Gruzínská vláda obvinila z rozpoutání nočního konfliktu separatistické jednotky Jižní Osetie. "Separatisté v reakci na mírovou iniciativu gruzínského prezidenta začali střílet. Museli jsme podniknout adekvátní opatření, abychom v regionu udrželi mír," řekl v Tbilisi gruzínský premiér Lado Gurgenidze.
Střelba se ozývala celou noc. Dopoledne pak gruzínský prezident Saakašvili prohlásil, že "vojáci už osvobodili převážnou část města".
Prezident separatistické Jižní Osetie Eduard Kokoity v sedm večer našeho času oznámil, že v Cchinvali už je 1400 mrtvých lidí. Konflikt popsal jako "gruzínskou agresi".
Podle ruských zdrojů v jihoosetské metropoli probíhají zuřivé boje mezi gruzínskou armádou a přítomnými ruskými jednotkami. Rusové utrpěli údajně už 12 ztrát na životech a 150 vojáků je zraněno. Gruzínské velení oznámilo, že metropoli kontroluje.
. Gruzínský útok v Osetii otevírá několik scénářů dalšího vývoje |
Gruzie: Jestli to není válka, jsme jí blízko
Gruzínský prezident Michail Saakašvili v živém rozhovoru pro CNN obvinil Moskvu, hlavního spojence jihoosetských separatistů, že stojí za eskalací konfliktu v regionu. Podle něj Rusko konflikt plánovalo a když boj se separatisty začal, Rusové už se blížili k hranicím.
Podle gruzínských úřadů dnes navíc ruská letadla shodila bomby na dvě místa jižně od problematického regionu. Cílem útoků se podle Gruzie stala i vojenská základna 40 kilometrů severně od Tbilisi. Celkem Rusové podle Saakašviliho zabili už 30 Gruzínců, převážně vojáků.
Saakašvili také oznámil, že gruzínské jednotky už sestřelily dvě ruská letadla. "Mobilizovali jsme tisíce záložníků. Žádám vás, abyste se nebáli útoků," řekl prezident Michail Saakašvili v televizním projevu.
"Jestli to už není válka, tak jsme k ní velmi blízko. Rusové napadli Gruzii a zaútočili na nás," řekl odpoledne člen Gruzínské národní bezpečnostní rady Kakha Lomaia.
Gruzie stahuje tisíc vojáků z Iráku
Prezident Saakašvili přirovnal konflikt k invazi do Československa v roce 1968 a vyzval západ k intervenci. "Tohle je moment pravdy pro všechny. Pro USA, pro prezidenta Bushe, pro zbytek světa i pro nás," dodal.
Před sedmou večer se Gruzínská národní bezpečnostní rada rozhodla stáhnout tisíc vojáků, kteří nyní slouží po boku Američanů v Iráku. Zapojí se do případného konfliktu s Ruskem.
Moskva: Gruzie odstartovala válku
Rusko interpretuje konflikt opačně. "Gruzínské vedení v Jižní Osetii v podstatě odstartovalo válku," řekl dopoledne Vladimir Putin, který je momentálně v olympijském Pekingu. "Jsou tam oběti, a to i v řadách ruských mírových jednotek. To je velice smutné a vyvolá to odpověď," dodal.
Moskva vyslala do Jižní Osetie regulérní armádu a kolonu těžké techniky. Část vojáků okolo šesté večer našeho času vkročila do severních částí Cchinvali. Rusko má na místě údajně 150 tanků. Strach z vypuknutí skutečné války sílí.
Moskva tvrdí, že gruzínské střely v noci zabily nejméně deset jejích mužů z řad mírových jednotek a skoro třicet dalších zranily. Svůj zásah označuje za "humanitární intervenci".
"Rusko nedopustí, aby byli naši krajané v Jižní Osetii zabíjeni. Ti, kdo jsou za to zodpovědní, budou potrestáni," řekl prezident Dmitrij Medveděv. Ministr zahraničí Lavrov zase obvinil gruzínské jednotky z "etnického čištění" jihoosetských vesnic.
Bush jednal s Putinem v Pekingu, USA se postavily za Gruzii
Napjatou situací se v noci zabývala rada bezpečnosti OSN. Nebyla ale schopna se dohodnout na znění rezoluce, která by obě strany vyzvala, aby složily zbraně.
O Jižní Osetii podle Bílého domu jednali i americký George Bush a Vladimir Putin, kteří jsou v Pekingu na zahájení olympiády.
Zástupci Bílého domu pak vydali prohlášení, podle nějž USA podporují "teritoriální integritu" Gruzii. Americká ministryně zahraničí Condeleezza Riceová pozdě večer přímo vyzvala Rusko, aby stáhlo své jednotky z gruzínského území. - čtěte více o reakcích USA, Evropy a mezinárodního společenství
Devadesát devět procent lidí pro nezávilost
Jižní Osetie je gruzínský vzbouřenecký region. Žije tu asi 70 tisíc obyvatel, z nichž většina má ruský pas. Faktickou nezávislost na Tbilisi si provincie vybojovala ve válce počátkem devadesátých let. Od té doby funguje samostatně, mohutně podporována Moskvou. Má vlastní, separatistickou vládu v čele s premiérem Juri Morozovem, prezidentem je od roku 2001 Eduard Kokoity.
Jihoosetští separatisté usilují o úplnou nezávislost na Gruzii. Dvakrát už na toto téma uspořádali referendum, naposledy předloni. Devětadevadesát procent obyvatel bylo pro nezávislost.
Rusko má v Jižní Osetii své jednotky a už dříve slíbilo Osetům "ochranu". Gruzie, která pod Saakašviliho vedením usiluje o členství v NATO, ale obviňuje Moskvu, že chce Jižní Osetii - a spolu s ní i druhý vzbouřenecký region Abcházii - anektovat.
Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Profimedia.cz
. GRUZIE A JIŽNÍ OSETIE V DATECH1783 - Gruzie se připojuje k Rusku kvůli obavám z islamizace země Peršany a Turky 2002 - američtí vojenští instruktoři začínají cvičit gruzínské jednotky 2003 - po zfalšovaných volbách a "revoluci růží" končí vláda prezidenta (a bývalého sovětského ministra zahraničí) Eduarda Ševarnadzeho, střídá ho Michail Saakašvili Zdroj: Wikipedia |
