správně dělá, ale objet strom, simulovaný instruktorem. Při otáčení doprava kolem něj nemám vůbec dobrý pocit: auto, poměrně vysoký Nissan Patrol, se naklání, takže se ze svého okna radši nedívám. Musím jet ani ne rychle, ale ani pomalu, nezastavovat - pak je riziko převrácení větší; nebrzdit, aby hlína pod koly neklouzala dolů, a pak včas rovnat a plynule sjet. Povede se to až napotřetí. Vysílačka praská: "Nebylo to špatný. Měli jsme tady už větší dřeva."
Chcete jezdit? Jděte do kurzu
Terénních aut na silnicích neustále přibývá. Mnohem více než zkušených řidičů.
"Je smutné, že spousta lidí si pořídí off-road, a ani v prodejně nových vozů, natož v autobazaru, jim nikdo neřekne nic o tom, k čemu jsou všechny ty páčky a redukce, nebo v případě SUV aspoň přepínače. A už vůbec se nedozví, že existují nějaké zásady pro jízdu terénem," říká prezident České federace off-road (CFOR) Pavel Jakušev.
Myslí si, že by sami prodejci měli zákazníky upozorňovat, že existují kurzy (pořádá je i samotná CFOR) a zkušební tratě, polygony, kde se dá spousta věcí naučit. "Pořádáme každoročně i expedice do Rumunska, kde jsou opravdu těžké terény, a vždy se najde někdo, kdo ani po dvou letech netuší, k čemu je páka redukční převodovky," usmívá se Pavel Jakušev.
K čemu jsou ty páčky?
Většinu majitelů off-roadů někdy zláká výlet do terénu - když už si takové auto koupili. "Jakmile sjedou mimo asfalt, mají pocit, že musejí zapnout čtyřkolku. Pak vjedou do traktorových kolejí nebo kaluže s bahnem, a pozapínají všechny redukce a uzávěrky, co jich tam je. To je ale ten největší průšvih, takhle se dá auto klidně komplet zničit," varuje, trochu překvapivě, Pavel Jakušev.
Důvod? Stačí zavřít uzávěrku diferenciálu a vyjíždět pod plným plynem s vytočenými koly, a lup - poloosy, ale i diferenciál samotný - můžou prasknout. "Základní zásada je: pokud to jde, jedu normálně s čtyřkolkou, ale klidně i dvoukolkou, ta stačí na devadesát procent cest. S uzávěrkou vytáčím kola tak maximálně do půlky rejdu," říká instruktor a jde mi to ukázat v praxi.
Sedáme do "mého" Nissanu Patrol. Auto z roku 2003 jsem si vypůjčil v AAA Auto, a kupodivu (u off-roadů to zdaleka nebývá pravidlem) na něm všechno funguje.
Ještě než vyjedeme na další kopec, zapíná Pavel Jakušev klíčem na kola "zámky" nábojů kol. "Dnes už se to většinou nepoužívá, ale u starších off-roadů se zadním náhonem takové zámky bývají; dnes se o to stará automatika. Jde o to, aby se při předním náhonu dal uzamknout diferenciál a kola se neprotáčela. Na silnici však musí být odemknuté nebo v poloze Auto jako tady u Patrolu," ukazuje.
Jedeme. Mám zařazenou běžnou "silniční" dvoukolku a rozjíždím se do prudkého umělého kopce. Rozjezd patrolu dlouho nevydrží, v půlce začnou zadní kola (bohužel jen se silničními pneumatikami) hrabat a je vymalováno. Stojíme. Řadím čtyřkolku, ale nepomáhá to. Samozřejmě bych mohl sjet dolů a rozjet se znovu, to mám ale zakázáno.
"Představte si, že jste právě projel bahnitou díru a nemůžete do ní znovu. Dejte tam redukci, ta sníží krouticí moment, to znamená, že výkon ke kolům půjde pomaleji, nebudou se protáčet. Současně se uzavře mezinápravový diferenciál, takže obě nápravy zabírají současně. Vidíte, šlo to. A teď to vyzkoušíme v šikmé zatáčce."
