43. MFFKV - tiskovka Děti noci - Jiří Mádl a Martha Issová

43. MFFKV - tiskovka Děti noci - Jiří Mádl a Martha Issová - Mezinárodní filmový festival, Kalovy Vary (7. července 2008 | foto:  Dan Materna, MAFRA

Karlovarský festival našel hit − český film Děti noci

  • 8
Šuškanda ve prospěch českého filmu zafungovala a Děti noci se staly hitem karlovarského festivalu. Lístky na světovou premiéru novinky režisérky Michaely Pavlátové byly okamžitě a beznadějně vyprodané.

Davy fanoušků ostatně okupovaly i vchod do sálu, kde se odehrávala tisková konference k filmu. Není divu, v delegaci vedle tvůrců zasedli i představitelé ústředních rolí a miláčci mladého publika, Jiří Mádl a Martha Issová.

. Duel kritiček: Kdo by měl vyhrát?

Soutěžní filmy hodnotí Mirka a Tereza Spáčilovy

Setkání s týmem "dětí" bylo spíše rodinnou sešlostí. Žertovalo se, vzpomínalo a popichovalo. Že jde o tiskovku k hlavní soutěži, připomínala jen přítomnost mnoha televizních štábů. Atmosféru podpořil i fakt, že filmová matka a dcera jsou matkou a dcerou také ve skutečnosti. Vztah prý ale mají Lenka Termerová a Martha Issová jiný než ve filmu.

"Samozřejmě že i já měla období, kdy jsem nevěděla, co se sebou, a máma ze mě rostla. Prostředí, ze kterého pocházím, je ale odlišné, my dvě spolu taky komunikujeme jinak, takže jestli myslíte, že jsme si stouply na plac a zahrály samy sebe, musíme vás vyvést z omylu. Držely jsme se toho, co jsme měly ve scénáři," vysvětlila Martha Issová.

Tápající Ofka je pro Issovou první hlavní rolí. "Obsadila jsem Marthu ještě dřív, než se stala známou. Říkala jsem si, že by konečně měla dostat větší šanci, podotkla režisérka Michaela Pavlátová, která pro natáčení poskytla svůj vlastní byt.

Mádla baví popelnice
43. MFFKV - tiskovka Děti nociTo Jiří Mádl byl už v době natáčení na roztrhání, a tak Michaela Pavlátová zpočátku ani příliš nedoufala, že se jí ho podaří přesvědčit. "Potěšilo mě, že nakonec kývl. Vysvětluju si to tím, že se mu líbilo, jak se pro svou roli  musí zohyzdit," připomněla fakt, že se kvůli ní idol dívek musel "přehrát" do role odmítaného, neatraktivního, ba přímo nechutného chlapíka Ubra.

Podle samotného Mádla ale zase o nic tak "nepřirozeného" nešlo. "Kulhám, vlasy mám umaštěný a tvář plnou uhrů. Kulhat jsem se musel naučit, to je pravda. Ale uhry mám pořád a ten můj rozcuch vznikl tak, že jsem jednou přijel na natáčení s umaštěnými vlasy a všem se to hrozně líbilo. Fyzicky o žádný náročný přerod nešlo. A výrazově? Vymyslel jsem si, že kopíruju kamaráda z dětství, Vendu. Ona to sice není až tak pravda, ale říkal jsem si, že vždycky líp vyzní, když herec řekne, že se chtěl přiblížit nějakému reálnému předobrazu," smál se Mádl.

. Do soutěže jdou i Vzdálená chvění

43. MFFKV - tiskovka Vzdálená chvění - Amélie DaureDěti noci nebyly jediným soutěžním snímkem, který se v pondělí představil. Do souboje o Křišťálový glóbus vstoupil i belgicko-francouzský film Vzdálená chvění režiséra Manuela Poutta. Ten do Varů dorazil s herečkou Amélií Daure a zavzpomínal si na Afriku, kde svůj magický příběh natáčel. "Chtěl jsem vyprávět osobní příběh, v němž bych zprostředkoval své okouzlení z cest po Africe, a tak jsme jeli do Senegalu. Bylo to tam báječné, i když jsme museli točit rychle a spousta herců byli místní lidé." Snímek, který je plný nadpřirozena, vypráví o mladé Francouzce, která touží po Senegalci. "Nečekejte ale žádnou turistickou lovestrory. Je to film o jiné Africe. O lidech a jejich síle, o hranicích mezi viditelným a neviditelným. O víře v duši člověka a duši přírody," podotkl režisér Poutte.

Mádl se vyjádřil i ke své, respektive Ubrově vášni k prohrabávání popelnic. "Fakt je, že v kontejnerech se dají najít neobyčejné poklady. Ne že bych teď chodil místo do obchodu na skládky, ale minimálně jsem se začal víc dívat kolem sebe. A do košů."

z natáčení filmu Děti noci - Martha IssováPavlátová zase prozradila na Marthu, že se svou roli snažila zlidštit víc, než bylo v plánu. "Scénář Ireny Hejdové byl k hrdince drsný, už v něm byla za takového náladového spratka, ale mně to pořád připadalo málo. Chtěla jsem přitvrdit, ale Martha se bránila, nechtěla být tak extrémně nesympatická. Nakonec jsme ode všeho točili dvě verze, drsnou a méně drsnou. Dokonce jsme měly vymyšlenou stupnici drsnosti: Martha měla něco zahrát, řekla jsem jen číslo od jedničky do stovky a bylo to." Verze, která zvítězila, je nakonec ta mírnější.