Josef Kolínský se s Josefem Škrlou setkal ve Stockholmu, kam ho pozval Škrlův příznivec a bývalý člen skautského oddílu Mravenci Procházka, se kterým v minulosti řešil nějaké obchodní případy.
"Na schůzku s ním přišel i nějaký pán, představil se mně jako Josef Škrla. Požádal mě, jestli bych mu mohl nějakým způsobem pomoci a poradit mu," řekl u soudu bývalý detektiv, který byl nějaký čas obhájcem Barbory Škrlové.
. Čtvrtý den soudu v kauze Kuřimdopoledne obhájce Hany Bašové - Požádal o přečtení výpovědi Kláry Mauerové na policii. Ta se tehdy nezmínila o tom, že by jeho klientka měla být u týrání Ondřeje s Jakubem na chatě v Bítýšce. Klára Mauerová ale opět řekla, že tam Bašová byla. svědkyně Petra Fiedlerová - Viděla v Paprsku zavřeného chlapce, Hana Bašová jí ale řekla, že vše je v pořádku. - čtěte Vypovídat budou otec a babička týraných hochů otec hochů Radek Coufal - V minulosti si nevšiml, že by Klára jeho syny vychovávala nějak nezvykle nebo je nepřiměřeně fyzicky trestala. Uvedl, že byla dobrou matkou. Poté, co se s Ondřejem a Jakubem přestěhovala do Kuřimi, ale syny téměř nevídal. - čtěte O týrání synů jsem nevěděl, do domu v Kuřimi mě nepustili, řekl soudu otec šéf domu dětí Kincl - Nadřízený obžalovaných, kteří pracovali v Paprsku, uvedl, že na ně nikdy nebyly stížnosti. Barbora Škrlová se před ním vždy chovala jako dospělá. bývalý detektiv Kolínský - popsal setkání s Josefem Škrlou a jeho plány na to, jak zastavit vyšetřování policie. Škrla chtěl tvrdit, že za vším jsou tajné služby a Ázerbájdžán. odpoledne Lenka Machová z Paprsku - Až od policie zjistila, že na jméno její dcery Lucie zněla část lékařských zpráv, které ale reálně patřily údajné Aničce. U soudu uvedla, že její dcera je zdravá, a vůbec netuší, kde se takové dokumenty vzaly. V Paprsku se potkávala s Ondřejem i Jakubem, ale nevšimla si, že by byli zavíraní. Josefa Škrlu zná přes manžela, který patřil do oddílu Mravenců. babička Eliška Mauerová - s Klárou, Radkem Coufalem a kluky byla často v kontaktu do prázdnin v roce 2006. Pak jí Klára řekla, že na doporučení doktora musí styk omezit. Aničku zaregistrovala v roce 2005. Klářinu snahu pomoci dívce považovala za bohulibou. Přiznala, že u soudu lhala o její identitě. O týrání prý ale vůbec nevěděla. hasič Miroslav Medek - popisoval zásah v Kuřimi po odhalení týrání. Sestry Mauerovy hystericky bránily dveře. Pak uviděl svázaného chlapce a zvratky na zemi. Velitel hasičů dítěti přeřezal pouta a poté se ho ujali záchranáři. sociální pracovnice Ludmila Němcová - po odvezení Ondřeje a Kláry zůstala v kuřimském domě s Kateřinou Mauerovou a Barborou Škrlovou. Ta jí byla představena jako Anička - autistické dítě, které se bojí cizích lidí. Kateřina ji nosila, vůbec nechodila. Právě ona kontaktovala policii, když jí později Ondra líčil, jak byl zavírán. Klára v té době ještě tvrdila, že to bylo asi jen dva týdny a vždy tak na deset minut. Radim Mikš - přiznal se k autorství dopisu Kláře Mauerové do vazby, podepsaného jako Anička. Prý ho o to požádala Kateřina, se kterou dříve šest let chodil. I když znal od malička Báru Škrlovou, údajně nepoznal, že je vychovávána jako Anička. |
"Škrla uvedl, že by se mu líbila verze, že vše je spojeno s tajnými službami a Ázerbájdžánem. Prý tam nějakou dobu pracoval a mohla by se tam najít nějaká spojitost. Plánoval, že řekne, že Bára byla unesena a že místo ní byla nastrčená agentka. Jeho představa byla, že se o to policie přestane zajímat, protože to bude na roky. To jsem mu vymluvil. Říkal jsem mu, že to, že byla Bára unesena, je skutečnost a police po ní bude muset pátrat," pokračoval při výpovědi u brněnského soudu.