V půli kopce mám zatočit ostře doprava, ale nejde to, zadní kolo "hrabe". "Tak, až teď zapněte - tady tím otočným knoflíkem - uzávěrku zadního diferenciálu, takže se kolo nemůže protočit - zabírají obě," říká instruktor. Ejhle, jde to. Patrol vystřelí nahoru, a už se přehoupává přes horizont, když mě zkušený jezdec mírní.
"Tady na vrcholu, vlastně malinko už za ním, si zastavte. Vypněte uzávěrku, protože kdybyste s ní jel dál, klidně v zatáčce zlomíte poloosu, a hezky se podívejte, kam vlastně za horizontem sjedete. Nejdůležitější vlastnost řidiče off-roadu je opatrnost. Nikdy nejedu tam, kam nevidím," dodává.
Dolů vždy co nejpomaleji
Sjíždíme prudký svah, terénní redukci nechávám na radu instruktora zařazenou. Brzdy se mám dotýkat co nejmíň. "Je třeba odnaučit se názor, že brzda tě zachrání. Kdepak - kola se zablokují, auto stejně pojede dolů vlastní vahou. Jen lehoučce přibrzďovat, jet pomalu, využívat brzdnou sílu motoru. A nebrzdit při zatáčení - pneumatika má dělat jen jednu věc, buď točit, nebo brzdit," radí Pavel Jakušev. Kola tedy co nejvíc narovno, a jet mám co nejpomaleji.
"Čím pomaleji dolů, tím bezpečněji - dojedete tam vždycky. Pokud nevidíte, jaký podklad je pod koly, můžete si otevřít okénko a koukat na levou stranu auta. Oběma rukama se však stále držte volantu, ať se děje co se děje. Pokud se nepotřebujete vyklonit, jeďte se zavřeným oknem - protože když se pak auto převrátí, instinkt tělu velí strkat ruce ve směru pádu a chránit se. Už jsem viděl spoustu ošklivých zlomenin zápěstí. Spolujezdec by se zase měl pořád pevně držet nějakého madla - pád do díry je dílem vteřiny," varuje instruktor a přidává univerzální radu, platnou v terénu i na silnici.
"Opravdu vždycky jezděte připoutaní pásem a držte volant pevně oběma rukama. Maximálně důležité je pevný a správný dobrý posez v autě, zády se tlačit do sedačky, abyste vůz cítili a poznali, jak se říká, kam se vám hrne zadek."
Jezdíme ještě dlouho, dozvídám se další užitečné rady a pozdě odpoledne vyrážím na zpáteční cestu z Mostu do Prahy. A uvědomuji si, že s velkým a těžkým off-roadem jedu mnohem opatrněji než ráno sem. Přece jen si pamatuju slova Pavla Jakuševa.
"Nemyslete si, že když sedíte vysoko a máte pod sebou tři tuny plechu, jste nezranitelní. Naopak, off-road se na cestě hůř ovládá - jeho hmota je oproti osobáku dvojnásobná, těžiště je výše až třikrát. Takže manévrovatelnost i ovládání jsou horší, brzdná dráha delší a auto se při tom hezky houpe. Prostě - opatrnost na cestě i mimo ni je základ."
