Menu z brouků: lívanečky s moučnými červy, chléb a opražené larvy potemníka brazilského

Menu z brouků: lívanečky s moučnými červy, chléb a opražené larvy potemníka brazilského | foto: Iva ŠpačkováMF DNES

Červi se chystají do luxusních restaurací

  • 31
Potemníci, švábi nebo mouční červi se za půl roku objeví na jídelních lístcích prvních českých restaurací. Tedy v případě, pokud se luxusním kuchyním podaří přesvědčit hygieniky o tom, že jsou schopny zpracovávat hmyz tak, aby zůstal jen v hrncích, na pánvičkách nebo na talířích pro hosty.

Různorodý hmyz chce na luxusní gastronomická menu dostat brněnská firma Brixton catering, která připravuje rauty pro tuzemské firmy. "Chceme šokovat. Humra, kraba nebo langustu vám nabídne každý, ale cvrčka v karamelu nebo čokoládový dortík se švábem vám tady neudělá nikdo," říká manažer společnosti Martin Kobylka.

Firma se pro brouky v jídle rozhodla loni, když hledala nové trendy ve stravování. "Konkurenční boj je tvrdý a my se musíme odlišit. Bereme to jako marketingový tah, takovou perličku našich akcí. Nepočítáme s tím, že bychom zbohatli na cvrčcích," uvedl Kobylka.

Podle něj mohou mít o hmyz na talíři zájem především Asiaté pracující v tuzemských pobočkách svých firem, jako je například Daikin či Hyundai, nebo Češi, kteří rádi cestují a zkoušejí nové věci.

O červech v jídle uvažují například luxusní brněnské restaurace Boulevard nebo Noem Arch. "Na podzim bychom chtěli lidem nabídnout speciální meníčko z brouků. Bylo by to v rámci degustační akce, takzvané plavby po jižní Asii," plánuje šéfkuchař Roman Hadrbolec, který připravoval jídlo celebritám, jako je Arnold Schwarzenegger, Nicole Kidmanová či Jack Nicholson.

Červí lahůdky si podle něj lidé budou moci koupit za zhruba půldruhého tisíce korun. "Brouci jsou specifičtí, ale padesát takových menu bychom mohli za měsíc prodat," odhaduje známý šéfkuchař.

Gastronomové však musí k naplnění svých vizí překonat poslední vážnou překážku – přísné hygienické předpisy. "Musíme vyřešit, jak brouky dostat do kuchyně tak, aby se po ní nerozlezli a nenadělali paseku," vysvětluje Kobylka.

Podle Marie Borkovcové, která na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně zkoumá využití hmyzu v jídle, jde tuto podmínku zajistit takzvanou lyofilizací, tedy postupným zamražením brouků na minus padesát stupňů Celsia.

"Voda zmizí a nutriční hodnoty zůstanou zachovány," vysvětluje vědkyně. Sama propaguje hmyzí stravu sedmým rokem na přednáškách spojených s ochutnávkami, které dotuje z vlastní kapsy. "Dosud mě to stálo několik tisíc, ale o penězích nepřemýšlím, protože věřím, že hmyz může pomoci vyřešit hladomor ve světě. Je výživný, zdravý a je ho dostatek," uvedla.

Podle ní stačí člověku ke správné výživě sníst jednu hrst hmyzu denně, a to je i důvod, proč o broucích uvažuje údajně i česká armáda. "Rýsuje se možnost využít hmyz pro krizové situace v zahraničí. Vyslat takovou humanitární pomoc například do Barmy, která byla postižena cyklonem, by bylo efektivnější a levnější než vypravit běžné potraviny," tvrdí.

Armáda České republiky nejdříve tuto možnost připustila, následně ji však popřela. "Informace o tom, že by armáda o podobné výživě uvažovala, jsou zatím pouhým přáním výzkumníků," uvedl Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva obrany.