Předloňskou bitvu s Turky následuje letošní bitva o lístky. V létě 2006 vrcholilo natáčení velkofilmu o čachtické paní mohutnou řeží; poslední scéna pak patřila požáru vesnice v podhradí.
Ve čtvrtek vejde Bathory do kin – a zájemcům o její sobotní slavnostní premiéru na karlovarském festivalu, na níž režisér Juraj Jakubisko převezme cenu za umělecký přínos světové kinematografii, nestačí ani tisícovka míst v největším sále.
. Jakubisko bude odpovídat ON-LINERežiséra se ptejte v pondělí od 10 hodin |
Premiéra do třetice
Zvědavost je na místě. Koprodukční thriller z přelomu 16. a 17. století za 300 milionů korun představuje nejdražší projekt v dějinách české kinematografie. Navíc spojil zahraniční hvězdy s českými, herci vesměs mluví anglicky. A konečně už rozluští hádanku z upoutávek, v nichž se hraběnka Alžběta Báthoryová koupe v rudé lázni.
Teprve film totiž odpoví, zda jde o krev mladých žen, jak tvrdí báje, nebo o červené bylinky, což by odpovídalo režisérově snaze očistit její pověst. Na otázku, kdo vlastně byla "Báthoryčka", tvůrci tajemně odpovídají "matka, milenka, kráska, bojovnice, tyranka, oběť, léčitelka i vampýr".
Stejný zájem jako Jakubiskova verze vražedného mýtu však budí i okolnosti jejího vzniku. Scénář se rodil 15 let; od první klapky k premiéře uběhlo dva a půl roku; anglický zvuk dokončil režisér teprve před pár dny v Hollywoodu pod dohledem Jona Johnsona, jenž za zvukové efekty Ponorky U-571 dostal Oscara.
. Bathory má vlastní píseňRežisér Juraj Jakubisko ponořil zpěvačku Katarínu Knechtovou do krvavé lázně. Jak se natáčel klip? |
"Pro filmaře je to neocenitelná zkušenost," míní Jakubisko. Ovšem právě potíže se zvukem, jenž prý původně překrýval dialogy v autentických místních jazycích příběhu, zavinily několikerý odklad premiéry. Bathory měla jít do kin už loni v říjnu, poté letos v lednu; nakonec až třetí termín vyšel.
Bathory zažila i jiná dramata. V zákulisí se mluví o situacích, kdy chyběly peníze v hotovosti: složité nadnárodní financování totiž naráží na rozdílné zvyklosti bank v jednotlivých zemích. Další díl "případu Bathory" vyvrcholil soudem se dvěma muži obviněnými z krádeže a vydírání, kteří odcizili pracovní kopii snímku na DVD a žádali půl milionu korun za to, že ji nezveřejní na internetu.
A zatím poslední kapitolu do barvité kroniky filmu vepsala jeho koproducentka Česká televize, která odmítla vysílat část upoutávek na Bathory. "Obsahovaly nahotu, náznak lesbického sexu či přílišné násilí, které však do období válek s tureckou invazí do západní Evropy patří," shrnuli tvůrci.
Zákaz dostalo asi devět spotů z pětatřiceti: některé se objeví na obrazovce až po dvaadvacáté hodině, aby neohrozily dětské publikum, některé tam nesmějí vůbec, ale podle mluvčího projektu Radka Auera se všechny postupně přenesou na internet.
Katarína Knechtová zpívá píseň k filmu Bathory
Stěhování národů
Jakubisko od počátku opakuje, že mu nešlo o dokument ani věrnou rekonstrukci. Drží se dostupných historických faktů, pokud vůbec existují – a kde chybějí, dává zelenou vlastní fantazii. Tak do děje vedle původních postav uherské legendy dosadil třeba jejich italské současníky, malíře Caravaggia či skladatele Monteverdiho.
K tehdejšímu "evropskému Babylonu" má blízko i pestré herecké obsazení. Uherskou hraběnku ztvárnila Angličanka Anna Frielová, jejího manžela Ference Nádasdyho zase Ir Vincent Regan, Karel Roden hraje jejího protivníka, "místokrále" Thurza, Ital Franco Nero je králem Matyášem, Skot Hans Matheson malířem Caravaggiem. Dvojici mnichů s detektivním posláním představují Bolek Polívka s Jiřím Mádlem a Lucie Vondráčková má roli hraběnčiny služky.
Stěhování národů připomínala i obří produkce. Točilo se ve skanzenech v Pribylině i Řeporyjích, v bratislavských ateliérech se stavěly tajné podzemní chodby hradu, ve Vysokých Tatrách našla kamera hrdinčino panství, nádvoří hradu Čachtice i se šibenicí si zahrál Točník, Doudleby poskytly Alžbětin zámeček, Sovinec hradní příkop a děla.
Na mapě natáčení nechybí Zvíkov, Telč, Pernštejn, Jindřichův Hradec, Lednice, Velké Losiny, Křivoklát, Buchlov, Žebrák, Kutná Hora či Mělník. Dobové kostýmy oblékalo 200 herců a 3 000 komparzistů, další herci v čele se Zuzanou Stivínovou a Janem Dolanským se podíleli na českém
dabingu.
Vytočilo se 75 kilometrů filmu a deník, jejž si Jakubisko vede, už má 1 500 stran. Projekt takových rozměrů láká i diváky, kteří s ním už předem polemizují. Tvrdí třeba, že hraběnka nemohla potkat Caravaggia, protože nikdy neopustila střední Evropu a on Itálii. Že k vášni měla coby frigidní žena daleko. A že byla zkrátka "obětí mužské ješitnosti".