Zásady pro jízdu v terénu
|
| - Nejdůležitější jsou terénní pneumatiky s pořádným vzorkem, se silničními toho moc nedokážete. Terénní pneu mají také zpevněné boky proti průrazu. Ideální je mít dvě sady kol a podle potřeby je měnit. |
| - Jezděte vždy připoutaní a volant držte pevně oběma rukama. |
| - Mějte natankováno dost paliva, aby se při náklonech nestalo, že se nedostane z nádrže do palivového systému. |
| - Svahy sjíždějte co nejpomaleji. Co nejméně brzděte, jeďte se zařazenou nízkou rychlostí (u automatu využijte možnost blokace zařazeného "kvaltu"), pokud ji máte, zařaďte terénní redukci (4L). Brzdu používejte velmi jemně. |
| - Pokud auto začne nekontrolovaně klouzat ze svahu nebo korytem plným bahna, snažte se je zpomalit třeba na ostrůvcích kamení nebo trávy. Když to nepomůže, nerozpakujte se je třeba zastavit o nejbližší strom. Jakmile se rozjede, budou škody mnohem větší a může jít i o život. |
| - Příkopy projíždějte šikmo, aby tři kola byla v kontaktu se zemí. Pokud pojedete přímo, můžete na zlomu uváznout spodkem. |
| - Pokud použijete uzávěrku diferenciálu, vyjíždějte s minimálním natočením (rejdem) kol; ihned po vyjetí z problémového místa ji vypněte. Jinak můžete poškodit i zničit poloosy nebo diferenciál. |
| - Jízda šikmo do kopce nebo po vrstevnici v náklonu (traverz) je nejrizikovější. Jezděte proto pokud možno přímo do kopce, traverzovat se naučte se zkušeným instruktorem; chce to velkou praxi. |
| - Než pojedete do těžkého terénu, vystupte a projděte si jej, jestli nemáte v cestě díry nebo balvany. Ideální je spolujezdec, který půjde po cestě před vámi a zastaví vás před pastí. |
| - Překontrolujte také hloubku vody, jíž se chcete brodit. V ní jeďte pomalu, abyste vodu nerozstřikovali, a pohlídejte si, abyste měli nad hladinou "sání" vzduchu do motoru. Broďte čistou vodou, bahno škodí autu nejvíc. |
| - Zablácené auto co nejdříve umyjte, ztvrdlé bahno je jako beton. |
| - Před terénní jízdou si připravte (našroubujte nebo vyndejte záslepky z nárazníků) tažná oka; dobré je připravit i lano, nebo jej už dokonce navázat na oko a přivřít pod kapotu. |
| - Nejezděte sami, minimem je spolujezdec, který může pomoci s průzkumem terénu. Ideální jsou dvě či více aut, která se navzájem mohou vyprostit. Pro komunikaci si pořiďte vysílačky - stojí pár korun a ušetříte za telefonní hovory; navíc mnohde není pro mobily signál. |
| - Nezapomeňte si obléci "montérky" a obout pevnou obuv; s sebou vemte lopatu, při extrémním ježdění se hodí nylonové podkladové "nájezdy". Lano je samozřejmostí, výborná věc je naviják (od cca 25 tisíc už koupíte něco lepšího než čínskou napodobeninu, která se při tahu spálí). |
| - Ideální je mít navigaci, abyste podle souřadnic věděli, kde jste. |
| - Chcete-li jezdit v terénu, zapomeňte na ozdobné nášlapy prahů, brzy se zničí. Přední ochranné (ozdobné) rámy nevadí, v současné době je však na nová auta není možné legálně montovat. |
Proč SUV není do terénu
Auta typu SUV (Nissan X-Trail, Mitsubishi Outlander, Subaru Forester, Honda CR-V, Toyota RAV4, Opel Antara, Chevrolet Captiva, Kia Sportage, Ford Kuga, Hyundai Tucson, Volkswagen Tiguan, Seat Altea Freetrack, Audi Allroad a další) jsou určena pro jízdu v horších podmínkách (bláto, sníh) maximálně po polních a lesních cestách.
Proto mají vyšší takzvanou světlou výšku (výška nápravy nad zemí), většinou kolem dvaceti centimetrů, občas ochranné plechy pod motorem či převodovkou, a hlavně pohon všech čtyř kol. Ten je - výjimečně - buď stálý, nebo mnohem častěji připojitelný.
Vše přitom funguje automaticky - v případě prokluzu předních kol elektronika prostřednictvím spojky (tzv. Haldex spojka) přenese polovinu výkonu na zadní kola, a to během milisekund. U některých vozů lze ještě tlačítkem krátkodobě toto nastavení "zamknout", tím však výčet technických vymožeností SUV končí.
Jejich hlavním problémem při dlouhodobém používání v terénu by byla samonosná karoserie (kroucení) a nezávislé zavěšení kol. "Stačí, aby se jedno kolo protáčelo ve vzduchu, a SUV může uvíznout, protože nemá žádné uzávěrky, kterými by se uzavřel diferenciál a další kolo by pomohlo," říká Pavel Jakušev.
Pro off-roady jsou naopak typické nosné páteřové rámy a pevné nápravy (dnes většinou jen ta zadní), obojí se může v terénu kroutit a křížit; plus redukční převodovka a uzávěrky diferenciálů.