Detektiv trval na setkání s Barborou Škrlovou. Nakonec tu možnost dostal. "Když jsem ji viděl poprvé, domníval jsem se, že je to holka ve věku patnácti let. Byla hubená, měla dětský projev. Co do vědomostí a vybavování si událostí působila ale jako člověk, který vzdělání má. Na všechno se ptala otce, než něco udělala, třeba který čaj si může vzít," vzpomínal u soudu.
"Tvrdila mi, že když byla malá a chodila do školy, měla problémy s maminkou, která bývala opilá a občas ji nechtěla pustit domů. Že se domluvila s kamarádem a ten ji přes noc zavíral do úschovny zavazadel a ráno ji vždy pouštěl. Říkala, že to bylo skvělé ubytování za pět korun. Jen o tatínkovi vůbec nemluvila, ani když jsem se ptal. Popřela, že by věděla o týrání nebo že by jí někdo ubližoval. Je ale pravda, že většinu doby u toho byl její otec," dodal.
Naopak o Kláře, Kateřině i Ondrovi s Jakubem mluvila podle detektiva velmi pěkně. "Chvílemi jsem ale měl pocit, že to má naučené. Říkala některé věci, které jsem slyšel už předtím. Nereagovala ani na dotaz o sektě, i když tam pan Škrla nebyl. Říkala jen, že založila nějakou skupinu, která se jmenuje Bílá hvězda, a že se má jednat čestně a nesmí se lhát," řekl Kolínský.
Proměnu za Aničku vysvětlovala tím, že zatímco Barboře se všichni smáli, Aničku brali. Chválila si školu v Kuřimi, kde byla fajn paní učitelka i holčička, která s ní seděla v lavici. Podle detektiva nepůsobila jako oběť trestného činu.
Kolínský se znovu sešel se Škrlou na ambasádě v Kodani. Tehdy detektiv chtěl, aby vzniklo odborné vyšetření Barbory. "Navštívil jsem proto po návratu primáře Polelouckého z Boskovic - někoho, kdo by vysvětlil, že jí je 32 let, a přitom se chová jako dítě," řekl.
. Kdo je kdo v kuřimské kauze |
Následovat měla osobní návštěva lékaře u Barbory, ale k té nikdy nedošlo. Josef Škrla to nedovolil.
"To bylo asi v červnu nebo v červenci. V září pak bylo sděleno obvinění Janu Turkovi a Janu Škrlovi. Najednou všichni začali tvrdit, že Barbora je agentka a že ji viděli v bojovém. To jsem jim už řekl, že jsou banda fanatiků," uvedl bývalý detektiv.
Kolínský: Turek a Škrla se mi přiznali k týrání
"Někdy v té době jsem se několikrát potkal s panem Procházkou, Janem Škrlou i s Janem Turkem. Ten se mi přiznal, že byl účasten týrání. Vysvětloval mi to, že když má k někomu kamarádský vztah a on ho o něco požádá, tak to udělá. Říkal ale, že mu to nečinilo potěšení, že několikrát odešel ven zvracet. Pan Škrla mladší u toho zase brečel," tvrdí Kolínský.
"Na podrobnosti jsem se neptal. Říkal jsem mu, že tohle nepochopím. U řezání a pálení mi říkal, že Kateřina nebo Klára, teď nevím, mu říkaly, ať přitlačí, že je měkkej. Já ale detaily nechtěl slyšet. Oba mi ale potvrdili, že u toho byli oni, Kateřina, Klára i Nenci. Říkal mi to pan Turek, i s tím, že mu pak Klára děkovala, že už by to mělo být s klukama lepší. Pořád chtěl, abych pochopil, že z toho neměl žádné potěšení. Pan Škrla moc nemluvil, většinou jen brečel," pokračovala výpověď.
Nakonec společná setkání ukončila roztržka. Kolínský trval na návratu Barbory do Česka a to se zúčastněným nechtělo. Od té doby viděl jen Jana Turka. Na jaře 2008 se mu ozval, když se v médiích objevilo, že se případem zabývá také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Podle bývalého detektiva zjišťoval, jak získat ochranu jako utajovaný svědek.
