Příští sezonu absolvovat ještě v plné zátěži a pak si dát mateřskou pauzu? "Možné to je," přiznala Barbora Špotáková na tiskové konferenci po příletu do Prahy.
Olympijská vítězka nevylučuje, že za čtyři roky v Londýně bude obhajovat svůj triumf už jako maminka. "Následující sezonu ale rozhodně chci závodit. Snad jen tolik nebudu hrotit soustředění," ujistila sedmadvacetiletá oštěpařka.
Z Číny se vrátila jako poslední z českých medailistů, oslavy zlatého triumfu se už chystají.
Sama ale ještě neví, kde všude. "Určitě s nejbližšími tady v Praze, pak u přítele Lukáše v Sýkořici, u bráchy v Ústí a samozřejmě v restauraci U Pinkasů," vyjmenovala základní místa.
Velkolepé slavení však neplánuje. "Ono je stejně nejlepší, když to vyplyne tak nějak samo," usmála se zlatá oštěpařka.
Od svého čtvrtečního triumfu, v němž posledním hodem dlouhým 71,42 metru odsunula o 62 centimetrů ruskou rivalku Abakumovovou ze zlatého stupínku, se nezastavila. Desítky rozhovorů, přivítání v Českém olympijském domě, odpočinula si až cestou do Prahy. "Snad poprvé jsem se do letadla těšila. Naštěstí jsem seděla v byznys třídě, tak proto tu jsem tak svěží," uvedla. Celou dobu přitom žmoulala stužku, na níž medaile visela.
Zlatý hod si podle svých slov začíná pamatovat, na YouTube ho viděla nesčetněkrát. "Mám ho už nasledovaný," smála se žena, jíž telefonicky pogratuloval i prezident Václav Klaus. "Tahle gratulace byla nezvláštnější," přiznala s tím, že výjimečných esemesek dostala hodně. "Například od Jarka Nohavici, Michala Horáčka či Nadi Konvalinkové," odtajnila oštěpařka.
Skupina Tři sestry o ní navíc složí písničku. "Neprobírali jsme to spolu. Nechám to plynout a nechám se překvapit. Někde jsem četla, že ve středu by mohla být hotová."
Cíl pro zbytek sezony: Ještě jednou pokořit 70 metrů
Sezona ale pro olympijskou vítězku nekončí. Završí ji až tři zářijové závody. Druhého mítink Super Grand Prix v Lausanne, o tři dny později Jablonecký oštěp a třináctého Světové finále ve Stuttgartu, kde v předchozích dvou letech vyhrála.
Další cíle? "Teď je těžké hledat další cíl než před olympijskými hrami." Světový rekord? "Bylo by krásné mít mužský i ženský v České republice, ale plánovat se to nedá," pokrčila rameny.
Velký výkon chce však letos ještě předvést. "Snad kdyby letos ještě jednou vyšlo sedmdesát metrů," přeje si závodnice pražské Dukly, jíž stejně jako stříbrného skifaře Synka s největší pravděpodobností čeká povýšení z hodnosti poručice. "Doufám, že uniformu už brzo zase obléknu," zasmála se.
