Polský prezident Lech Kaczynski přijel do Čech na pozvání svého českého protějšku. Obě hlavy státu spolu hovořily především o Lisabonské smlouvě, kterou před více než měsícem odmítlo Irsko ve všelidovém hlasování.
"Pro mne bez změny irského výsledku nemá smysl o tom dále hovořit," prohlásil Klaus po asi hodinovém jednání s polským prezidentem. Bylo to jeho první přijetí zahraniční návštěvy po nedávné operaci kyčelního kloubu.
Podle Kaczyńského je zase potřeba času a trpělivosti. "Klíč je ve změně postoje Irska. Bez Irska smlouva neexistuje, ale Polsko nebude překážkou ratifikace," uvedl polský prezident.
Kaczynského obraty
Václav Klaus ihned po irském referendu prohlásil dokument za mrtvý, podle něj už nemůže vstoupit v platnost. Nedávno proto ocenil, že polský prezident v rozhovoru pro list Dziennik oznámil své rozhodnutí smlouvu nepodepsat. - čtěte Klaus: Kaczynski je rozumný
Vzdor polského prezidenta ale netrval dlouho, po telefonické domluvě francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který v současné době předsedá EU a na ratifikaci smlouvy tlačí, změnil názor a slíbil, že schválení smlouvy bránit nebude.
Klaus Kaczynského obrat vysvětloval jednak domácím tlakem, jednak nátlakem Francie, pro kterou je schválení smlouvy prioritou. Kaczynského prý přesto hodlá pozvat na krátkou pracovní návštěvu do Lán, řekl před dvěma týdny.
Je však otázkou, kdo chtěl na dnešní schůzce přesvědčit koho. Kaczynski se totiž podle polských médií s francouzským prezidentem domluvil, že se na návštěvě v Lánech pokusí Václava Klause přemluvit, aby smlouvě ani on nebránil. Chtěl k tomu využít svých "přátelských a dlouhotrvajících vztahů s českým prezidentem".
Od Sarkozyho měl podle některých zahraničních deníků přislíbeno, že pokud se mise podaří, vyroste v Polsku továrna na výrobu motorů pro automobilku Peugeot. O podnik je přitom mezi sousedními zeměmi velký zájem.
To však po dnešní schůzce prezidenti popřeli. Podle Klause je smlouva pro Evropu "omylem a chybou", svůj názor se prý ale Kaczynskému vnutit nesnažil. Stejně tak prý ani polský prezident nepřesvědčoval Klause, že je třeba smlouvu podepsat.
Václav Klaus není jediný evropský politik, který Lisabonskou smlouvu odmítá. Kriticky se k ní postavil i řecký prezident, kvůli sporu o referendum o smlouvě se rozpadla i rakouská vláda. V Německu se smlouvou zabývá Ústavní soud a podle předběžných informací jeho postoj není jednoznačný. Ratifikaci zastavila i Velká Británie, když premiér Gordon Brown ratifikační listiny pozdržel ve své zemi, čímž dal najevo, že schvalovací proces u Britů neskončil.
V Česku skončila Lisabonská smlouva také u Ústavního soudu. Ratifikace je tak přerušena do doby, než soudci rozhodnou, zda smlouva není v rozporu s českým právním řádem. - čtěte Vláda oživila "ducha zákonů", zlehčuje některé články ústavy