Josefa Škrlu viděl Kolínský naposledy koncem roku 2007. Od té doby o něm nemá informace.
"Jeho životní úroveň se rozhodně nedá popsat jako sociální status českého invalidního důchodce. U Barbory bych ale řekl, že to bylo asi o dvě třídy níže, z hlediska oblečení, z hlediska požívání jídla i nápojů," řekl o Škrlových bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Turek: Nesouhlasím a bojím se
Jan Turek nenechal prohlášení Kolínského bez reakce. "S ničím, co tady bylo předestřeno, jsem se panu Kolínskému nesvěřil, to popírám. Dovedl mě k němu pan Procházka, z novin jsem tehdy pochopil, že je to obhájce Barbory Škrlové. Navštívil jsem ho v kanceláři radil se s ním jen z toho důvodu, že jsem nikdy v takové situaci nebyl," řekl Turek.
"Působil hrozně sebevědomě, já už to s těma médiama nějak vyřídím, Svobodovou mám pod palcem, ta napíše, co jí řeknu. Později mi pan Kolínský řekl, že karty jsou rozdané, že pravda nikoho nezajímá a hraje se jen o vyšší, nebo nižší trest. Kolínský tvrdil: Já taky chodím šuškat nebo špitat, já jsem v kontaktu se státní zástupkyní," dodal.
Turek pak prohlásil, že se bojí policie, která mu měla vyhrožovat. "Pak se bojím těch paní v blázinci. Paní Zapletalová mi říkala: Tak na shledanou, pane Turek, zatím jste tady jenom na návštěvě. Pak se bojím pana Kolínského, pak paní zástupkyně, která je taky asi tady v tom zákulisí, a jsou tady nějaké dohody, o kterých se nemluví, to je všechno," zakončil svou řeč Turek.
Na to pro změnu zareagovala státní zástupkyně. Uvedla, že pana Kolínského vidí poprvé a nikdy s nikým o výši trestu nelicituje.
Soud pokračuje po polední přestávce bez Kláry Mauerové, která se omluvila.
Babička: Vztahy s Klárou a její rodinou byly dobré
Eliška Mauerová uvedla, že byla v těsném kontaktu s rodinou Kláry především po narození obou kluků. Dobře vycházela i s jejich otcem Radkem Coufalem. Vše se ale změnilo před prázdninami v roce 2006. Tehdy Klára své matce řekla, že jí bylo doporučeno, aby omezila kontakty chlapců s prarodiči.
"Říkala, že jsou u nás přespříliš a že začíná docházet k tříštění autorit. Za tu hlavní prý považují chlapci dědečka a že by to mělo být jinak. Rozhodla, že se nějakou dobu chce věnovat chlapům ona sama," řekla babička Ondřeje a Jakuba.
Prarodiče prý doufali, že je to jen otázka několika dnů, ale nebyla. Vždy, když chtěli vidět kluky, byli někde na dovolené nebo měl například Ondra nějaké problémy. Situace se nezlepšila ani po prázdninách. "Dcera nám ale řekla, že je to daleko vážnější a že si nechá Ondru doma, že jí velice pomáhá manžel Radek a sestra Kateřina a že pan doktor doporučil, abychom byli ještě nějakou dobu mimo chlapce," vypověděla Eliška Mauerová.
V roce 2005 se babička poprvé dozvěděla o existenci Aničky, které Klára spolu s Kateřinou pomáhá získat novou rodinu. "Připadlo mi to jako bohulibá činnost. Nabídli jsme se, že pomůžeme víc s chlapci, aby se mohla starat o Aničku. Chtěla jsem ji vidět, ale to se podařilo až na podzim 2005. Mezitím mi dcera řekla, že Anička prodělala klinickou smrt, ale že ji přežila. Tehdy poprvé mi ji dcera dala k telefonu a Anička se mi podepsala i na pohled z tábora," řekla Eliška Mauerová.
Eliška Mauerová znala i Barboru Škrlovou. V roce 1996 ji poznala jako spolužačku Kateřiny, ale s Aničkou si jí prý nikdy nespojila. U soudu popisovala, jak byla Anička nemocná, uvedla, že sama viděla, jak musela být napojena na "kyslík".
Lhala jsem u soudu, přiznala Eliška Mauerová
Babička Ondřeje a Jakuba přiznala, že lhala u soudu o identitě údajné Aničky. "Cítila jsem potřebu splnit to, co jsem Aničce slíbila. Pořád se ujišťovala, že má babičku a že ta ji nikdy nedá," vysvětlila, proč přistoupila na jejich verzi. "Přišly za mnou obě dcery, přinesly mi to písemně, byl to několikastránkový příběh," dodala.
Týrání chlapců ji překvapilo. Sama u nich do prázdnin 2006 viděla jen drobné oděrky, když například upadli na bruslích. "Vůbec by mě něco takového nenapadlo. Z počátku jsem to brala jen, že to byl nějaký ojedinělý úlet, nezvládnutí, ale bohužel. Důvod, co stojí za tím, mi není znám a doufám, že se vyjasní," uvedla Eliška Mauerová.
O druhé ze svých tří dcer - Kateřině - uvedla, že si dříve byly až důvěrně blízké, ale vše se změnilo někdy v roce 2005. "Začala se chovat atypicky, byla vyčerpaná, nabídla jsem jí i pomoc, Katka to ale na poslední chvíli zrušila s tím, že si našla sama psychologa a dochází za ním na terapie," řekla.
Výpověď Elišky Mauerové končila v slzách, plakala jak ona, tak její dcera Kateřina. Ta se poté přihlásila o slovo.
"K přerušení kontaktu s rodiči došlo opravdu velmi náhle. Bylo to velmi složité. Snažili se telefonovat, vím, že se několikrát byli procházet i u bytu na Krásného, jen aby kluky viděli. Ohledně svědectví u soudu vím, že s tím maminka nesouhlasila. Měli jsme jí to říci alespoň dřív, asi by nám to rozmluvila," uvedla Kateřina Mauerová.
Ani Josef Škrla prý nevěděl, že Barbora vyrůstá jako Anička
Poslední dnes vypovídal blízký Josefa Škrly a bývalý přítel Kateřiny Mauerové Radim Mikš. Kateřina jeho slova proplakala. Chodili spolu šest let. I poté jí půjčoval auto, peníze nebo platil telefony.
"S Kateřinou se znám asi čtrnáct let, zhruba šest let jsme byli přátelé, partneři, rozešli jsme se někdy na začátku roku 2006. Vozidlo Škoda Octavia jsem Kateřině půjčil, náklady si hradila sama, někdy jsem to nevyžadoval," uvedl Mikš.
"Vždy jsem u ní velmi oceňoval její nasazení pro děti. Věnovala se jim s velkým nadšením a myslím, že to tak vnímaly i ony a jejich rodiče," dodal.
Přestože přiznal, že Barboru Škrlovou znal od dětství, tak údajně vůbec netušil, že vyrůstá jako Anička. "Pokud vím, tak to nevěděl ani pan Škrla," tvrdil u soudu.
Nedovedl ale vysvětlit, proč Barbora i Kateřina využívaly telefon, který byl jeho. "Neptal jsem se, vím to jen z toho, že mi z něj občas volala. Náklady jsem v převážné většině hradil sám.
Obtížně také vysvětloval, proč psal Kláře Mauerové do vazby dopis jako údajná Anička.
"Požádala mě to o Kateřina, když jsem ji navštívil ve vazbě, říkala, že se bojí o zdraví Kláry, sdělila mi i ten text, dělal jsem si nějaké poznámky, kdo vymyslel podpis, už si nevybavuji. V té době už jsem si myslel, že identita Aničky je Barbora Škrlová, ale neměl jsem jistotu. Napsal jsem ten text proto, že jsem doufal, že to Kláře pomůže, ona ji vnímala jako Aničku," vysvětloval.
Ještě větší problém pro něj bylo přiznat se k tomu, že patří mezi aktivní příznivce Hnutí grálu. "V roce 1989 proběhlo moje zpečetění," přiznal neochotně Mikš až po opakovaných dotazech soudce. "Zpečetění ale nemá žádné důsledky, je to jen jakási obdoba křestu," dodal s tím, že jeho vztah k hnutí je neutrální.
